Související články

18. května roku 1923 byla zima a pršelo. Stan, který postavili rozhlasáci na letišti v pražských Kbelích, museli silní muži přidržovat, aby ho neodnesl vítr. Uvnitř však probíhal malý technický zázrak. Na bednu se tu postavila operní pěvkyně Růžena Topinková a zazpívala Proč bychom se netěšili z Prodané nevěsty.

K tradicím, které Český rozhlas dodržuje při oslavách výročí zahájení pravidelného vysílání, patří den otevřených dveří. Z bezpečnostních důvodů není ještě možné budovy rozhlasu zpřístupnit veřejnosti, a tak si mohou zájemci prohlédnout alespoň virtuální galerii a interaktivní videa. S moderátorem navštíví vysílací a nahrávací studia, kavárnu nebo se seznámí s historickou rozhlasovou technikou (na snímku). Virtuální prohlídka je přístupná na adrese https://www.youtube.com/watch?v=5xm_rN7JpgA.

Boj Pražanů za svobodu v květnu 1945 by měl být mementem, že pokud si Češi chtějí zachovat svobodu, nesmí čekat a musí ji hájit. Před Českým rozhlasem to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který společně s místopředsedou horní komory Jiřím Růžičkou (za TOP 09 a STAN) uctil památku obětí Pražského povstání a bojů o Československý rozhlas položením věnce. Tradiční pietní akce se letos před rozhlasem kvůli opatřením proti epidemii koronaviru nekoná. Politici ale na místo poslali věnce a kytice, zástupci některých institucí přichází osobně. Český rozhlas vzpomínce věnuje speciální vysílání s projevy hlavních ústavních činitelů. Před Český rozhlas si dnes přišli připomenout tehdejší události a oběti také například ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nebo zástupci ministerstva obrany a armády.

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) řekl, že druhá světová válka začala pro Čechy zradou a hanbou, díky Pražskému povstání ale skončila národním vzepětím a vítězstvím. Obrana Prahy byla soubojem s početnějším a lépe vyzbrojeným nepřítelem, kterému ale naši předkové dokázali vyrvat vládu nad svým hlavním městem, řekl Vondráček. Od bojovníků z Pražského povstání si vezměme hlavně odvahu, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Odvážní by lidé měli podle něj být i v současné nelehké době. Zdůraznil potřebu vážit si hodnot, jako je osobní odpovědnost, obětavost, vlastenectví a odvaha.

V den připomínky výročí Pražského povstání je podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) potřeba si připomenout, že Rudá armáda dorazila do Prahy 9. května jako do fakticky svobodného města. Sověti tak nenesli hlavní zásluhu na jejím osvobození, řekl primátor v projevu věnovaném 75. výročí povstání. Nikdo podle něj nezpochybňuje roli Sovětského svazu na ukončení druhé světové války, je třeba ho ale také vnímat jako jednoho ze strůjců tohoto konfliktu. Česko nyní podle Hřiba čelí silnému tlaku ruské propagandy a snahám o překrucování historie. Hřiba mimo jiné kritizují příznivci Ruska za přejmenování náměstí, kde sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisu Němcovovi. Má proto policejní ochranu.

Teto, mě se stýská po škole, překvapila mě dcera mé kamarádky. Střední generace si dobře pamatuje prázdniny uhelné, které byly na konci sedmdesátých let. Ale nebyla zavřená kina ani sportoviště. Kvůli koronaviru musí být děti doma a rodiče řeší, jak je zabavit i něco naučit. S nabídkou výukových programů proto přišel Český rozhlas i Česká televize.

Pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu se možná rozšíří. Změnu ústavy, která to má umožnit, schválila Sněmovna. Nyní ji musí schválit ještě Senát, kde obdobné pokusy v minulosti neuspěly. Schválená novela z pera poslanců Pirátů rozšiřuje pravomoci úřadu tak, že by mohl kontrolovat i hospodaření s dalšími veřejnými penězi. Mohl by také prověřovat hospodaření firem, v nichž mají stát nebo samosprávy většinový podíl. Nejvyšší kontrolní úřad nyní prověřuje jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, může podniknout v případě, kdy hospodaří se státním majetkem.

Koho přesně bude smět NKÚ kontrolovat, stanoví až související novela zákona o NKÚ, kterou má Sněmovna schvalovat vzápětí po ústavní novele. Podle ní by NKÚ mohl prověřovat například hospodaření České televize nebo Českého rozhlasu. Podle dosavadních informací by měla Sněmovna závěrečné hlasování o doprovodné novele odložit a vyčkat na to, jak s novelou ústavy naloží Senát.

Totalitní režim v Československu trval víc jak čtyřicet let, zhroutil se ale za týden. To, jak rychle se rozkládal, ukazuje i archiv Českého rozhlasu, kde se uchovalo dobové zpravodajství z tzv. sametové revoluce.

Česko bude mít sedm nových národních kulturních památek. Rozhodla o tom vláda. Na seznam přibude kostel, kde padli parašutisté po atentátu na Reinharda Heydricha, či náhrobky Jana Palacha a Jana Zajíce. Památkou se stane i budova Českého rozhlasu na pražských Vinohradech nebo hrobka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech.

Nad podivnými okolnostmi smrti Jana Masaryka, syna prvního československého prezidenta a poválečného ministra zahraničí, ke které došlo v březnu 1948, se stále vznáší otazníky. Oficiální komunistickou verzi o sebevraždě se v průběhu času podařilo vyvrátit. Stále však zůstává nejasné, kdo a proč Jana Masaryka zavraždil. Český rozhlas nyní k této tragické události získal unikátní zvukové svědectví.

Český rozhlas získal unikátní nahrávku, která přibližuje dění kolem smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Zatím nezveřejněný dvacetiminutový záznam natočil v roce 1968 policista Vilibald Hofmann. Ten byl v březnu 1948 u Masarykova těla jako jeden z prvních. Jeho výpověď na nahrávce se od té oficiální liší. Podle badatelky Václavy Jandečkové, která záznam rozhlasu poskytla, jsou ale policistova slova věrohodná. Na základě nových informací z nahrávky podala Jandečková podnět k městskému státnímu zastupitelství. Chce tak znovu otevřít vyšetřování politikovy smrti.

Slavné Gramotingltangly, málo známá vystoupení pánů S + Š, ale i Miroslava Horníčka, Jana Wericha nebo dvojici Miloslav Šimek a Jiří Grossmann si mohou od 1. října poslechnout na webu Českého rozhlasu všichni, kdo mají rádi divadlo Semafor. Od úterní půlnoci je zde totiž spuštěn projekt Rádia Retro, tentokrát k šedesátinám léto legendární scény malých forem. Připomene písničky a scénky ze Semaforu z let 1961 až 2006.