Související články

Nedávno se čtvrtým svazkem uzavřelo nové vydání knižního cyklu Český rok. Je to mimořádně obsáhlý soubor lidové slovesnosti, který jeho autoři Karel Plicka, František Volf a Karel Svolinský rozdělili do čtyř oddílů podle ročních období. První svazek vyšel poprvé už za druhé světové války a nakladatelství Mladá fronta se teď všechny rozhodla už po několikáté znovu vydat s ohledem na dorůstající generaci čtenářů. Vilém Faltýnek o knize hovořil s redaktorkou Lucií Šavlíkovou.

Broumovsko byla kdysi krajina hlubokých pohraničních hvozdů. Dnes láká turisty k výletům na unikátní vyhlídky z broumovských stěn. Nejoblíbenější je vyhlídka od kaple Hvězda, kterou postavil slavný Kilián Ignác Dientzenhofer. Pro milovníky architektury se vyplatí navštívit tzv. lánové vesnice nebo broumovské statky. Ostatně zajímavé jsou i ty současné.

Mistr bednářské party Plzeňského Prazdroje Josef Hrůza byl oceněn titulem Nositel tradic lidových řemesel. Uděluje jej každoročně ministerstvo kultury za péči o kulturní dědictví lidem, kteří významně dbají o odkaz dávných řemeslných tradic. Bednářské řemeslo si Prazdroj zachovává jako jeden z posledních pivovarů v Evropě. "Ocenění patří celé naší sedmičlenné partě, protože bednařina, a zejména práce na ležáckých kádích a sudech, je náš sehraný koncert. Jsem rád, že plzeňský pivovar tuto krásnou tradici nejen uchovává, ale umožňuje veřejnosti spatřit bednářské řemeslo naživo," řekl Hrůza, který se bednařině věnuje přes 40 let.

Milovníci českého skla mají poslední možnost navštívit rozsáhlou expozici v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Výstava s názvem Z Nového Světa do celého světa - 300 let harrachovského skla nabízí to nejlepší z produkce krkonošské sklárny od počátku 18. století až po současnost.

Vysoká kvalita vystavených kovářských prací a velký zájem návštěvníků charakterizovaly letošní 31. ročník mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston, který proběhl o tomto víkendu na hradě Helfštýn na Přerovsku. Na mistry černého řemesla se přišlo podívat zhruba 9500 lidí. Návštěvníci si v areálu hradu mohli prohlédnout unikátní výstavu 305 děl. Výtvory hodnotila mezinárodní porota v sedmi kategoriích. Například za volnou plastiku si cenu odvezl italský kovář Gabriele Curtolo. Porotci hodnotili i díla, která kováři vytvořili před zraky diváků přímo na Hefaistonu na deseti pracovištích. V přehlídku kovářstí se Helfštýn proměňuje pravidelně na konci srpna již od roku 1981 a akce má světové renomé. Letos na historii kovářského sympozia upozorňuje návštěvníky také expozice, jež je na hradě otevřena po celou turistickou sezonu.

Detailní seznámení se starými řemeslnými technikami přináší výstava Štafířství a intarzie, která začala v zámecké galerii v Třeboni. Představuje základní pracovní postupy obou technik prostřednictvím dobové ikonografie a názorných ukázek. "Zatímco intarzie využívá barevných rozdílů dřev, které skládá do ornamentů a obrazců, štafířství upravuje jakýkoli povrch - dřevo, sádru, kov - barvou a pokovováním," řekla ČTK jedna z autorek výstavy Kateřina Cichrová. Návštěvníci uvidí autentický mobiliář a jsou pro ně připraveny ukázky restaurátorských prací. Kromě výstavních prostor jsou cenné příklady intarzovaného nábytku k vidění na obou prohlídkových trasách třeboňského zámku. První prohlídkový okruh věnovaný době posledních Rožmberků nabídne kusy nábytku zdobené intarzií od konce 16. do poloviny 17. století. Ve schwarzenberských apartmánech na druhé prohlídkové trase je pak vystaven intarzovaný nábytek z období baroka a rokoka, který sloužil k obývacím účelům ještě počátkem 20. století. Výstava v posledním sídle Petra Voka z Rožmberka potrvá do 30. září.

Lidové obyčeje a řemesla i venkovský život v 19. století připomíná výstava loutek z českých pohádek, která bude od soboty otevřená na zámku ve Ctěnicích. Potrvá půl roku a nabídne 150 postaviček z ateliéru loutkářky a kostýmní výtvarnice Šárky Váchové, která je autorkou mimo jiné i televizních Večerníčků. Návštěvníky provede historií a vývojem animovaných pohádek, které mají v tuzemsku dlouhou a úspěšnou tradici. Připraveno je promítání filmů a workshop, ve kterém si děti budou moci vyzkoušet malování a výrobu loutek, animaci a další činnosti spojené s filmem a loutkami. Zámecký areál Ctěnice se v tomto týdnu po roční přestávce otevřel veřejnosti, spravuje ho Muzeum hlavního města Prahy.

Velké sluneční hodiny budou na letošním ročníku Kovářského fóra na středověkém hradě Helfštýn na Přerovsku od soboty po celý týden vyrábět čtyři američtí umělečtí kováři. Návštěvníci hradu je tak do příštího víkendu můžou pozorovat při práci s kladivy v rukou v tamní historické kovárně. Slavnostní odhalení se uskuteční při zahájení mezinárodního setkání kovářů Hefaiston příští sobotu. Dílo poté zůstane v majetku hradu a obohatí expozici předchozích třiadvaceti ročníků. "Na hradě se kováři z Pensylvánie chystají vykovat velké sluneční hodiny. Nebude to však pojato jako funkční věc, ale půjde o plastiku sedícího muže, který drží planetu. Dopředu si u nás objednali materiál, který jsme nakupovali v tomto týdnu. Jsou to poměrně masivní profily, dá se předpokládat, že věc, která vznikne, bude určitě pořádná, bude to něco monumentálního," řekl ČTK kastelán Jan Lauro. Američané hrad již znají. Loni se totiž přijeli podívat na mezinárodní setkání kovářů Hefaiston, a ačkoliv to původně neměli v plánu, nakonec se účastnili i tvorby. V uplynulých 23 letech na hradě kovali například Němci, Francouzi nebo Italové.

V Deštném v Orlických horách skončil 21. ročník tavení skla dřevem. Na osm desítek řemeslníků z Česka a Polska předvedlo různé způsoby práce se sklem. Letošní ročník organizátoři hodnotí pozitivně, přišly zhruba dvě tisícovky lidí. ČTK o tom informoval ředitel muzea v Deštném Bohumír Dragoun. Tavení skla se konalo u pece Magdaléna, kterou skláři několik dní před začátkem akce roztápěli na potřebnou teplotu kolem 1200 stupňů Celsia. Řemeslníci předváděli různé způsoby zpracování skla, například broušení, gravírování, leptání či podmalby na skle. V neděli se konala dražba výrobků, které skláři během předchozích dní vytvořili. Dnes už běžně neužívaný technologický postup tavení skla dřevem má v Orlických horách čtyřsetletou tradici. Konec technologie přinesla do horských skláren tavba skla účinnějším plynem a uhlím.

Na největší tuzemské mezinárodní setkání kovářů, které se uskuteční poslední srpnový víkend na hradě Helfštýně na Přerovsku, letos zamíří kováři z USA či z Austrálie. I letos se budou moci diváci těšit na přehlídku několika set prací, které kováři s sebou každoročně přivážejí na hrad. Lidé budou moci mistry černého řemesla vidět i přímo při práci - připraveno bude na deset kovářských výhní. Hefaiston si každoročně nenechá ujít až 12.000 návštěvníků. Kováři z celého světa se přijedou na Helfštýn nejen představit, ale většina z nich přiveze na ukázku i vlastní dílo. Umělečtí kováři se na Helfštýně setkávají od roku 1981, letos to tak bude po jednatřicáté.