Související články

Radio Praha mění svůj název na Radio Prague International.

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu slaví 83. výročí. Poprvé jsme k našim posluchačům v cizině promluvili 31. srpna 1936 přesně v 10 deset hodin dopoledne. Vysílání do zahraničí nepoužívalo vždy svůj nynější název Radio Praha.

500 korun za každý ujetý kilometr. Takovou částkou přispěje sponzor na letošní cyklistický projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška. Během dvanácti etap projedou nevidomí cyklisté se svými vodiči a reportéry Radiožurnálu celé Česko. Zamíří hlavně do míst, kde Světluška pomáhá nevidomým. Tento týden vyjeli na dvoukolech podél Baťova kanálu na jižní Moravě.

Čínské velvyslanectví v Praze se ohradilo proti nařčení o zpravodajské spolupráci s firmami působícími v Česku. Podle ambasády jsou to smyšlené informace některých českých médií. "V nedávné době jsme zaznamenali v některých českých médiích zprávy o tzv. zpravodajské spolupráci mezi Velvyslanectvím ČLR v ČR a čínskými firmami působícími v ČR. Očerňování čínského velvyslanectví v takových zprávách je naprosto nepodložené a zcela smyšlené, jedná se o šíření poplašných zpráv a nactiutrhání poškozující čínskou pověst," napsalo velvyslanectví. Dál uvedlo, že Čína si vyhrazuje právo podniknout další kroky vůči těm, kteří údajné fámy vytváří.

Velvyslanectví nezmiňuje konkrétní média. Český rozhlas ale například v pondělí upozornil na domnělé praktiky pobočky čínské firmy Huawei v Česku, jejíž zaměstnanci údajně předávají citlivá data o lidech, s nimiž vedou obchodní jednání, čínské ambasádě. Huawei i velvyslanectví to popírají.

Letos jsme si připomněli už několik výročí spojených s rokem 1969. V lednu jsme vzpomínali na Jana Palacha, který se upálil na protest proti nastupující normalizaci v Československu. Nejen hokejoví fanoušci si koncem března připomněli slavné vítězství našich hokejistů nad sovětskou sbornou na mistrovství světa ve Stockholmu. Celonárodní radost tehdy vyústila v demonstrace a zdemolování pražského Aeroflotu. A i díky tomu se na dubnovém plénu do nejvyššího vedení KSČ dostal Gustáv Husák. Normalizace se tak mohla rozjet opravdu naplno. Jak ale v té

Český rozhlas oslavil 96. narozeniny Dnem otevřených dveří. Zákulisí rozhlasového vysílání poodkrylo návštěvníkům i Rádio Praha, které letos připravilo vědomostní kvíz.

Ve věku 94 let zemřel novinář Karel Lánský. Jako tehdejší pracovník Československého rozhlasu pomáhal po okupaci v srpnu 1968 udržet svobodné vysílání. Loni 28. října obdržel od prezidenta Miloše Zemana Řád bílého lva za zásluhy o republiku. O jeho úmrtí informovala Radiožurnál jeho dcera. Poslední rozloučení se podle ní konalo v nejužším rodinném kruhu. Po revoluci byl Lánský v komisi pro vyšetřování událostí z roku 1968 a dva roky působil jako ředitel zahraničního vysílání rozhlasu. „Myslím si, že jsem nějakou zásluhu měl. Některé věci, zejména kolem 1968, jsem dělal i dost na vlastní pěst,“ řekl v říjnu po převzetí vyznamenání.

Od roku 1945 byl Karel Lánský členem Komunistické strany Československa, se stranickou politikou se ale nikdy neztotožnil. Za kritické postoje v KSČ ho komunisté v roce 1961 poprvé vyloučili ze strany. Živil se jako dělník, v době pražského jara nastoupil do rozhlasu. V srpnových dnech okupace patřil k lidem, kteří zabránili tomu, aby rozhlas převzali kolaboranti. Několik dní ho řídil. Vysílání se snažil udržet za každou cenu, vyjednáváním i výhrůžkami. Na možnost odstřihnutí telefonů například reagoval slovy: „No podívejte se, rozhlas prostě je základní informátor a nejrychlejší informátor pro pražské obyvatele. Proto když zastavíte rozhlas, za dvě hodiny tady máte tisíce lidí, protože ti lidé mají k rozhlasu vždy v krizových situacích kladný vztah. Půjdou sem i s rizikem, že po nich budou střílet.“

Druhý ročník charitativního projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata jde do finále. Od poloviny listopadu až do Štědrého dne si mohou dárci vybírat z vánočních přání klientů domovů pro seniory. Do rozhlasu dorazilo prostřednictvím tří set domovů pro seniory a dalších pečovatelských zařízení už tisíce přání.

Rohová budova na Vinohradech je nejen českou kulturní památkou, ale především duší rozhlasového vysílání. Funkcionalistická stavba byla slavnostně otevřena před 85 lety. Od té doby symbolizuje médium, které každou minutou zachycuje život v Česku i v zahraničí.

Ve věku 86 zemřel v sobotu večer novinář a publicista Jan Petránek, dlouholetý redaktor Československého rozhlasu. V srpnu 1968 byl jedním z těch, kteří vysílali z budovy rozhlasu ostřelované sovětskými vojáky. Po roce 1968 byl z rozhlasu propuštěn, podepsal Chartu 77. V roce 2015 obdržel od prezidenta medaili Za zásluhy o stát. O Petránkově úmrtí informoval Český rozhlas (ČRo).

Do rozhlasu nastoupil v roce 1951, pracoval jako zahraniční korespondent a odborník na kosmonautiku. V 60. letech působil jako zpravodaj například v Sovětském svazu nebo v Indii. V roce 1969 ještě komentoval v rozhlasu v přímém přenosu přistání Američanů na Měsíci, v době začínající normalizace ale musel rozhlas opustit a živil se jako topič. Ještě před listopadovou revolucí v roce 1989 začal psát do samizdatových Lidových novin, po legalizaci deníku se stal jeho redaktorem. Později se jako komentátor vrátil do rozhlasu. Přeložil dějiny Spojených států a Středního východu, napsal povídkové knihy Andělé a čerti a Pod hvězdným šapitó. Byl také textařem, psal třeba pro skupinu Šanson - věc veřejná, se kterou i vystupoval.