Holdem žijícím pamětníkům a padlým povstalcům i snahou o jistou
satisfakci protektorátní policie a četnictva je podle tvůrců snímek Boj
o rozhlas. Film popisuje nejen bitvu o budovu rozhlasu na Vinohradech
před 60 lety, ale v širších souvislostech i celé pražské povstání.
Dokument, který je podle tvůrců prvním společným koprodukčním dílem
České televize a Českého rozhlasu, uvede ve čtvrtek večer program ČT2.
Ve snímku dostávají slovo nejen historici, ale také pamětníci bojů.
"Jsou to takoví pamětníci, kteří nikdy předtím v žádných dokumentech
nemluvili," uvedl scenárista Václav Žmolík.
V dokumentu na tehdejší pohnutou dobu vzpomíná i Václav Šafr, který je
podle autorů posledním žijícím z policistů, kteří přijeli 5. května
1945 obsadit budovu rozhlasu a z jejichž posádky padly první výstřely.
Své vzpomínky předají i příslušníci tehdejšího četnictva. Na svého
otce, hlasatele Zdeňka Mančala, jehož hlášením vše před 60 lety začalo,
vzpomíná jeho dcera Dagmar. Nedílnou součástí snímku jsou i záběry z
historické rekonstrukce této 60 let staré bitvy.
Podle Žmolíka je jednou z nejdůležitějších rolí snímku i snaha
rehabilitovat úlohu policie, četnictva a jednotlivých vládních vojáků,
kteří se postavili na stranu povstalců. "To bylo něco, co bylo za
minulého režimu zamlčováno," poznamenal. Podle autorů snímku vznikl
plán na obsazení rozhlasu právě ve spolupráci pražského odboje,
policistů a četníků. Během vzpoury v Praze zahynulo od 5. do 9. května
1945 na 1700 Čechů, asi 300 vlasovců, kteří bojovali proti fašistům na
vlastní pěst, 1000 Němců a 30 sovětských vojáků.