Související články

Housle miloval a jako otec byl nesmírně vstřícný a tolerantní, říká o Přemyslu Otakaru Špidlenovi jeho syn Jan. Ten je už čtvrtou generací slavného houslařského rodu.

Liberecký kraj je oblíbenou turistickou oblastí. Většinou sem návštěvníci míří za přírodou do Jizerských hor, Krkonoš, Českého ráje nebo do oblasti Máchova jezera. Je však unikátní také koncentrací sklářské a bižuterní výroby. V kraji je více než 280 firem a živnostníků.

Sehnat dobrého zedníka nebo pokrývače je téměř nadlidský výkon. V Česku totiž chybí až 300 tisíc dělníků. Úměrně tomu se prodlužují i čekací doby. Chcete udělat příčku ze sádrokartonu? Počkáte si třeba tři měsíce.

Hned první housle, které Jan Špidlen vyrobil, si koupil sám Josef Suk. Jan je pokračovatelem houslařské dynastie se světoznámým jménem. Snad si ani nemohl vybrat jinou profesi, stejně jako neměl jinou možnost než dělat nástroje té nejvyšší kvality pro houslové virtuozy. Pan Špidlen housle rád vyrábí, rád si na ně zahraje a s potěšením o nich vypráví.

Vyučených řemeslníků je v Česku rok od roku méně. Největší propad je u absolventů zednických nebo taky malířských oborů. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků se ještě v roce 2005 v Česku vyučilo přes 700 zedníků, loni už jich bylo jen kolem 250. Podobně jsou na tom i truhlářské profese. Zatraktivnit řemeslné obory pro mladé lidi má například učební předmět Technika. Do osnovy ho od letošního září plánují zařadit desítky základních škol.

Senát zamítl vládní novelu zákona o evidenci tržeb (EET), která především rozšiřuje evidenci na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. Neschválil návrh na zrušení celého zákona o evidenci tržeb. Předlohu tak nyní obdrží Sněmovna, která o ní opět rozhodne. Vládní koalice ANO a ČSSD ve Sněmovně ale bude moci s pomocí KSČM senátní veto přehlasovat. Senátoři před hlasováním o zamítnutí nepřijali ani jeden ze vznesených pozměňovacích návrhů. Týkaly se vynětí různých činností z povinnosti evidovat tržby.

Projednávaná novela především rozšiřuje EET hlavně na řemeslníky nebo třeba lékaře, advokáty i taxikáře. Současně s tím přesouvá některé položky jako vodné a stočné do nejnižší, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Malým podnikatelům má umožnit evidenci tržeb prostřednictvím papírových účtenek.

Spotřební průmysl dob socialismu měl velmi špatnou pověst. Spousta věcí na trhu chyběla nebo se vyráběla ve velmi špatné kvalitě. Byly ale i výjimky. Výrobky československého nábytkářského nebo sklářského průmyslu ze 60. a 70. let jsou žádané dodnes. To nám dosvědčí mladí muži Adam Karásek a Jiří Mrázek, kteří si založili firmu, která se specializuje právě na repase československého nábytku z dob socialismu.

V Česku chybí 300 tisíc řemeslníků. Vyplývá to z dat internetového portálu Nejřemeslníci.cz a potvrzuje to i studie, kterou si Asociace malých a středních podniků a živnostníků nechala vypracovat v rámci projektu Fandíme řemeslu. A situace se v blízké době pravděpodobně nezlepší, zkušení řemeslníci odcházejí do důchodu a počet uchazečů o studium učebních oborů dlouhodobě klesá. Stát se sice snaží situaci zlepšit, ale zatím se mu to moc nedaří.

Názvy exponátů v Polabském muzeu v Poděbradech připomínají zábavný televizní kvíz. Perlík, skoble, kocour, rejsek... Dnes už si pod nimi neumíme nejspíš nic představit. V minulosti je ale běžně používali řemeslníci ke své práci. Dokládá to nová výstava nazvaná Řemesla našich předků, která byla v poděbradském muzeu zahájena 5. dubna. Provede nás jí její autor, historik Miroslav Kratochvíl:

Na pracovním trhu chybí kolem 5000 odborně vyučených řezníků. Poptávka po nich je velká, v učení jich je 100. ČTK to řekl ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Velké firmy jsou podle něj schopné přijmout i 50 nových řezníků. Hrubá mzda je podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu kolem 21.000 korun, ale to podle Katiny neodpovídá realitě, protože jsou do ní započítávaní pomocní pracovníci. Podle šetření svazu si u standardně fungující firmy vydělá kvalifikovaný řezník až 40.000 korun hrubého měsíčně. Podle Katiny bude poptávka po řeznících v dalších 15 letech stejná jako nyní, možná i větší. Větší míra mechanizace je nebude podle něj moci nahradit.