Související články

Řada známých osobností se zapojila do akce Českého rozhlasu "Pomáhejte s námi". V největším nahrávacím studiu na pražských Vinohradech od rána přijímají telefonáty posluchačů, kteří chtějí přispět na pomoc lidem zasaženým záplavami. "V návaznosti na těžkou situaci, kterou řeší lidé zasažení v minulých dnech povodněmi, cítí i Český rozhlas potřebu pomoci. Proto jsme se rozhodli ve spolupráci s naším nadačním fondem založit speciální povodňové konto a získat prostřednictvím rozhlasových i mimo rozhlasových známých osobností finanční prostředky od posluchačů a široké veřejnosti. Věříme, že lidé podpoří náš záměr, abychom vybrali významnou částku a mohli tak výrazně pomoci postiženým povodněmi," uvedl náměstek generálního ředitele pro program a vysílání René Zavoral. Číslo do call centra je 00420 221 555 555.

Sbírka začala s částkou 88.700 korun, která na povodňový účet přišla v předchozích dnech. Výtěžek ze sbírky bude rozdělen mimo jiné do oblasti severních Čech, obce Křešice, v rámci středních Čech do obce Toušice-Mlékovice a v regionu jižní Čechy do obce Putim. Jedna čtvrtina sbírky půjde na pomoc zrakově postiženým, kteří byli postiženi povodněmi. Lidé mohou přispívat na účet 888444666/0300. Přispívat lze i pomocí dárcovské SMS. Stačí napsat SMS ve tvaru DMS Rozhlas a tuto zprávu poslat na 87777. Služba pouze z českého čísla. SMS stojí 30 korun, 27 korun poputuje přímo na povodňový účet ČRo.

Stanice Českého rozhlasu Wave uspěla se svou loňskou kampaní Děláme vlny v mezinárodní soutěži European Design Awards v Bělehradě. Nejvyšší ocenění v kategorii Plakátová série za grafické ztvárnění získali její autoři Olga Benešová a Radek Sidun. Porota složená ze zástupců evropských grafických časopisů a institucí ocenila originalitu a jednotnost konceptu. Informoval o tom Jan Hladonik z Radia Wave. Za vizuální koncept této stanice autoři již dříve získali páté místo na Czech Grand Design v kategorii Grafický designér roku 2012. Novou vizuální podobu Radio Wave představilo loni v květnu. Zahrnuje image stanice, hudební a publicistické pořady z programu i koncerty a akce, jako jsou Radio Wave Live Sessions a Radio Wave Stimul festival.

Vládě se líbí představa, že by veřejnoprávní Český rozhlas získal ze zákona právo provozovat svou novou stanici ČRo Plus v pásmu velmi krátkých vln (VKV). Do Sněmovny příslušnou poslaneckou novelu poslala s kladným stanoviskem. Veřejnoprávní rozhlas o novelu usiluje kvůli tomu, že jeho stanice mluveného slova ČRo Plus nyní může vysílat pouze na méně sledovaných středních vlnách. Důvodem pro předložení novely bylo rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která loni v létě odmítla žádost BBC o rozšíření společného vysílání s někdejší stanicí Rádio Česko z šesti na 12 hodin denně. Podle předsedkyně rady Kateřiny Kalistové totiž platný zákon už neumožňuje rádiu, které vysílá na základě licence, přebírat program veřejnoprávního rozhlasu. Veřejnoprávní rozhlas následně Rádio Česko spojil se stanicemi ČRo - 6 a ČRo Leonardo v novou stanici Český rozhlas Plus, která zahájila vysílání letošního 1. března. Vysílá osm hodin denně v pásmu středních vln, digitálně a na internetu.

Projekt Českého rozhlasu Rádio Retro od příštího týdne nabídne další návštěvu do rozhlasového archivu. Celodenní vysílání bude složené z populárních rozhlasových pořadů, jako například Vinárna u Pavouka Jiřího Šebánka a Zdeňka Svěráka, Písničky z celuloidu uváděné Františkem Filipovským, Dobré jitro s Danou a Emilem Zátopkovými nebo Soukromý dotazník s Františkem Nepilem. Projekt navazuje na původní Rádio Retro, které Český rozhlas připravil k 90. výročí zahájení vysílání. Na internetových stránkách www.rozhlas.cz či v digitálním rozhlasovém multiplexu od pondělí 3. června zazní i dobový záznam hokejového utkání z MS v hokeji v roce 1947, vydání pořadu Meteor z let šedesátých nebo hudební bloky připravené Martou Kubišovou a Lubomírem Dorůžkou.

V sobotu 1. června začne k 90. výročí začátku pravidelného rozhlasového vysílání výstava v ulicích Prahy. Prostřednictvím textů, fotografií a archivních zvukových ukázek získá veřejnost pohled na historické milníky 20. století, ve kterých Český rozhlas sehrál významnou roli. Výstava zpracovává 12 významných událostí v 10 lokacích historického centra Prahy. Ke každému měsíci v roce náleží jedna událost. Leden, umístěný v Karolinu, se například věnuje osobnosti Jana Palacha. Únor, věnovaný únoru roku 1948, se umístěním setkává s událostmi srpna 1968 a října roku 1918. Všechny tyto tři události budou umístěné v prostorách před historickou budovou Národního muzea. Květen roku 1945 dostane patřičný prostor přímo v budově Českého rozhlasu v Praze 2. Červenec bude na Kampě porovná povodně, které ČR zasáhly v letech 1997, 2002 a 2006. Mnichovu v září 1938 vystaví u Rudolfina, listopadu 1989 na piazzetě Národního divadla. Poslední části výstavy se věnují rozdělení ČSFR v prosinci roku 1992.

V dnešním dokumentu Českého rozhlasu se vrátíme do května roku 1945. Československý rozhlas v prvních dnech a týdnech po osvobození téměř nepřetržitě vysílal výzvy, pátral po vězních z německých koncentračních táborů, doslova znovu spojoval válkou rozdělené rodiny. V rozhlasovém archivu se dodnes dochovaly naléhavé vzkazy, na kterých bylo výrazně napsáno Hlásit ihned! A stejný název svému dokumentu dala i jeho autora Bronislava Janečková. Dokument vznikl v řadě celorozhlasových pořadů k 90. výročí vzniku rozhlasu.

Český rozhlas letos poprvé spolupořádá významné setkání rozhlasových tvůrců, dramaturgů a producentů věnujících se soudobé hudbě, takzvanou Tribunu. Cílem tradičního fóra je výměna a vysílání nahrávek nejzajímavějších děl vzniklých během posledních pěti let. Informoval o tom Český rozhlas. Akce se koná jako soutěž mezi nahrávkami, které jednotlivé rozhlasové organizace nominují. Jejich zástupci si všechny nahrávky poslechnou a následně o nich hlasují. Z hlasování vzejde vítěz "generální" kategorie pro skladatele bez věkového omezení a vítězná nahrávka autora do třiceti let. V minulosti vyhrála mimo jiné díla Jana Kapra nebo Luboše Fišera, a skladby Ondřeje Adámka a Miroslava Srnky se dočkaly desítek odvysílání zahraničními rozhlasy. Letos budou Český rozhlas reprezentovat nahrávky Tria Luboše Mrkvičky, skladatele působícího na Hudební akademii múzických umění v Praze a pražské pobočce Newyorské univerzity, a Entropic Symphony Petra Cíglera, který skloubil hudbu s dráhou vědce.

Redaktoři Českého rozhlasu Lucie Výborná a Jan Pokorný si připsali neobvyklý moderátorský rekord. U příležitosti 90. výročí rozhlasového vysílání po dva dny vedli rozhovory s devadesátkou osobností kulturního a společenského života. Unikátní maraton skončil v pondělí ve 20:15. Mezi zpovídanými hosty se v improvizovaném studiu na Václavském náměstí objevili například geolog Václav Cílek, scenárista Marek Epstein, herečka Naďa Konvalinková, ředitel Národního muzea Michal Lukeš, novinář a komentátor Jan Petránek, muzikant Jiří Stivín, primátor Bohuslav Svoboda, režisérka Helena Třeštíková, sexuolog Radim Uzel nebo generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.

18. května si Český rozhlas připomněl 90. výročí svého vzniku. Místo obvyklého nedělního hudebního pořadu proto uvádíme dokument Petry Hynčíkové Duch svobody - Od vysílačky k rozhlasu. Autorka v něm pátrala po stopách prvního rozhlasového vysílání v regionech, kde dnes fungují studia Českého rozhlasu. Vypravíme se v něm do Plzně, Ústí nad Labem a Českých Budějovic a dozvíme se, jak se tam v květnových dnech z válečných vysílaček rodil Český rozhlas.

Český rozhlas by mohl získat zákonem právo provozovat další stanici v pásmu velmi krátkých vln. Počítá s tím novela, kterou předložili poslanci z mediálního výboru. Veřejnoprávní rozhlas o rozšíření usiloval kvůli své stanici mluveného slova ČRo Plus, která nyní může vysílat pouze na méně sledovaných středních vlnách. Novela nicméně pouze obecně počítá s tím, že Český rozhlas by mohl kromě stanic Radiožurnál, Vltava a Praha vysílat další program v pásmu velmi krátkých vln "alespoň v rozsahu regionálního rozhlasového vysílání". Důvodem novely bylo rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která loni v létě odmítla žádost BBC o rozšíření společného vysílání s někdejší stanicí Rádio Česko z šesti na 12 hodin denně. Podle předsedkyně rady Kateřiny Kalistové totiž platný zákon už neumožňuje rádiu, které vysílá na základě licence, přebírat program veřejnoprávního rozhlasu.