Související články

Boje na pražských barikádách v květnu 1945 si po celé Praze připomněli přímí účastníci povstání i čelní domácí politici. Pražského povstání se před 65 lety zúčastnilo kolem 30 tisíc lidí, 1698 jich padlo.

Český rozhlas 1 Radiožurnál se omluvil senátorovi a prvnímu polistopadovému ministrovi zahraničí Jiřímu Dienstbierovi (za ČSSD) za uveřejnění mylných informací o jeho kontaktu s komunistickou vojenskou tajnou službou. Radiožurnál v pondělí uvedl, že Dienstbier byl evidován jako spolupracovník rozvědky a že byl jeho svazek skartován. Den nato ale zprávu dementoval s tím, že se dokumenty nakonec našly. Ze svazku s krycím jménem "Konferenciér" vyplývá, že první polistopadový ministr zahraničí nebyl s rozvědkou v žádném kontaktu. Tajná služba vedla na Dienstbiera svazek počátkem 60. let, definitivně ho uzavřela v březnu roku 1969. Ve spise jsou založeny posudky z dob studií, hodnocení tehdejšího zaměstnavatele - Československého rozhlasu a ze služby v armádě. Neobjevuje se v něm naopak ani zmínka o tom, že by byl Dienstbier v kontaktu se Zpravodajskou službou Generálního štábu, uvedl ČRo.

Už po zveřejnění prvních informací na ČRo Dienstbier spolupráci odmítl. "Já o ní (spolupráci) vůbec nic nevím. Pro mě je to blbost," uvedl na začátku týdne. Autor reportáže Jan Hrbáček deníku řekl, že v Českém rozhlasu podal výpověď. "Ano, v ČRo končím, ale to bylo již dopředu plánované a s touto kauzou to nemá nic společného," uvedl.

Big Band Českého rozhlasu je dnes jedním z předních orchestrů v oblasti jazzové a taneční hudby v České republice. Jak napovídá název, patří k tělesům, která pro své potřeby v minulosti zřídila rozhlasová instituce. Big Bandu, pod původním názvem Taneční orchestr Československého rozhlasu, poprvé vystoupil v březnu 1960.

Zpěváci Karel Gott, Marta Kubišová i někdejší šéfdirigent Felix Slováček budou hosty oslav 50. výročí založení Big Bandu Českého rozhlasu. Jubileum připomene 14. dubna koncert v pražském Národním domě na Vinohradech. Těleso, jímž prošly desítky vynikajících muzikantů, bude řídit jeho současný šéfdirigent Václav Kozel. Na tento večer přizval také Ilonu Csákovou, Filipa Gondolána, Petra Maláska a Laca Decziho. Jako hosté zasednou v publiku mnozí další umělci, kteří své začátky a úspěšná léta kariéry prožili právě s tímto legendárním tělesem. Koncert bude ze záznamu vysílat Český rozhlas 2 - Praha. Jeho audiovizuální podobu naleznou posléze i návštěvníci nově připravovaných stránek Big Bandu Českého rozhlasu na adrese www.bigband.rozhlas.cz.

Český rozhlas nemusí v přehledu denního tisku citovat komunistické Haló noviny. Ve sporu s poslancem KSČM Miroslavem Grebeníčkem dal Českému rozhlasu za pravdu rozbor Ústavu státu a práva Akademie věd, který si rozhlas nechal vypracovat. "Naopak by porušoval Poslaneckou sněmovnou schválený Kodex Českého rozhlasu, kdyby Haló noviny citoval stejným způsobem jako ostatní, politickými stranami neovládané celostátní deníky," píše se v rozboru, který vypracoval Jan Bárta z Ústavu státu a práva AV. Informoval o tom server Týden.cz.

Generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek odstoupí 28. února ze zdravotních důvodů ze své funkce. Uvedl to ve středu na zasedání rady Českého rozhlasu. Rada jmenovala dočasným ředitelem programového ředitele Petera Duhana. Richard Medek, kterému rada nedávno neschválila návrh organizační struktury, byl po svém loňském zvolení dlouhodobě nemocný. Doporučením lékařů zdůvodnil i svou rezignaci. Nominace pro volbu nového generálního ředitele bude rada přijímat do 30. dubna. Český rozhlas podle předběžných výsledků loni hospodařil se ziskem před zdaněním téměř 54 milionů korun. To je zhruba o dva miliony korun více, než předpokládal rozpočet.

Soutěž Concertino Praga si drží několik unikátů mezi hudebními soutěžemi pro mladé umělce ve světě. Patří k nejstarším z nich, ročník, který právě skončil, byl čtyřicátý čtvrtý. A unikátní je i způsobem soutěžení.

Rada Českého rozhlasu ve středu neschválila nové organizační schéma navržené generálním ředitelem Richardem Medkem. Části radních vadilo zejména vytvoření nového úseku zpravodajství, které dosud metodicky spadalo pod programového ředitele. Návrh nové organizační struktury byl součástí projektu, na základě kterého rada loni v září Medka zvolila do funkce. Pro návrh hlasovali čtyři radní, potřeba bylo pět hlasů. Projekt počítá se zrušením osmi ředitelských postů a vytvořením samostatného úseku zpravodajství s ředitelem, který bude podléhat přímo generálnímu řediteli. Nově má vzniknout oddělení interního auditu pro větší kontrolu vnitřních finančních toků v rozhlase. Organizační změny měly v první fázi jednorázově ušetřit pět milionů korun. Medka podle jeho mluvčího René Zavorala mrzí, že v radě zvítězily dílčí zájmy před kolektivním rozhodnutím. Verdikt rady ale nevnímá jako vyslovení nedůvěry vůči své osobě. S uskutečněním organizačních změn na nižší úrovni, včetně zrušení ředitelských postů, nadále počítá, protože tato rozhodnutí nepodléhají schválení rady.

Jak jsme v závěru loňského roku upozornili, hospodářská krize se dotkla i Radia Praha a vedla k úsporám v našem rozpočtu. Před krátkým časem se složité jednání uzavřelo. O změnách informuje ředitel Radia Praha Miroslav Krupička.

Rozpočet Radia Praha, tedy zahraničního vysílání Českého rozhlasu (ČRo), bude letos o 15 procent nižší, loni byl 64,6 milionu Kč. Snížení je výsledkem jednání mezi Českým rozhlasem a ministerstvem zahraničí, původní redukce měla být ještě vyšší. ČTK o tom informoval mluvčí ČRo René Zavoral. Úspory se dotknou prakticky všech položek rozpočtu včetně vysílačů, zrušeno bude například digitální vysílání DRM. Snížený rozpočet umožní provozovat jeden krátkovlnný vysílač v Litomyšli, upřesnil mluvčí. "Pokrytí našich cílových oblastí se o něco sníží, ale nebude to nic dramatického," uvedl ředitel zahraničního vysílání Miroslav Krupička. Většina posluchačů, kteří stále poslouchají na krátkých vlnách, by neměla změnu pocítit, dodal. "Nyní pracujeme na novém vysílacích schématu, který začne platit 1. února," doplnil Krupička. V souvislosti s redukcí krátkých vln podle něj vzroste význam ostatních vysílacích platforem. Jsou to například vysílání na partnerských stanicích a internetu, která bude muset ČRo více propagovat, uvedl Krupička.