Související články

Elegantní budova ve stylu poválečného funkcionalismu. Střídmé linie, pásová okna bez pilířů, fasáda z kachliček, historický nápis Československý rozhlas původním písmem. Budova byla jako jediná projektovaná přímo pro potřeby rozhlasového vysílání. Na kolektiv pod vedením architekta Karla Tausenaua to kladlo zvláštní nároky především pokud šlo o akustiku.

Sibiřská anabáze československých legionářů i po sto letech vzbuzuje zájem a zvědavost historiků i veřejnosti. Po stopách legionářů se ve speciálním projektu vydal i Český rozhlas prostřednictvím Martiny Pouchlé a Ivana Studeného. Na své cestě se zaměřili také na to, jak legionáře vnímají místní obyvatelé. Náhled na ně není v Rusku zdaleka tak pozitivní jako u nás, svůj podíl na tom nese i někdejší rudá propaganda. A právě na to jsme reportérů zeptali i my, zastihli jsme je právě v Irkutsku, městě, které je s legiemi úzce spojeno.

Český rozhlas uspořádá od 6. do 12. srpna v pražském Karlíně každodenní promítání jednoho filmu československé nové vlny při příležitosti 50. výročí srpnových událostí roku 1968. Letní kino '68 otevře v pondělí snímek Spalovač mrtvol, v dalších dnech budou na programu například tituly Žert nebo Ucho. Na závěr přichystal Český rozhlas promítání snímku O slavnosti a hostech, za který označil anglický časopis Film and Filming režiséra Jana Němce za nejlepšího světového režiséra roku 1969.

Kromě Letního kina '68 pořádá rozhlas v srpnu další vzpomínkové akce. Ve čtvrtek 16. srpna se uskuteční vyhlášení nejlepší fotografie roku 1968, ve dnech 20. a 21. srpna živé vysílání speciálu za účasti diváků, pietní akt, předpremiéra filmu Jan Palach režiséra Roberta Sedláčka, vysílání snímku Okupace 68 nebo koncert, na němž zazní největší hity roku 1968.

Tokio, Nagoja, Ósaka - všude tam vystupuje na svém aktuálním turné Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Jaký je program turné a jak se rozhlasovým symfonikům v Japonsku líbí, na to jsem se zeptala ředitele orchestru Jakuba Čížka.

Před 95 lety si mohli lidé poprvé naladit pravidelné rozhlasové vysílání. Začátky ve skautském stanu v pražských Kbelích byly brzy minulostí a rozhlas lákal významné osobnosti a profesionály. Jedním z nich byl i František Robert Kraus, mimo jiné redaktor Radia Praha. Jeho osud připomene Veronika Kindlová v pořadu z cyklu Historie Plus.

Tomáš Garrigue Masaryk na rozhlasových vlnách, tak se jmenuje nové CD, které z nahrávek archivu Českého rozhlasu sestavil kolega Tomáš Černý. Zazní na něm projevy k dětem, ústavní slib nebo třeba vzpomínky na prvního československého prezidenta.

Český, dříve Československý, rozhlas slaví 95. výročí. Jeho vysílání zanechalo v dějinách nesmazatelnou stopu a bylo u všech zásadních událostí. Prožil doby tvůrčí svobody i léta, kdy se smělo vysílat jen to, co bylo povoleno. Jak se vysílalo v období, kdy v Československu vládla komunistická strana, a jaké stanice tehdy vůbec mohli lidé poslouchat? Na to se ve svém pořadu z cyklu Jak to bylo doopravdy zaměří Ivana Chmel Denčevová.

Český rozhlas zpřístupnil veřejnosti svou budovu na pražských Vinohradech. Dnem otevřených dveří slavil 95 let od zahájení svého vysílání a zájemcům při této příležitosti nabídl komentované prohlídky rozhlasového komplexu a koncerty v nedalekých Riegrových sadech. Návštěvníci si mohli prohlédnout architektonicky zajímavé prostory, rozhlasová studia, záložní vysílací pracoviště nebo Studio 1, odkud posluchači tehdejšího Československa slyšeli první živý koncert symfonického orchestru. V galerii v suterénu rozhlasové budovy si mohli prohlédnout výstavu historických rozhlasových přijímačů a zajímavostí z historie vysílání.

Český rozhlas oslavil 95 let. O to, aby ohlasy na vysílání nezůstaly bez odezvy, se stará rozhlasový ombudsman Milan Pokorný. Co považuje za nejpodstatnější v historii rozhlasu?

Český rozhlas slaví 95. narozeniny. Ve své galerii přibližuje historii prostřednictvím rozhlasové techniky a vynálezů. Rozhlas začal nejdřív vysílat ze stanu, a dokonce půjčeného, uvedla manažerka komunikace Zuzana Foglarová.