Související články

Programovou nabídku Českého rozhlasu (ČRo) čekají kvůli úsporám nákladů zřejmě již v příštím roce výrazné změny. Rada veřejnoprávního rozhlasu na čtvrtečním zasedání uložila prozatímnímu řediteli Peteru Duhanovi připravit analýzu efektivnosti všech stanic ČRo. Management bude muset před radou existenci jednotlivých stanic obhájit. "Rozhlas v současné době zasahuje necelých 21 procent trhu, což nám v počtu stanic připadá neadekvátní," uvedl místopředseda Rady ČRo Ladislav Jíša. Podle něj jsou systémové změny v programové struktuře rozhlasu nutné, jelikož rozhlas bude muset v příštích letech začít šetřit. "Musíme se zvlášť podívat na stanice, které jsou Českému rozhlasu dány ze zákona a zvlášť na ostatní stanice. To znamená zdůvodnit jejich opodstatněnost jak z hlediska poslechovosti, nákladovosti a veřejnoprávnosti, tak z hlediska kontextu v programové skladbě celého rozhlasu. Nechceme vůči jednotlivým stanicím postupovat direktivně, management by nám (Radě ČRo) měl naopak existenci stanic obhájit," nastínil Jíša.

Češi podle zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) věří hlavně rádiu, armádě, televizi a policii. Většina naopak nedůvěřuje církvím. Nejlépe si v očích veřejnosti vedl rozhlas, kterému důvěřuje 65 procent dotázaných, opačný postoj zaujalo 30 procent. V případě armády činí tento poměr 62 ku 28, u televize je to 58 ku 40 a u policie 56 ku 42. "Vyšší podíl důvěry než nedůvěry byl zaznamenán též u neziskových organizací (46/37) a velmi mírně i v případě odborů (42/37), i když v těchto případech podíly důvěřujících byly již nižší než jedna polovina, rozdíl oproti podílu nedůvěřujících byl podstatně nižší a značná část dotázaných se nedokázala vyjádřit," uvedli autoři výzkumu.

Zhruba na polovinu je veřejnost rozdělena ve vztahu k soudům (48 procent důvěřujících/ 47 procent nedůvěřujících), k tisku (48/49) a k bankám (47/ 46). U církví podle CVVM výrazně převažuje nedůvěra nad důvěrou. Věří jim totiž jen 29 procent Čechů, zatímco podíl nedůvěřujících je 56 procent. Pokud jde o vývoj postoje společnosti k různým institucím v čase, například armádě, policii a soudům věří nyní podle CVVM výrazně víc lidí než v průběhu druhé poloviny 90. let. Důvěra v odbory, která se s výkyvy dlouhodobě pohybuje na úrovni 30 až 40 procent, se v aktuálním šetření dostala na své historické maximum, uvádí CVVM na základě aktuálního výzkumu. Uskutečnil se od 30. srpna do 6. září a účastnila se ho víc než tisícovka lidí starších 15 let.

Práva k nahrávce zřejmě jediného rozhovoru s popáleným Janem Palachem, který s ním před 41 lety vedla lékařka v nemocnici, patří psychiatričce Zdence Kmuníčkové a kameramanovi tehdejší Československé televize Vladimíru Tůmovi. Informovala o tom ve čtvrtek Česká televize. Případem se zabývat Městský soud v Praze na základě žaloby, kterou Kmuníčková a Tům podali kvůli zveřejnění nahrávky na dceřinou společnost Českého rozhlasu Radioservis. Podle ČT Tůma a Kmuníčková v žalobě uvedli, že zvukový záznam Palachových posledních slov vyrobili hlavně z úcty k Palachovu činu a s úmyslem vyhovět jeho přání vysvětlit ostatním občanům důvody tohoto skutku. Radioservis prý ale nahrávku rozhovoru šířil neoprávněně a zkreslil ji. Z tohoto důvodu u soudu žádali zničení nahrávky, stažení všech nosičů s rozhovorem a také 300.000 korun jako odškodnění a omluvu. Podle ČT ale Radioservis odmítá, že by rozhovor s Palachem zneužil. Jeho fragmenty prý našel v rozhlasovém archivu - ty pak poskládal a použil do desetihodinového speciálního vysílání k výročí roku 1968. "Vycházeli jsme z toho, že se zřejmě jedná o záznamy Veřejné či Státní bezpečnosti. Tudíž se nedomníváme, že majitelem toho zvukového záznamu je pan Tůma a paní doktorka Kmuníčková," řekla před časem televizi ředitelka Radioservisu Kateřina Konopásková.

Český rozhlas hospodařil v prvním pololetí se ziskem před zdaněním 221,2 milionu korun. Výsledek je o více než 63 milionů lepší, než byl plán. V prvním pololetí 2009 měl rozhlas zisk před zdaněním 198 milionů korun. Informovala o tom ČTK. V letošním roce by měl rozhlas podle plánu hospodařit se ziskem před zdaněním 94,5 milionu korun. Čistý zisk by měl dosáhnout 80,4 milionu korun, v roce 2009 to bylo 37 milionů korun. Plánované výnosy pro letošní rok jsou 2,316 miliardy korun, náklady by měly dosáhnout 2,221 miliardy korun. Český rozhlas se v následujících dvou až třech letech dostane do obtížné finanční situace vlivem snižujícího se zisku a také kvůli finančně náročné rekonstrukci budovy rozhlasu v Praze na Vinohradské ulici, uvedla na dnešním zasedání Rady ČRo její předsedkyně Dana Jaklová. "Rada Českého rozhlasu proto bude požadovat po vedení rozhlasu, aby v následujícím období hledalo možné zdroje úspor v hospodaření, aniž by došlo k omezení poskytovaných služeb veřejnosti," řekla Jaklová.

Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí – neboli Radia Praha – je především určeno Čechům, nacházejícím se v cizině, ať už tam trvale žijí, nebo jen krátkodobě pobývají. Jak ale dokazují například ohlasy do pravidelné letní soutěže, mezi našimi posluchači se pravidelně objevují i lidé jiných národností a původu.

Co si myslel o vzpomínání herec a režisér Oldřich Nový? A co si o něm myslely jeho kolegyně? Dozvíte se v ukázkách z rozhlasového archivu.

Praha je krásná ve všech ročních obdobích a o její dominantě Pražském hradu to jistě platí dvojnásob. Nicméně právě nastupující léto k procházkám po historických zákoutích metropole přímo vybízí, a tak se na jednu takovou vypravíme spolu s pořadem Meteor, jeho autorem Vladimírem Kováříkem a především a kunsthistorikem Václavem Vilémem Štechem.

Literární naslouchátko nabízí ukázku z četby Karla Högera z knihy Jiřího Trnky Zahrada. Vyprávění primárně určené dětem jistě potěší i starší posluchače. Nahrávka vznikla v roce 1961.

Politické strany a hnutí, které se letos vypravily do boje o poslanecká křesla, zahájily předvolební agitaci ve vysílání České televize a Českého rozhlasu. K představení svých spotů v řadě případů předem využily internetu - stranických webů nebo serveru YouTube. Jejich televizní a rozhlasová poselství se v porovnání s kampaněmi před minulými volbami příliš neliší. Ve spotech většinou uskupení představují své kandidáty a program. I když je vysílání volebních spotů již tradicí, podle politologa Daniela Kunštáta nemají vliv na rozhodování voličů. Sledovány byly v televizi na počátku 90. let, nyní mají větší potenciál oslovit spíš uživatele internetu, ani tam ale nebudou znamenat velké posuny v preferencích. Vizuálně se podle politologa spoty přiblížily těm, které zná z Německa nebo Británie. Už s ohledem na to, že adresáty spotů budou spíše mladší ročníky užívající internet, měly strany podle Kunštáta volit odlehčenější formu.

Možnost vymyslet české pojmenování pro nově objevený druh primáta, a zapsat se tak do historie české zoologie, dává svým posluchačům Český rozhlas. Návrhy do soutěže mohou od čtvrtka zasílat prostřednictvím SMS zpráv. Opička s vědeckým názvem Rungwecebus kipunji byla nedávno objevena v odlehlých oblastech Tanzanie. ČTK o tom informovala vedoucí oddělení komunikace rozhlasu Eva Vencefrová. Zájemci mohou své nápady o dvou slovech zasílat pomocí SMS zpráv na telefonní číslo 907 77 06 do 13. června. Výtěžek ze soutěže bude věnován na ochranu ohrožených primátů v Africe. Vítěz získá mimo jiné sedmidenní silvestrovský zájezd do Tuniska, jehož součástí bude jízda na velbloudech. Světle hnědá hladkosrstá opice, která si díky nápadně dlouhé a široké kštici ze vztyčených chlupů na temeni hlavy vysloužila přezdívku "pankáč", v dospělosti dosahuje hmotnosti kolem 14 kilogramů a délky až 90 centimetrů. Její ocas je zhruba stejně dlouhý jako tělo a v přírodě na sebe hlučně upozorňuje lehce houkavými štěkavými zvuky. Jde o kriticky ohrožený druh zařazený do seznamu 25 nejohroženějších primátů světa.