Související články

Na mnoha místech České republiky si lidé připomněli výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa před 46 lety. Pietní akt proběhl také u Českého rozhlasu na pražských Vinohradech. Několik lidí tehdy zemřelo přímo u budovy rozhlasu, když se pokoušeli zabránit jeho obsazení. "Právě rozhlas byl mezi prvními cíli okupantů, protože na jeho vlnách se šířily nezkreslené a pravdivé informace o invazi vojsk a výzvy k tichému odporu proti tomu svévolnému aktu," řekl předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Srpnové události si před rozhlas přišli připomenout pamětníci, mezi kterými byla například olympionička Věra Čáslavská, ale i zástupci prezidenta, ministerstev a pražského magistrátu. U Národního muzea v Praze se v místech, kde je umístěn pomník Janu Palachovi, setkali lidé z hnutí Bez komunistů.cz, kteří pořádají řetězovou protikomunistickou hladovku. Do té se v Los Angeles zapojil herec Jan Tříska. Ve spodní části pražského Václavského náměstí si okupaci připomněl koncert několika skupin včetně legendárních The Plastic People of the Universe a Vladimíra Merty. Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968. Násilně tak ukončila pokus o reformu tehdejšího socialismu. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí.

Česko si ve čtvrtek 21. srpna připomíná 46. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Politici i veřejnost uctí oběti okupace například u Českého rozhlasu nebo u památníků Jana Palacha, na Václavském náměstí se uskuteční vzpomínkový koncert. Pietní akce se budou konat i v dalších českých městech, třeba v Brně nebo Liberci. Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tak ukončila pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí.

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Českého rozhlasu ve sporu, ve kterém se rozhlas domáhal zrušení převodu české stanice BBC do mediální skupiny Lagardere Active ČR. Správní řízení o změně obchodního podílu ve společnosti BBC Radiocom, jež tuto stanici provozuje, je tak ukončeno. ČTK o tom informovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která o převodu rozhodovala. Rozhlas uvedl, že rozhodnutí soudu respektuje, na tahu je nyní podle něj RRTV. Lagardere upozornil na pokračující řízení ohledně změny licenčních podmínek.

Český rozhlas bude chtít po ministerstvu financí vrátit zhruba miliardu korun za odvedenou daň z přidané hodnoty od roku 2007. V rozhovoru pro server IHNED.cz to řekl generální ředitel rozhlasu Peter Duhan. Soud nedávno rozhodl, že stát má rozhlasu vrátit zhruba 150 milionů za odvedenou DPH v roce 2006. Podle Duhana bude rozhlas nárokovat vrácení daně i za další roky. Rozhlas chce vrátit peníze proto, že se mu do výpočtu koeficientu daně zahrnují i koncesionářské poplatky, které jsou ale od DPH osvobozeny.

Sabotážní akci proti demokratizačnímu hnutí v Československu s krycím názvem Progres zahájil tehdejší šéf sovětské tajné služby KGB Jurij Andropov v květnu 1968. Mezi cíli agentů byla média včetně rozhlasu a televize, Svaz československých spisovatelů, Univerzita Karlova, nekomunistické strany působící v rámci takzvané Národní fronty i osobnosti jako spisovatelé Pavel Kohout a Milan Kundera. Dokládají to informace, které ČTK poskytl archiv Univerzity v Cambridge na základě nově zpřístupněných záznamů někdejšího pracovníka KGB Vasilije Mitrochina. Británie v pondělí veřejnosti zpřístupnila první část rozsáhlého souboru dokumentů, které před dvěma desítkami let Mitrochin propašoval z Ruska. Takzvaný Mitrochinův archiv, který je podle britských historiků vůbec nejdůležitějším vyneseným zdrojem zpravodajských informací, podrobně popisuje aktivity KGB a přináší seznam jejích agentů. Archiv obsahuje i informace o akci Progres, kterou sovětská tajná služba v Československu v roce 1968 nasadila k potlačení Pražského jara.

Český rozhlas připravil nový projekt zaměřený na historické události, tentokrát spojené se zahájením 1. světové války. V předvečer výročí sarajevského atentátu odstartoval "přímý přenos" Před 100 lety, který posluchači mohou sledovat na speciálním webu http://www.pred100lety.cz webu, Facebooku a Twitteru. ČTK o tom informovala mluvčí Tereza Krásenská. "Vrátit se o 100 let zpátky a žít hodinu po hodině zajímavé období velké války, sledovat osudy českých legionářů, ruskou revoluci, vznik ČSR, připomenout si sarajevský atentát a také dobu stařičkého mocnáře Františka Josefa, Edisonových vynálezů, začátků kinematografie, umělecké moderny atd. To vše umožní náš nový projekt Před 100 lety," uvedl jeho spoluautor a ředitel Centra vysílání Ondřej Nováček. Na webu lze najít čtyři hlavní témata: Bitvy, Příběhy, Polní pošta a Špioni. Na facebookovém profilu se den po dni budou objevovat zprávy o všech důležitých okamžicích, které se tehdy odehrály a také pohled na tehdejší životní styl. Na twitterovém účtu pak zaznívají subjektivní komentáře autentických postav, například formou deníkových zápisků legionářů.

Nakladatelství Grada spolu s Českým rozhlasem vydaly knihu nazvanou Sto statečných. Obsahuje stovku rozhovorů, které od pátku do neděle vedli moderátoři Lucie Výborná a Jan Pokorný. Projekt navázal na loňskou akci 90 statečných, jíž Český rozhlas oslavil 90. výročí od začátku svého vysílání. Rozhovory se odehrály v improvizovaném studiu Radiožurnálu na Václavském náměstí v Praze. Během 52 hodin se známým moderátorům podařilo vyzpovídat stovku hostů, mezi nimiž nechyběli vědci, umělci, podnikatelé, ale i kapitán dálné námořní plavby nebo řidič tramvaje. Celý maraton Český rozhlas odvysílal ve videopřenosu na webu. Některé z nich zazněly ve vysílání Radiožurnálu, nyní jsou k dispozici v audioarchivu.

Vládní koalice nejedná o případném sloučení veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu, nemá to ani v koaliční dohodě a nyní má navíc naléhavější úkoly. Po koaličním jednání o služebním zákonu, rozpočtu a dalších záležitostech to řekli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. O návrhu na sloučení obou institucí debatovali poslanci v úterý při jednání sněmovního volebního výboru. Poslanci z volebního výboru, který má na starosti média, v úterý uvedli, že budou jednat o někdejším návrhu na sloučení České televize s Českým rozhlasem. "Měli bychom otevřít problémy typu sloučení rozhlasu a televize," řekl předseda výboru Martin Komárek (ANO). Člen výboru a bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD), který již dříve s tímto návrhem přišel, poukázal na to, že na Slovensku se stejná změna již uskutečnila.

Český rozhlas si připomíná 91. výročí. Pravidelné vysílání bylo zahájeno 18. května 1923. Konalo se v zapůjčeném stanu v pražských Kbelích, trvalo hodinu a posluchačům nabídlo krátké ohlášení a koncert. Československo se tak stalo jednou z prvních zemí, kde bylo zavedeno pravidelné vysílání. Jeho průkopníky byli novinář Miloš Čtrnáctý, člen Spolku českých žurnalistů, Eduard Svoboda, podnikatel v oblasti radiotelefonie a Ladislav Šourek, ředitel firmy pro výrobu rozhlasových přijímačů Radioslavia. Tito muži dali vzniknout společnosti Radiojournal, československé zpravodajství radiotelefonické, spol. s r.o. Brzy si mohli vysílání z Československa naladit také posluchači v zahraničí, první pořad jim určený byl odvysílán už v lednu 1924. Rozhlas záhy zaznamenal velký rozvoj a oblibu, stál u mnoha rozhodujících událostí československých a posléze českých dějin. Dnes Český rozhlas vysílá na několika stanicích, má své internetové stránky a posluchačům nabízí mnohem více, než jen klasické vysílání - nejnověji třeba internetový obchod Radioteka.cz nebo web o češtině Česky a hezky.

Český rozhlas spustil internetový obchod Radioteka.cz. Nabídne mimo jiné namluvené knihy, rozhlasové hry, hudbu nebo pohádky a postupně také aplikace pro chytré telefony. Nový e-shop zástupci rozhlasu představili na veletrhu Svět knihy. Dostupné jsou záznamy na pevném nosiči jako CD nebo DVD, ale také v elektronických formátech ke stažení do počítačů, tabletů a mobilů. V plánu jsou také aplikace pro chytré telefony, které mají být k dispozici v průběhu roku. Radiotéka nabídne v několika kategoriích přes 200 alb mluveného slova a 230 hudebních alb. "Nabídku budeme trvale rozšiřovat a obohacovat o další tituly včetně nové produkce a zároveň budeme připravovat speciály k výročím a reagovat na zájem veřejnosti o vybraná témata a tituly," uvedl jeden z dramaturgů projektu Robert Tamchyna.