Související články

Kraj v okolí Slapské a Štěchovické přehrady ukrývá řadu zajímavých míst. Například kostel ve Slapech možná postavil slavný Santini a v jeho kopuli najdete obří obrazy světců. Zasportovat si můžete v lanovém parku a vše, co užívali naši předkové, najdete ve vesnickém muzeu v Prostřední Lhotě v Křížovnickém špýcharu. Zdejší exponáty tu mají i své příběhy.

Zájemci z celého světa se účastní kurzu, který druhým rokem pořádá houslařská škola při Integrované střední škole v Chebu. Během dvou týdnů si pod dohledem zkušených lektorů vyrobí vlastní hudební nástroj, housle nebo kytaru. Letos se v Chebu seznamuje s výrobou hudebních nástrojů 16 lidí, řekl ČTK vedoucí houslařské školy Jiří Pátek. Kurzy mají pro školu význam jak v propagaci, tak i v tom, že účastníky kurzu může do práce s nástroji natolik zaujmout, že si později podají přihlášku na školu. Letos se k účastníkům z celého Česka připojila i desetičlenná skupina z výměnného pobytu Rotary Clubu. Do Chebu přijeli mladí lidé z mnoha zemí, například Tchaj-wanu, Spojených států, Izraele nebo Lotyšska, Bulharska a dalších evropských zemí.

Pět desítek kovářů předvedlo o víkendu své umění na hradě Buchlov na Uherskohradišťsku. Na místě pracovali také šperkaři, dráteníci, platnéři či měditepci. Novinkou letošního ročníku je, že v galerii U Sudu bylo 13 nožířů, kteří vystavovali svá díla a předváděli lidem broušení nožů, řekla ČTK Libuše Mikulová z pořádajícího občanského sdružení HB collegium. V areálu hradu bylo 13 kovářských výhní.

Tři desítky řezbářů předváděly své umění v rožnovském Valašském muzeu v přírodě. Lidé mohli obdivovat výrobu drobných dřevěných figurek, malých holubiček, nářadí, kuchyňských potřeb a doplňků. Nechyběly ani velké objekty ze dřeva či kůry. Akce nazvaná Hejův nožík se ve skanzenu konala již šestnáctým rokem, přijeli řezbáři z České republiky, Slovenska a Polska, řekla ČTK režisérka programu Lenka Kučerová. Akce nese jméno lidového řezbáře Josefa Heji (1902 až 1985), který dělal osobité figurky, působil v obcích Hovězí a Halenkov na Vsetínsku. Řezbáři na místě tvoří nejvíce z lipového dřeva, ze kterého se dobře vyřezává. Dřevěné figurky a další výrobky jsou mezi lidmi stále oblíbené. "Hlavně kolem Vánoc se hodně vyrábějí betlémy, obliba narůstá, skoro každý jej chce mít doma," dodala Kučerová.

Až 20.000 návštěvníků očekávají o víkendu pořadatelé Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici na Hodonínsku, který byl v pátek večer slavnostně zahájen za početné účasti publika. Další tisíce lidí se zřejmě přijdou podívat na sobotní slavnostní průvod městem. "Jeho součástí budou ukázky Jízdy králů," řekl ČTK Zdeněk Bobčík z Národního ústavu lidové kultury. Jízda králů se loni dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V rámci zahajovacího večera předala ministryně kultury Alena Hanáková starostům obcí Hluk, Kunovice a Vlčnov z Uherskohradišťska a Skoronic z Hodonínska dokumenty o zápisu Jízdy králů do seznamu UNESCO. Věra Kovářů z rukou ministryně převzala Cenu Ministerstva kultury ČR za odborný a umělecký přínos v oblasti lidové folklorní tradice. Ozdobou sobotního programu byla soutěž mladých tanečníků verbuňku. Letos se kvalifikovalo 45 soutěžících ze Slovácka. "Nejlepší soutěžící mají dokonce své fankluby," uvedl na festivalové tiskové konferenci ředitel Národního ústavu lidové kultury Jan Krist. Na festival dorazí 2250 účinkujících. Z domácích regionů se přehlídka zaměří například na Podluží. Zpestřením festivalu jsou zahraniční hosté z Itálie, Maďarska, Ruska, Slovenska. Avizovaní Indové nakonec kvůli organizačním potížím nepřijedou. Programovou skladbu tvoří 34 pořadů. Z Česka se festivalu zúčastní přibližně 90 souborů a skupin a více než dvě desítky lidových řemeslníků. Ve festivalovém areálu se o zábavu návštěvníků postará 13 cimbálových muzik a pět dechových hudeb.

Policie prošetřuje práci přítelkyně kouče české hokejové reprezentace Aloise Hadamczika pro Pozemkový fond České republiky, který spravuje státní nemovitý a movitý majetek v zemědělství, píší Hospodářské noviny.

Ponocný - zaniklé povolání strážného v obci v době, kdy všichni ostatní obyvatelé spali. Jeho úkolem bylo vyvolat poplach při jakékoliv nepředvídané či mimořádné události. Kromě vpádu cizích vojsk, útoku lupičů a činnosti zlodějů se jednalo především o primitivní požární stráž. K tomuto účelu býval ponocný vybaven rohem, na který v případě poplachu mohl zatroubit. Obvykle také nosil nějakou ruční zbraň na svoji vlastní obranu, například hůl, čakan či halapartnu. Funkce ponocného bývala spojena s řadou dalších služebních povinností, které vykonával

Velikonoční tradice a zvyky mají své kořeny ještě v pohanských dobách. Přesto je dodnes udržuje devět z deseti českých domácností. Vyplývá to z průzkumu společnosti Empirica. Jakou roli vlastně hrají tradice v životě moderního člověka?

V malém pošumavském Zavlekově má vzniknout muzeum kamenictví. Bude sídlit v historické budově ze 17. století - čtyřpodlažním špýcharu, který je v centru obce. Tohle řemeslo má v Zavlekově 180ti letou tradici. Vesnice se teď chystá požádat o dotaci z Programu rozvoje venkova.

V areálu zámku ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku vznikne dílna s kovářskými výhněmi, která bude sloužit tamní uměleckoprůmyslové škole. Sály studenti využijí jako ateliéry a galerii. Zámek po desetiletích opustila střední zemědělská škola, která má sídlo v Humpolci. Podle kraje, který je zřizovatelem obou škol, už zámecký areál ke své výuce nepotřebuje. Vyplývá to z údajů zveřejněných na krajském webu. "Zámek budeme spravovat, než kraj rozhodne o jeho dalším osudu," řekl ČTK Jindřich Vodička, ředitel světelské Akademie s uměleckoprůmyslovou školou. Akademii navštěvuje 650 studentů. Vyučuje se tam 34 oborů, většina má umělecké zaměření, mimo jiné řezbářství, kamenosochařství a výtvarné zpracování skla. Umělecké kovářství a výtvarné zpracování kovů se ve Světlé vyučuje druhým rokem, v těchto oborech je asi 25 dětí. Budoucí kováři zatím musejí jezdit do menší kovářské dílny v Lipnici nad Sázavou. Nové ateliéry pro ně teď vzniknou v bývalé zámecké kotelně, která už škole zůstane. Novorenesanční zámek ve Světlé nad Sázavou vznikl několika přestavbami z původní tvrze. Za druhé světové války tam sídlila německá a od roku 1945 československá vojenská posádka. Zemědělská škola tam působila od poloviny minulého století. Součástí zdejší Akademie je vyšší odborná škola, gymnázium a střední škola uměleckoprůmyslová.