Související články

Český rozhlas slaví 85. výročí. V roce 1958 se u příležitosti 35. jubilea československého rozhlasu konala výstava. Na ní byla pro posluchače připravena speciální soutěž, kterou připomene ukázka z rozhlasového archivu.

V kalendáriu se tentokrát dozvíte o korunovaci Marie Terezie českou královnou, o výročí českého rozhlasu nebo o tzv. čeljabinském incidentu.

V sobotu 17. května 2008 se koná Den otevřených dveří v Českém rozhlase. Od 8.00 do 18.00 hodin si mohou návštěvníci přijít prohlédnout rozhlasová studia, setkat se se známými osobnostmi rozhlasového vysílání, podívat se jak se zařazují příspěvky do vysílání, jak se natáčejí a mnoho dalšího. Poprvé mohou návštěvníci projít novou budovou Českého rozhlasu v Římské 15, kterou rozhlas zakoupil vloni na jaře. Časové vstupenky na prohlídku se budou rozdávat v sobotu 17. května od 7.50 hodin.

Za týden, v neděli 18. května, oslaví Český rozhlas své 85. výročí. Proč si připomínáme právě toto datum a jak vlastně vypadaly začátky pravidelného rozhlasového vysílání v českých zemích?

Rada Českého rozhlasu vyzvala generálního ředitele ČRo Václava Kasíka, aby dočasně zastavil práci na přípravě nové stanice mluveného slova, která by vysílala na středních a dlouhých vlnách. Rada jednomyslně doporučila Kasíkovi zvážit možnost zřídit v rámci středních a dlouhých vln novou stanici mluveného slova loni v květnu s tím, že by vysílání této stanice naplňoval ČRo 6 spolu s Rádiem Česko. Radě se ale nelíbí předložená koncepce nové stanice a chce nyní upravit své původní loňské usnesení. Do doby, než se tak stane, chce, aby Kasík přípravy zastavil.

Nový projekt Českého rozhlasu Region umožní příznivcům horolezectví sledovat výpravu jednoho z nejúspěšnějších českých horolezců Radka Jaroše na himálajské vrcholy Dhaulágirí a Annapurnu. Ve vysílání se objeví živé telefonáty z expedice, na rozhlasových webových stránkách lidé najdou záznamy telefonátů, videa a fotografickou dokumentaci. "Je to první podobný projekt jedné ze 14 regionálních stanic Českého rozhlasu," řekl šéfredaktor ČRo Region v Jihlavě Petr Hladík. Žďárský horolezec Jaroš by měl na dvě himálajské osmitisícovky vystoupit během dubna a května. Na adrese www.rozhlas.cz/vysocina/expedice budou záznamy telefonátů i psané informace.

Začátek letního času od uplynulé neděle přinesl nové frekvence a vysílací časy pořadů Radia Praha. Vedoucího českého vysílání Petra Gabala jsme se zeptali, jestli to přineslo nějaké změny i v programu samotném.

Příští měsíc zahájí své vysílání panevropská rozhlasová síť Euranet. Radio Praha se bude na jejím vysílání podílet, na náplni našeho vysílání v češtině to ale vlastně zatím nic nezmění. Jaký je tedy cíl činnosti nové sítě a jak do ní přispěje Radio Praha? Právě na to se ptáme šéfredaktora Geralda Schuberta.

Bývalá ředitelka Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál Barbora Tachecí porušila svým vystoupením v pořadu této stanice Volejte ředitelce v sobotu 19. ledna Kodex Českého rozhlasu. K tomuto závěru dospěla Rada ČRo na svém mimořádném středečním zasedání, jehož závěry nyní zveřejnila na webových stránkách rozhlasu. Rada tak zčásti vyhověla stížnosti bývalého člena rady Štěpána Kotrby. Na stejném zasedání rada jednomyslně vzala na vědomí úterní odvolání Tachecí po 96 dnech z místa ředitelky Radiožurnálu. "Porušení Kodexu ČRo paní Barborou Tachecí bylo projednáno s generálním ředitelem ČRo Václavem Kasíkem s doporučením, aby k této skutečnosti přihlédl při vyhodnocování činnosti paní Barbory Tachecí," uvedla rada na stránkách rozhlasu. Toto stanovisko Rady ČRo je v souladu s právním stanoviskem advokátní kanceláře Hrudka, Řípa a partneři, uvedla rada.

Rada ale zároveň dospěla k názoru, že "nespatřuje v jednání paní Barbory Tachecí porušení pracovních povinností, respektive porušení pracovních povinností takové intenzity, které by ČRo dovolovalo s paní Barborou Tachecí rozvázat pracovní poměr jednostranně." Podle rady porušila Tachecí tři body kodexu ČRo. První bod říká, že rozhlas při informování o záležitostech ČRo musí postupovat jako když jsou podávány informace o jakékoliv jiné instituci či firmě. "V případě, že je Český rozhlas subjektem určitého sporu, není přípustné zvýhodnit jej prostorem, který má být ve zprávě věnován jeho vyjádření nebo prezentaci jeho postoje," uvádí se v kodexu. Tachecí pořad použila pro prezentaci svých názorů na novou podobu Radiožurnálu a k vysvětlení změn, kterými stanice prochází.

Druhý bod kodexu, který Tachecí porušila, se týká rovnoměrného prostoru k vyjadřování názorů v pořadech ČRo. Pokud to není v pořadu možné, musí tuto roli "kvalifikovaného oponenta" sehrát moderátor. Třetí bod, který byl porušen, se týká moderátorů a jejich povinnosti zachovávat nestrannost. V pořadu Volejte ředitelce byl přitom moderátor zároveň podřízeným Tachecí. Tachecí se dva dny po svém odvolání dostala do špatného psychického stavu a ve čtvrtek byla převezena do psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích.

Generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík odvolal k 5. únoru Barboru Tachecí z funkce ředitelky Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. ČTK to ve středu sdělil mluvčí rozhlasu René Zavoral. Řízení stanice převzal její šéfredaktor Alexandr Pícha. Důvodem odvolání byl narůstající nesouhlas se způsobem komunikace Tachecí, uvedl Zavoral. Mluvčí Rady Českého rozhlasu Dana Jaklová ČTK řekla, že odvolání Tachecí vzala rada na vědomí na středečním mimořádném zasedání svolaném právě kvůli působení odvolané ředitelky. Na stejném mimořádném zasedání zároveň rada vyjádřila souhlas s odvoláním šéfa nové digitální hudební stanice ČRo Radia Wave Ladislava Lindnera-Kylara. Schůze se zúčastnilo šest členů rady, všichni byli v obou těchto personálních případech pro.

Podle informací serveru Týden.cz je Tachecí v současné době na dovolené a informaci odmítla komentovat. Tachecí stála za změnami, které se od Nového roku na Radiožurnálu uskutečnily a vyvolaly některé negativní ohlasy. Znepokojení nad nimi vyjádřila i Rada Českého rozhlasu. Koncepce ředitelky ale měla podporu Kasíka. K nové koncepci programu Radiožurnálu přišlo podle údajů z minulého týdne Radě ČRo asi 320 stížností, vedení rozhlasu asi 730 stížností. Počet negativních posluchačských ohlasů radu znepokojil. Proti změnám na Radiožurnálu vznikly i petice, které podle aktuálních údajů podepsalo 13.000 lidí.