Související články

Za řemeslné práce dnes Češi zaplatí v průměru o 27 procent více než v roce 2016. Ceny rostou hlavně kvůli zdražování řemeslné práce, která je způsobená zejména nedostatkem pracovní síly na trhu. Největší zájem je o zedníky, elektrikáře, truhláře a instalatéry. Vyplývá to z dat internetového portálu Nejřemeslníci.cz. Jak uvedl výkonný ředitel portálu Martin Ekrt, lidé dnes podle něj plánují zakázky ve větším rozsahu, nešetří na použitém materiálu ani práci řemeslníků. V posledních dvou letech nejvíce vzrostla poptávka po zednických pracích, o 52 procent. Poptávka po stavebních firmách stoupla o třetinu, zájem o malířské práce se zvýšil o čtvrtinu, o instalatéry o pětinu. Přestože podle údajů portálu Nejřemeslníci.cz poptávka po řemeslné práci roste, s jejími výsledky zákazníci nejsou vždy zcela spokojeni. "Vadí jim především to, že výsledná cena zakázky je mnohdy vyšší, než původně očekávali, nebo neodpovídá kvalitě odvedené práce. Zadavatelé práce často naráží také na omezené časové možnosti řemeslníků a nedodržování smluvených termínů," dodal Ekrt.

Skanzen v Přerově nad Labem letos pořádá už 30. julibejní vánoční výstavu s názvem Lidové Vánoce v Polabí. V interiérech osmi chalup jsou ve skanzenu k vidění scény ze života našich předků, které návštěvníkům přiblíží starobylé zvyky a obyčeje nejen z období adventu, ale i z časů mezi vánočními svátky až do Tří králů.

Na seznam UNESCO možná přibudou dva nové české zápisy. Jedná se o modrotisk a tradiční krkonošskou výrobu vánočních ozdob. Výbor UNESCO zasedá na Mauriciu tento týden, a jeho členové rozhodují o padesátce nominací na zápis do prestižního seznamu. Mezi uchazeči je například hudební styl reggae z Jamajky, velbloudí a koňské dostihy v Ománu, slovinská krajka či výzdoba rikš v Bangladéši.

Naše společnost se denně bolestně potýká se ztrátou toho, čemu se říká zlaté české ručičky, proto je podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) důležitá podpora řemesel. Ministr to řekl v Havlíčkově Brodě při oficiálním zahájení Dnů evropského dědictví 2018 v České republice. Během něj předal předal ministr pět titulů Nositel tradic lidových řemesel. Ocenění vychází z projektu, který UNESCO nazvalo Žijící lidské poklady. Jeho cílem je zachovat tradiční řemesla, kterým hrozí zánik.

Letos titul získala Vladislava Hrubešová z Velkých Karlovic na Vsetínsku, která šije valašské kroje, Jiří Hýža ze Zlína za výrobu krojové obuvi, hrnčířka Alexandra Kaňovská z Dubňan na Hodonínsku, Lenka Macečková z Nového Hrozenkova na Vsetínsku za textilní techniku síťování a Petr Mužík z Velkých Karlovic, výrobce perleťových spon. Při Dnech evropského dědictví, které skončí 16. září, se návštěvníkům otevře přes 800 památek v celé České republice.

Na Letenské pláni začínají dožínkové slavností. Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení folklorních souborů z celé České republiky, ukázky historické zemědělské techniky nebo program pro děti. Prezentovat se budou také jednotlivé zemědělské svazy a zdarma budou prohlídky Národního zemědělského a Národního technického muzea. Součástí programu bude jeden z největších farmářských trhů, kterého se zúčastní téměř stovka farmářů. Lidé rovněž ochutnají z bohaté nabídky českých a moravských vín.

Dožínková slavnost se dnes koná také v Toulcově dvoře v Praze 10. Ponese se v duchu první republiky na oslavu 100 let od vzniku Československa. Vedle folklorních skladeb proto zazní také swing, tančit se bude step, k vidění bude i prvorepubliková módní přehlídka a výstava Toulcův dvůr a Hostivař za první republiky. Tradiční řemesla představí medař, vinař a flašinetář, pro děti jsou připravené tvořivé dílny.

Poté, co skončí krátkodobá výstava o textilní technice modrotisku, připraví Národopisné oddělení Národního muzea v pražském Musaionu novou expozici zaměřenou na drátenictví. Výhledově muzeum chytá i výstavu o oblasti Haliče. Uvedl to vedoucí etnografického oddělení Národního muzea Jan Pohunek. V zahradách Kinského letohrádku, kde Národopisné muzeum sídlí, se v sobotu při příležitosti oslav 200. výročí založení Národního muzea konal folklorní festival.

Vstává před svítáním a končí pozdě odpoledne. Před pár lety si tkadlec Josef Fidler najal bývalou tkalcovnu uprostřed památkové rezervace Betlém v Hlinsku a pustil se do ojedinělého, ale možná i trochu riskantního projektu: rozhodl se obnovit zaniklou výrobu kdysi velmi oblíbené žinylky. Vložené úsilí se vyplatilo a dnes za ním pro jeho šály utkané z této chlupaté příze housenkovitého tvaru přijíždějí zákazníci z celé Evropy.

Hana Portová je majitelkou slévárny Alfe Brno. Je jedinou ženou v Česku, která slévárnu řídí, ale také vlastní. Její cesta do světa ryze mužského podnikání, k němuž před více než sto lety položil základy dědeček Antonín Harašta, byla neobvyklá. Je důkazem, jak silnou motivací mohou být rodinné kořeny, úcta k řemeslu a k práci předků.

Dokážete si představit, jak se ve středověku psalo husím brkem nebo jak si mniši míchali barvy? Tyhle dovednosti si můžete vyzkoušet v klášteře v Broumově, když se na chvíli stanete středověkým písařem. Existuje zde totiž skriptorium, jediné svého druhu v Česku.

Řemeslníků v Česku ubývá. K popularizaci řemeslné práce by měl přispět i návrat praktické výuky na základní školy. Mnozí si určitě vzpomenou, jak ve škole dělali budku pro ptáky, jehelníček nebo stavěli ze stavebnice Merkur.