Související články

Poptávka po kvalifikovaných dělnících se v tuzemsku zvyšuje. Podle pracovních portálů Jobs.cz a Práce.cz vzrostl například o obráběče kovů ve srovnání s loňským rokem zájem na trojnásobek. Podobné zkušenosti má rovněž pracovní server Profesia.cz. "Počet nabídek pro kvalifikované dělníky stoupl o 67 procent, zatímco počet nových životopisů klesl o čtyři procenta," konstatovala PR manažerka serveru Profesia.cz Lucia Burianová. Proti loňsku podle Burianové nejvíce vzrostla poptávka právě po kvalifikovaných dělnících a také po zaměstnancích ve službách. Zájem je hlavně o pracovníky ve výrobě nebo lidi ovládající řemesla. "Patří sem například autoklempíři, automechanici, elektrikáři, kadeřníci či skladníci," dodala Lucia Burianová. Podle Tomáše Dombrovského ze společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Práce.cz, je proti loňsku patrný nárůst počtu nabídek práce především ve strojírenství, výrobě a průmyslu, elektrotechnice a energetice a také v oblasti informačních technologií. Kromě již zmíněných obráběčů kovů výrazně vzrostl také zájem o mechaniky, projektanty, konstruktéry či vedoucích výroby, a to více než dvojnásobně.

Zhruba 7000 lidí přišlo o víkendu na jarmark ve skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska na Chrudimsku. Své dovednosti tam předváděla asi stovka lidových řemeslníků. Veselokopecká akce je největší svého druhu na východě Čech a hlavní událostí ve skanzenu v celém roce. Největší pozornost návštěvníků o víkendu poutal Milan Mach ze Suchdola nad Lužnicí, který vyráběl košíky z borových loubků, což jsou tenké proužky dřeva. Velkému zájmu se těšil i Zdeněk Gregor z Herálce, který vyráběl hrábě, topůrka a dalších dřevěné nástroje, a Štefan Kanaloš z Ostravy se svými nádobami a mísami dlabanými ze dřeva. Dále lidé mohli při práci sledovat například keramiky, výrobce valch, kosišťat, vařeček a misek, kováře, brouskaře, košíkáře či dráteníky. Součástí jarmarku bylo i vystoupení folklorních souborů. Příští akcí ve skanzenu bude veselokopecké posvícení 10. září. Skanzen patří k nejnavštěvovanějším památkám v Pardubickém kraji, loni jej navštívilo asi 55.000 lidí.

Na zámku v Brtnici na Jihlavsku se o víkendu sešlo 134 kovářů z Česka, Rakouska a také z Francie. U kovadlin na nádvoří před očima diváků vytvořili tři desítky výrobků, o které se rozroste stálá výstava kovářství na zámku. Součástí sedmého ročníku mezinárodního setkání uměleckých kovářů Brtnické kovadliny 2011 byla také velká výstava kovářských prací na zámeckém nádvoří. Setkání kovářů, které se koná každý druhý rok, zároveň upozorňuje na špatný stav brtnického zámku. Památka doplácí především na nevyjasněné majetkové vztahy. Nyní ji má na 20 let v pronájmu obecně prospěšná společnost Opus Moraviae, jejímž cílem je přispět k záchraně zámku. V tomto měsíci byly zahájeny pravidelné prohlídky. Zatím se provádí o víkendech, během prázdnin se lidé do zámku dostanou každý den kromě pondělí.

Podle studie firmy Scio, která připravuje pro mnoho škol přijímací zkoušky, nenajdou v budoucnu absolventi učilišť práci, poptávka je po vzdělanějších zaměstnancích. Do budoucna se prý bude manuální výroba přesouvat do méně rozvinutých zemí a dobré uplatnění najde ten, kdo se dokáže rychle učit novým věcem. Ministerstvo školství přitom chce, aby v následujících čtyřech letech odcházelo do učilišť 30 procent ročníku. Po podpoře učňovství volá třeba i Svaz průmyslu a dopravy ČR, víc maturantů se prý v Česku neuživí. "Podíl maturitních a nematuritních oborů je žádoucí udržet v poměru 70:30," stojí v záměru ministerstva školství ohledně vzdělávání v letech 2011 až 2015. Ministr Josef Dobeš (VV) chce podpořit hlavně učiliště a odborné školy technického směru, zaměstnavatelé si totiž čím dál častěji stěžují na nedostatek kvalifikovaných řemeslníků. Více uchazečů by do učilišť měly přivést i obavy ze státní maturity.

Jediný funkční vodní hamr v Česku a stánky kovářů z celé ČR, přilákaly na 20. ročník Hamernického dne do Dobříva rekordních 3500 lidí. Jde o setkání kovářů, platnéřů, zbrojířů i mladých adeptů kovářského řemesla, kteří soutěžili o Dobřívský cvoček, tedy o vykování hřebíku na čas. ČTK to řekla Miroslava Šandová, ředitelka Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, které se o hamr stará. Hamr mapuje historii podbrdského železářství od 14. století. "Jde o jediný hamr v Česku, který je původní, na svém místě a v provozu, plně funkční. Budova je ve stejné podobě jako v roce 1695, když se hamr postavil," dodala. Podle Šandové bylo ještě v 50. letech minulého století v západních Čechách přes 500 hamrů, prakticky všechny ale zmizely. V Dobřívě skončila výroba v roce 1956. Naštěstí tehdy středisko památkové péče chtělo, aby se hamr zachoval.

Morkovice - Slížany na Kroměřížsku udělily vůbec první Cenu města. Převzal si ji za celoživotní práci nestor místních košíkářů Stanislav Štěpánek. Je jedním z posledních, kteří se tomuto řemeslu v regionu věnují. Pro Morkovsko patřilo košíkářství v minulosti mezi tradiční řemesla. Stanislav Štěpánek je pokračovatelem věhlasného rodu, který stál u samého počátku košíkářství v tehdejší obci. Od roku 2001 je také držitelem titulu Nositel tradice lidových řemesel. "My toto řemeslo máme v rodině už několik staletí, předává se z otce na syna. Věnuji se tomu již od 14 let. Udělení ceny mě určitě potěšilo," řekl ČTK jednaosmdesátiletý Štěpánek.

V roli umělců se tento víkend představí vězni z jedné z nejtěžších káznic v zemi v Mírově na Šumpersku. Na soutěžní přehlídce, která se za zdmi káznice letos koná již poosmnácté, vystoupí v neděli jako zpěváci, recitátoři, ale i malíři či řemeslníci. Několik vězňů se dokonce kvůli akci, která je však veřejnosti nepřístupná, pustili i do výroby makety hradu, ve kterém si sami odpykávají své dlouholeté tresty. Jejich díla, se kterými se na přehlídce hodlají pochlubit, vznikala v zájmových kroužcích například při terapiích. ČTK to řekla mluvčí mírovské věznice Magda Petříková. Díla, která vytvoří vězni z Mírova, končí většinou jako dárky například v centrech pro postižené děti, některé jejich obrazy mají dokonce na zdech svých kanceláří i zaměstnanci samotné věznice. "Některé z nich jsou skutečně hezké," doplnila Magda Petříková. Mnozí vězni, kteří za zdmi jedné z nejtěžších českých káznic uchopí do rukou štětce, mikrofon nebo kytaru, svůj umělecký talent objeví poprvé až za mřížemi.

Dnešní putování nás zavede do Žumberka v jižních Čechách. Žumberk je jednou ze tří dochovaných opevněných vesnic v Evropě. Dnes nabízí místní tvrz unikátní expozici lidového malovaného nábytku. Lidová tvořivost neznala mezí. Na jedné ze skříní najdete i kočár tažený šneky. Že by kritika na tehdejší pomalou dopravu?

Dovednosti uměleckých řemeslníků islámského světa přibližuje nová výstava Příběhy tisíce a jedné noci v Moravské galerii v Brně. Vystavené šperky, oděvy, zbraně a další předměty pocházejí z různých muslimských zemí od Maroka přes Balkán a Blízký východ až po Írán. Mezi nejcennější exponáty patří tři modlitební koberce ze 17. století. Návštěvníci výstavy zjistí, že pojetí umění v islámu se liší od evropského pohledu. "Předměty byly vyrobeny za účelem služby, a nikoli potěšení, proto je v podstatě mylné označovat je za umění. Pojetí umění v islámu je odlišné od klasického západního vymezení, je vnímáno více ve vztahu k všednímu životu, a ve svých projevech se tudíž jeví jako umělecké řemeslo," uvedla autorka výstavy Sabina Dvořáková. Kvůli výstavě Moravská galerie revidovala své sbírky a nalezla v nich asi 400 předmětů spojených s islámským Orientem.

Na pražském Staroměstském a Václavském náměstí začaly tradiční velikonoční trhy. Stejně jako v minulých letech nabízejí ukázky tradičních řemesel, vystoupení folklorních souborů i dětskou dílnu. Na Staroměstském náměstí je pro návštěvníky připraveno 90 prodejních míst, na Václavském náměstí 60. K dostání jsou velikonoční pomlázky a kraslice, ve stáncích se podávají velikonoční a jarní pokrmy, jako je jarní zeleninová polévka, velikonoční nádivka, beránek a jidáše s medem.