Související články

Muzeum stavebních řemesel, lapidárium, kovárna, nájemní byty a další aktivity by měly podle kastelána Pavla Slavka v budoucnu oživit první nádvoří českokrumlovského zámku. Je na něm 11 prázdných, zakonzervovaných budov. Prostor tohoto původního předhradí se do konce 16. století zformoval do podoby rušného hospodářského dvora, život by se do něj mohl vrátit do deseti let. Obnova jednoho z nejrozsáhlejších zámeckých areálů, jenž díky 20 letům v UNESCO navštíví přes 300.000 turistů ročně, v posledním čtvrt století postupovala od pátého nádvoří dolů. Na prvním nádvoří bývaly dílny koláře, truhláře, pokrývače i puškaře, existovaly tam dvě kovárny, solnice, ledárna, sýpka, pivovar, ale také nemocnice a lékárna. Nejvyššímu správci hradu sloužil objekt purkrabství, majitelům a návštěvám rozsáhlá kočárovna a trakt stájí. Ve středu nádvoří s dochovaným názvem Rejdiště byly nejspíše výběhy pro dobytek.

Odrátované hrnky, misky, talíře, drátované šperky, ozdoby, lidské i zvířecí postavičky vyrobené z drátu uvidí návštěvníci výstavy Dráteníkův rok, kterou připravuje jihlavské Muzeum Vysočiny. Své výrobky předvede osm členů Cechu česko-moravských uměleckých dráteníků z celého Česka. Některé z výrobků si návštěvníci budou moci i koupit. ČTK to sdělila mluvčí muzea Dana Oberreiterová. "Výstava začne ve čtvrtek 19. ledna a hned od rána propuknou drátenické trhy. Pořadatelé chystají také přednášku o historii drátenictví a drátování. V poslední době zažívá drátenictví rozmach jako umělecké řemeslo.

Řada regionů láká turisty na ochutnávku svých produktů i regionální výrobky. Lidé si tak mohou odpočinout v příjemném prostředí, ochutnat místní speciality a nebo koupit výrobky od řemeslníků. My se vydáme na kozí farmu, do pražírny kávy i za vůní kůže. A také za osudy lidí, kteří se rozhodli návštěvníkům své podniky a dílny otevřít.

Tuzemským sklárnám a výrobcům keramiky se sice letos nedaří tak špatně jako v předchozích letech, přesto ale stále zápasí s dozvuky hospodářské krize. Poptávka je stále slabá, pro skláře klíčové ceny energií se zvyšují. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. Poslední dostupná čísla uvádí, že tržby odvětví loni meziročně klesly o 3,5 procenta na 36,7 miliardy korun. "Nevětší problémy mají však výrobci užitkového porcelánu a polotovarů pro bižuterii. Důvodem je nedostatek zakázek," řekla ČTK mluvčí sklářské a keramické asociace Magda Purkrábková. České výrobce porcelánu kromě ekonomické recese drtí také vysoké ceny energií nebo dovozy z Asie. Růst tržeb o šest procent letos očekávají například producenti skleněných vláken. Další vývoj poptávky ale bude záviset hlavně na situaci v Evropské unii, kam směřuje významná část produkce.

Kdo by neznal velkofilm Pán prstenů? Byl natočen podle stejnojmenné fantastické ságy Johna Tolkiena a první díl trilogie měl premiéru v r. 2001. Šlo o jeden z komerčně nejúspěšnějších amerických filmů, získal ale i čtyři Oscary. Točil se přitom na Novém Zélandě, a pokud v něm hobit Frodo Pytlík bere do ruky keramický pohár, talíř, džbán nebo mísu, je jejich autorem český keramik Mirek Smíšek. Jen pro tento film jich vytvořil na sedm set. V Česku ho přitom k této kariéře původně nic nevedlo. Za války se jako student gymnázia účastnil odboje, byl

Na tři stovky exponátů mohou vidět lidé na výstavě s názvem Barvířství a modrotisk v Pošumaví, která začala v muzeu ve Volyni na Strakonicku. Návštěvníci například mimo jiné nahlédnou do historie vybraných barvířských dílen v regionu, řekl ČTK ředitel muzea Karel Skalický. Lidé se ve Volyni seznámí s barvením a potiskováním látek nebo s metodickými postupy této zvláštní techniky, pomocí které se zdobil textil. "Na Strakonicku má barvířství a modrotisk velkou tradici, jeho historie sahá až do středověku," řekl Skalický. Poslední umělci, kteří se tomuto řemeslu v regionu věnovali, však zemřeli ve 20. a 30. letech minulého století. "A tím vlastně barvířství a modrotisk u nás skončil. Touto výstavou chceme řemeslo lidem aspoň zase trochu připomenout," uvedl Skalický. Volyňské muzeum nabízí při výstavě hlavně exponáty z dílny Antonína Krofa. Ten byl podle Skalického na začátku 20. století nejvýraznějším umělcem tohoto řemesla na Strakonicku.Výstava Barvířství a modrotisk v Pošumaví potrvá až do září příštího roku.

Kunštát na Blanensku, známý svojí keramikou, připravuje na tento víkend největší hrnčířský jarmark na Moravě. Uskuteční se podevatenácté a výrobky na něm představí na 190 keramiků. Za pěkného počasí se čeká účast až 17.000 lidí. ČTK to sdělila za pořadatele Radka Banyová. Jarmark zpestří expozice o historii kunštátské keramiky. Zajímavostí bude i vystavený cechovní džbán tamních hrnčířů z roku 1657 zapůjčený z Moravského zemského muzea. Kunštát je proslaven keramikou, jejíž výroba zde sahá až do 13. století.

Český rok je ojedinělé knižní dílo, se kterým roste už několikátá generace českých čtenářů. Je to mimořádně obsáhlý soubor lidové slovesnosti, který jeho autoři Karel Plicka, František Volf a Karel Svolinský rozdělili do čtyř oddílů podle ročních období. Letos na podzim se posledním svazkem uzavře postupná reedice knihy z nakladatelství Mladá fronta. Vilém Faltýnek o knize hovořil s redaktorkou Lucií Šavlíkovou.

Do období Velké Moravy se v sobotu přenesli návštěvníci archeoskanzenu v Modré na Uherskohradišťsku, kde začal dvoudenní historický festival Veligrad. Na své si přišli milovníci historických půtek, zhruba stovka bojovníků předvedla bitvu o jednu z franckých žen. Návštěvníci se seznamovali i s dobovými řemesly a ochutnávali dobové pokrmy. Do archeoskanzenu přijelo zhruba 200 členů různých historických sdružení z celé ČR, Slovenska i Polska. Skanzen v Modré se nachází nedaleko Velehradu v místě původního velkomoravského osídlení. Napodobuje slovanské opevněné sídliště z doby Velké Moravy. Areál tvoří stavby, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní části tvoří hypotetické rekonstrukce, které však vznikly na podkladě konkrétních nálezů. Do skanzenu ročně zavítá kolem 40.000 návštěvníků.

Zvuk motorových pil se bude po celý příští týden ozývat z parku sanatoria ve Zlatých Horách na Jesenicku. Zamíří tam na dvě desítky řezbářů ze čtyř zemí, které spojí letošní sedmý ročník sympozia Zlatá hoblina. V parku budou tvořit sochy o velikosti kolem dvou metrů. Akce potrvá od soboty do příští neděle, řekl organizátor setkání Adam Svozil. "Tradice sympozia vznikla proto, že se nám samotné sochaření líbilo. Začínali jsme s pár řezbáři a za uplynulé ročníky se to rozrostlo do větších rozměrů. Zároveň chceme lidem ukázat tradici řezbářství a tradiční řemesla," uvedl Adam Svozil. Do Zlatých Hor letos zamíří 22 řezbářů z Mexika, Polska, Slovenska a Česka. Doplní je také malíři a keramici. "Drtivá většina z nich tady u nás již byla, máme svou pevnou základnu řezbářů. Máme pro ně již připraveny kmeny lip a topolů," uvedl organizátor akce. Zhruba polovina z nich bude pracovat na zadané téma, sochy se poté objeví například na jesenických stezkách, v penzionech či v soukromých sbírkách. Jedna ze soch vytvořená na zakázku poputuje do slovenských Tater. Některá z děl poté zůstanou i v prostorách sanatoria.