Související články

Osmadvacátý ročník festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio začal v úterý v Poděbradech. V této třídenní přehlídce rozhlasové tvorby se letos sešlo 130 soutěžních pořadů. Festival nabízí práce, které vznikaly od počátku minulého roku až do konce letošního května. Poprvé v historii se této mezinárodní přehlídky rozhlasové tvorby účastní i dvě soukromé celoplošné rozhlasové stanice - Rádio Impuls a Frekvence 1.

Pod vedením nového šéfdirigenta Ondreje Lenárda v pondělí večer v zaplněné Dvořákově síni Rudolfina vstoupil s úspěchem do nové sezony Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR). Pro tuto slavnostní příležitost nastudoval Brahmsovo Německé requiem, které patří k základním dílům evropské hudby. Od publika se dočkal několikaminutového potlesku s nadšeným Bravo!. Uznání sklidili i sólisté sopranistka Simona Houda Šaturová a barytonista Vladimír Chmelo a především Pražský filharmonický sbor. Lenárd, který za čtyři dny oslaví 69. narozeniny, ve funkci vystřídal dlouholetého šéfdirigenta Vladimíra Válka. K Requiem i Brahmsově tvorbě prý přistupuje s velký respektem. Pochopit Brahmse znamená porozumět jeho životní filozofii, tvrdí šéfdirigent. "Je to filozofie moudrosti a myslím, že právě Německé requiem je dílo, které předpokládá už velkou zralost. Interpretace je oříšek pro každého dirigenta," uvedl Lenárd v tiskové zprávě o harmonické pětasedmdesátiminutové skladbě.

Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) a Český rozhlas (ČRo) budou revidovat smlouvu o vysílání do zahraničí a uzavřou novou. Rozhlas chce mimo jiné stanovit jiný způsob, jak jej budou úředníci ministerstva zahraničí informovat o příspěvku na příští rok. Na tiskové konferenci to řekl Miroslav Krupička, ředitel ČRo 7 - Radia Praha, které vysílání do zahraničí zajišťuje. Vysílání ČRo do zahraničí je financováno z prostředků ministerstva zahraničí. "My ze zákona nemůžeme používat koncesionářské poplatky," řekl ředitel Krupička. Má to podle něj svou logiku, protože až na úzkou, okrajovou skupinu nevysílá pro koncesionáře. Jejími hlavními posluchači jsou cizinci nebo lidé žijící v zahraničí. O tom, kolik peněz ČRo 7 dostane na další rok, se však rozhlas dozvídá až koncem roku. To podle Miroslava Krupičky není dobré, není totiž příliš možné plánovat.

Je tomu přesně 75 let, kdy se z Prahy poprvé ozvalo pravidelné vysílání na krátké vlně pro zahraniční posluchače. Pojďme si s pomocí dobových zvukových snímků připomenout, co přesně se před 75 lety stalo.

31. srpna 1936 úderem desáté hodiny dopoledne zahájilo zahraniční vysílání Československého rozhlasu. Dnešní Radio Praha tak slaví 75. výročí svého vzniku. A to je příležitost k mimořádné relaci, do které jsme pozvali několik hostů. Natáčeli jsme ovšem nikoliv ve studiu, ale přímo v centru Prahy, v propagačním stánku v ulici Na Příkopě, kde měli Pražané i turisté po celý den možnost blíže se seznámit s naší stanicí a jejím programem. U mikrofonu se vystřídali tři hosté z Austrálie a Rumunska:

Vysílání do zahraničí je už 75 let součástí dříve Československého, dnes Českého rozhlasu. Na to, jaké je místo Radia Praha mezi ostatními stanicemi veřejnoprávního rozhlasu v Česku, jsme se zeptali nově jmenovaného generálního ředitele ČRo Petera Duhana:

Politici si 43. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa připomněli společně s občany a pamětníky přímo před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová zdůraznila, že si Češi už dvacet let svobodně připomínají toto datum, což v době komunistické diktatury a sovětské okupace nemohli. "Od listopadu roku 1989 přišla na svět generace, která zná okupaci z 21. srpna 1968 pouze z vyprávění," řekla v projevu Miroslava Němcová. Pražský primátor Bohuslav Svoboda připomněl, že se Pražané ve dnech, kdy začala okupace, scházeli před budovou rozhlasu, aby ji bránili. Činili tak přitom zcela spontánně, bez předchozí domluvy na sociálních sítích, které tehdy neexistovaly. "Dnešní mladá generace se svou potřebou být neustále online si už téměř neumí představit, jak významným, ba klíčovým médiem tehdy rozhlas byl," dodal primátor Svoboda.

Mladá fronta Dnes informuje, že policista Marián Hudec nešpehoval jen telefony vlivných politických osobností, jako například předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo poradců prezidenta Václava Klause, ale i nejbližší spolupracovníky podnikatelských špiček. Sledoval tak i telefon Miroslava Jestřabíka, top manažera z vedení společností ovládaných jedním z nejbohatších Čechů, miliardářem Karlem Komárkem.

Novým generálním ředitelem Českého rozhlasu (ČRo) byl zvolen nynější prozatímní ředitel veřejnoprávního rádia Peter Duhan. Členové Rady ČRo mu dali ve druhé volbě šest hlasů z devíti. To bylo potřebné minimum pro zvolení. Z dalších dvou kandidátů na vedení rozhlasu ve druhé volbě ředitelka zpravodajských stanic ČRo Hana Hikelová dostala dva hlasy, Petru Matoulkovi, který v minulosti působil například v soukromém Rádiu Černá Hora, radní nedali ani jeden hlas. Jeden hlas byl neplatný. Duhan byl přitom zvolení blízko již ve druhém kole první volby. Dostal v ní ovšem pouze pět hlasů z devíti a potřeboval jich šest. Duhan ve svém vystoupení na zasedání Rady ČRo ještě před volbou slíbil například rozsáhlou reorganizaci Českého rozhlasu, a to jak v rámci vnitřního fungování, tak u jednotlivých stanic. Vzniknout by podle něj měly čtyři hlavní stanice. Organizačně by podle Duhana měl ČRo mít tři sekce, z nichž každá by měla tři centra. První sekce by se zaměřila na programové vysílání, druhá na strategickou podporu a strategický rozvoj a třetí na ekonomické záležitosti. Doplnil, že v rámci restrukturalizace by se snížil počet zaměstnanců, a to i ve vedení. Ze současných zhruba 1500 by do roku 2015 měl klesnout na 1100.

Edward Brabec utekl z Československa tak trochu na poslední chvíli, v r. 1988. Zamířil do Kanady a usadil se v Edmontonu. Otevřel tu italskou restauraci, farmaří, zabývá se ale i tvorbou webových stránek a hodně času věnuje práci pro krajanská sdružení. Při své úterní návštěvě v Českém rozhlase připomněl zajímavý detail rodinné historie. Z vily jeho dědečka totiž v r. 1930 proběhl vůbec první přenos Radiožurnálu: