Související články

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že pokud z nemocnic odejde 7000 z celkových 16.000 lékařů, je připraven na svou funkci rezignovat. Ministr ale už na víkendovém sjezdu České lékařské komory (ČLK) uvedl, že stále doufá, že tak velký počet lékařů nemocnice neopustí.

Tentokrát nás výlet zavede do Kerska - osady, která je slavná díky spisovateli Bohumilu Hrabalovi. Na jeho slavné kočky tu nezapomínají ani dnes, i když jsou keramické. Nedaleko je pak středověký mlýn Davídkov, kam se mohou turisté vypravit na ryby.

V Semilech se otevřelo unikátní muzeum pilníkářství. Je umístěno přesně tam, kde se pilníky až do 50. let minulého století skutečně vyráběly. Ukazuje ruční výrobu pilníků i portrét posledního pilníkáře v Česku pana Smejkala z Vysočiny. Zdeňka Kuchyňová si o pilnících a muzeu povídala s vedoucí odboru kultury a školství obecního úřadu Kateřinou Šromovou.

Archeologové poprvé doložili osídlení Velehradu v době Velké Moravy, tedy z 9. století. Při záchranných pracích na Velehradské bazilice objevili velkomoravskou keramiku.

V Počátkách na Pelhřimovsku si v sobotu připomněli staré soukenické mistry svázáním klubka z 3365 tkaniček. O výkon, který bude zapsán do České knihy rekordů, se zasloužili návštěvníci Dne přírody ve Valchovské aleji. Šňůru dlouhou 594 metrů navázali ze čtvrtmetrových tkanic. Překonali tak deset let starý rekord pražských školáků, jimž se podařilo spojit 2764 kusů. V minulých letech by se v Počátkách mohli dostat i k lepšímu výsledku - Den přírody už dříve navštívilo i 8000 lidí. Valchovskou alejí chodili v 17. a 18. století soukeníci k rybníku Valcha, kde valchovali, tedy zplsťovali látky. Den přírody tam město pravidelně pořádá osm let. Letos dostal každý příchozí do ruky jednu tkaničku, kterou navázal na klubko. "Nedočkaví návštěvníci si tkaničky mohli svázat mezi sebou a pak je předat skautům," přiblížila postup Marková. Náročné bylo i přeměření a přepočítání dílů v klubku. Zástupcům pelhřimovské agentury Dobrý den, která spravuje databázi českých rekordů, to zabralo skoro tři hodiny.

V Chebu začal premiérový ročník veletrhu Zlaté české ručičky, jehož se účastní 54 vystavovatelů z Česka. Jde především o řemeslníky, a právě jejich um má dvoudenní akce podpořit. Šanci prezentovat své produkty i zručnost dostaly rovněž takzvané chráněné díly, kde se ručním pracím věnují handicapovaní. Pokud bude mít akce úspěch, měla by se opakovat pravidelně, řekl ČTK pořadatel veletrhu Mirek Vostrý. Přestože se různých akcí pro řemeslníky nepořádá málo, Vostrého překvapil značný zájem o účast v Chebu. Jednotlivé expozice se na zimní stadion sotva vešly.

Veletrh Zlaté české ručičky vnímá Vostrý jako určitý druh boje proti velké záplavě výrobků z Asie směřujících na český trh. Přehlídka řemesel má ukázat, že v Česku stále existují velmi šikovní řemeslníci, jejichž produkty jsou sice o něco dražší, ale oproti asijské konkurenci nesrovnatelně kvalitnější, poznamenal Vostrý. Představují se například řezbáři, kováři, keramici a zástupci mnoha dalších vesměs ručních řemesel. Ve stejném duchu jako sektor pro řemeslníky je na veletrhu pojato také veškeré občerstvení. Přednost dostala tradiční česká i staročeská kuchyně.

Chcete si vytvořit knihu jako v době gotiky? Je to možné, naučí vás to speciální kurz. Ten pořádá Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze a o své umění se se zájemci podělí restaurátorka Židovského muzea Eva Andrtová. Naučit se gotickou vazbu může v ojedinělém kurzu pouze 14 lidí. Přihlásili se do něj restaurátoři, pracovníci muzeí a dokonce jeden počítačový odborník.

Šumava je jedno z nejkrásnějších českých pohoří, v literatuře bylo zachyceno nesčetněkrát a psali o ní Češi, Rakušané i Němci. Kniha Šumavské vzpomínky na časy, kdy práce voněla dřevem je z kategorie populárně naučných. Vyšla v Plzni, ale její autor Pavel Nedvěd žije v Kladně. Šumavu začal poznávat až skoro v dospělosti a jeho úsilí bylo vedeno úvahou: Turista může znát Šumavu dokonale, přesto o ní neví skoro nic, pokud nepronikne do její minulosti a nedozví se něco o jejích obyvatelích. Kniha Pavla Nedvěda je nejen zajímavým zdrojem informací,

Plzeňské podzemí leží pod historickým jádrem města. Je to složitý systém chodeb, sklepů a stovek studní. Tento labyrint se délkou svých chodeb řadí k největším historickým podzemním systémům ve střední Evropě.

Podpořit českou řemeslnou výrobu má nový projekt Čtrnáct klenotů v srdci Evropy, který představil pražský magistrát. Studenti středních škol a učilišť se zaměřením na oděvnictví připraví originální modely, které budou reprezentovat jejich kraj. Obléknou je účastnice soutěže krásy Česká Miss 20. března. Podle zástupce agentury CzechTourism Pavla Klicpery je záměrem akce upozornit obyvatele České republiky na zajímavosti, které jednotlivé kraje představují. Dívky, které modely představí, si v rezidenci pražského primátora vylosovaly kraje, jejichž model obléknou.