Související články

Bušení kovadlin a vánoční koledy vytvářely kulisu tradičnímu vánočnímu jarmarku v prostorách občanského sdružení Jitro v Olomouci. Na vyhledávanou sobotní akci se sjely čtyři desítky řemeslníků z celé Moravy. Návštěvníci mohli obdivovat nejen jejich výrobky, ale sledovat je i při práci. Jarmark, jehož výtěžek jde na podporu postižených dětí, každoročně navštíví kolem 3000 lidí.

Lidé mohli ocenit šikovnost rukou košíkářů, řezbářů, dráteníků či hrnčířů. Sledovat mohli také umělce při výrobě keramiky, malování na sklo či při práci se slámou. Mnozí přitom v rozhovoru pro ČTK přiznali, že svá díla ukazují či prodávají pouze zde při této vánoční akci. "Normálně takto nikde neprodávám, sem mne přilákala myšlenka pomoci dětem. Jsem na mateřské a výrobky z drátů jsou pro mne s manželem koníčkem," řekla ČTK Irena Bártová z Bouzova na Olomoucku. Výtěžek akce, na kterou bylo dobrovolné vstupné, použijí zástupci sdružení rodičů a přátel postižených dětí na zakoupení výtahu pro těžce handicapované děti. Nové zařízení by mělo vystřídat dosavadní schodišťovou plošinu v sídle sdružení, které již svou kapacitou nevyhovuje.

Historii domácké výroby metel na Valašsku představuje výstava, která začala v muzeu v Zubří na Vsetínsku. Návštěvníci zhlédnou různé exponáty i rozsáhlou fotodokumentaci. Součástí expozice je také představení knihy s názvem Ani ta metla nedala hladem umřít... "Zubří lidé dříve přezdívali metlářskou dědinou. Výroba metel tady byla velmi rozvinutá a byla to i určitá záchrana od hladu a bídy pro obyvatele ze sociálně slabých rodin," řekl ČTK autor výstavy Daniel Drápala. Výstava potrvá do 27. listopadu.

Ve dvou místnostech muzea se návštěvníci seznámí nejen s výrobou metel, ale i s různými tradicemi. Březové proutí, z něhož se metly vyráběly, totiž patřilo k tradiční lidové kultuře. "Březový proutek naděloval dětem Mikuláš, s březovou metličkou se chodilo na tradiční velikonoční obchůzku, březové metly se také pálily při svatojánských ohních nebo se bříza sušila jako zimní píce pro dobytek," uvedl Drápala. Břízu lidé dříve používali také pro výrobu loučí nebo fajek.

Výstava je završením čtyřletého výzkumně-dokumentačního projektu, na kterém se podíleli především pracovníci rožnovského Valašského muzea v přírodě. V rámci projektu vznikla také publikace a videokazeta s názvem Zuberská metla. Ve skanzenu se tato tradiční výroba také několik let předvádí. Podle tradičních technologií březové metly vyrábí Jiří Ondřej ze Zubří, který od ministerstva kultury obdržel titul Nositel tradice řemeslné výroby, což je podle autora výstavy považováno za velmi prestižní ocenění. Ocenění každoročně získá pouze pět řemeslníků.

Návštěvníci brumovského hradu si v sobotu vyzkoušeli 12 řemesel. Každé dítě obdrželo navíc tovaryšský list, se kterým získalo odbornosti u jednotlivých řemeslníků. Potvrzení jim dal například mistr tesař, řezník, kominík, zedník, horník či malíř. Lidé zhlédli také ukázky ze života Valachů. V areálu hradu vznikla menší valašská koliba, u které se pásly ovce. Děti i dospělí si prohlédli mimo jiné i valašské kroje. "K životu na Valašsku patřila také řemesla a řada dovedností, lidé tak viděli například vyřezávání, práci na kolovrátku nebo šití papučí," řekl ČTK organizátor Antonín Strnad.

Bušení kovadlin rozeznělo v sobotu areál rožnovského Valašského muzea v přírodě. Do Dřevěného městečka se sjelo přes 50 kovářů z celé České republiky. Své umění předvedli v areálu také na 150 dalších řemeslníků, mezi kterými nechybí hrnčíři, klempíř, kameníci, bednáři nebo provazníci. Návštěvníci zhlédli i staré parní nebo benzinové stroje. Kováři se po celý den střídali u šesti výhní. Jejich práci si přijel prohlédnout i jejich nestor kovářského řemesla, profesor Alfred Habermann, který umělecké kovářství vyučuje na školách v Česku, Itálii, Rakousku i v ostatních zemích světa, řekl ČTK režisér pořadu Milan Gesierich. Někteří kováři vyráběli umělecké předměty. Řada z nich však předvedla i různé techniky zpracování železa, například výrobu pantů, kování, klik nebo nářadí. Ve fojtství děti s nadšením přihlížely ukázkám kování koní.

Tři desítky řezbářů se v sobotu sjely do Dřevěného městečka skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde se konal devátý ročník setkání zvaného Hejův nožík. Řezbáři společně pracují na kompozici věnované životu v rolnické usedlosti. Letos přibylo nejvíce figurek připomínajících tradiční řemesla, řekla ČTK režisérka pořadu Jiřina Veselská.

Ve skanzenu se od roku 2003 postupně rodí dvůr s vyřezávanými domácími zvířaty, pasáčky, kovářem, bednářem, hospodářem i jeho dětmi. "Figurky řemeslníků jsou však pro nás nyní důležité, neboť připravujeme novou expozici v nově opraveném objektu bývalého sušáku," uvedla režisérka.

Mezi účastníky setkání se objevilo i šest nových řezbářů, kteří se Hejova nožíku účastní poprvé. Podle Veselské jich nejen přibývá, ale také mládnou. "Máme zde i nové adepty do dvaceti let i menší. Myslím, že je to velmi šťastné, že o toto řemeslo je zájem," řekla.

Řezbáři si svá díla přivážejí do Rožnova pod Radhoštěm již rozpracovaná a mezi starými usedlostmi je jen dokončují. Řemeslníci opracovávali různé druhy dřeva, například lipové, hruškové, osikové či smrkové. Letos jejich úsilí a umění přihlížely stovky návštěvníků, z nichž mnozí si odnesli i menší dárky a upomínkové předměty.

Setkání v rožnovském skanzenu je pojmenováno po Josefu Hejovi (1892-1985), který žil v Dinotici u Halenkova na Vsetínsku a celý život se věnoval vyřezávání ze dřeva. Mnohé náměty čerpal z práce v malém hospodářství, inspiroval se zábavou, výročními zvyky a obyčeji. Plastiky barvil pastelkami nebo vodovými barvami.

Hry, kterými se na Valašsku bavili ogárci při pasení dobytka nebo sbírání trnek, ale i vánoční a novoroční koledy - to všechno předvedly dětské folklorní soubory na nedávných slavnostech v Rožnově pod Radhoštěm. Každoročně se sem na jeden z největších festivalů v Česku sjíždějí kromě dospělých tanečníků, zpěváků a muzikantů z celé severní Moravy také děti. Přímo v okolí Rožnova snad není jediná obec, která by neměla svůj folklorní soubor. Rožnovský festival navštívila Milena Štráfeldová:

Zapomenutá i současná romská řemesla se od pátku představují ve Zlíně. Lidé si mohou v sídle krajského úřadu a knihovně prohlédnout fotografie, nářadí a více než 80 předmětů, které Romové vyrobili tradičními postupy, připravena jsou také krátká pojednání o jednotlivých řemeslech napsaná romsky, česky a anglicky. Knihovna nabízí i fotografie dokumentující život v romských osadách, krajský úřad zase velkoformátové portréty romských řemeslníků.

Nejstarší vystavený předmět pochází podle autora výstavy a předsedy Sdružení dětí a mládeže Romů České republiky Jana Ráce z roku 1814. "Je to kovadlina, Romové nekovali ve stoje, ale v sedě, proto je nízká. Navíc je přenosná, protože Romové kočovali," řekl ČTK. Starý je také vystavený velký měděný kotel ze slovenské osady. "Kdo šel okolo, musel pod něj přiložit. Věděli, že pokud to neudělají, nebudou mít horkou vodu," poznamenal Rác.

K nejstarším řemeslům, která Romové ovládali, patřilo zejména kotlářství, kovářství a korytářství. "V 50. letech přibylo drátenictví, zvonařství, taky chov koz a ovcí, z kůže se dělaly měchy. Mezi nejnovější řemesla patřilo hlavně v 70. letech tkaní koberců, výroba korálů a košíkářství," uvedl autor.

V opuštěném a chátrajícím zámku v Brtnici na Jihlavsku se o víkendu uskuteční čtvrtý ročník mezinárodního setkání uměleckých kovářů Brtnická kovadlina. Své umění předvede divákům na třetím zámeckém nádvoří kolem 150 kovářů z Česka, Německa, Rakouska, Nizozemí, Slovenska a dalších zemí. "Důležitou součástí je také výstava dovezených výrobků, kterou lidé najdou na druhém zámeckém nádvoří a v některých vnitřních prostorách," řekla ČTK Lenka Strouhalová z pořádající Společnosti Josefa Hoffmanna. Většina výrobků vzniklých během setkání zůstane v Brtnici. Díla by měla tvořit základ budoucí kovářské expozice. Po celé dva dny bude součástí setkání také pestrý doprovodný program s vystoupením šermířů, divadel pro děti i dospělé a hudebních skupin.

V zámku v Chanovicích na Klatovsku vzniká unikátní projekt Galerie Nositelů tradic lidových řemesel. Tento titul uděluje každoročně nejvýše pěti lidem v celé republice ministr kultury. Galerie bude od začátku července představovat všech 19 řemeslníků, kteří titul zatím získali v letech 2001 až 2004. Expozice se bude průběžně aktualizovat o nové nositele titulu a další ukázky tvorby už oceněných řemeslníků, řekl ČTK ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Luboš Smolík. Podstatnou roli při udělování titulu hraje především výjimečná dovednost kandidátů a estetická hodnota jejich práce. Nositelem titulu se může stát člověk, který provozuje lidové řemeslo a technologie, kterým hrozí zánik. Zohledňuje se také, zda se řemeslník podílí na výchově a výuce svých nástupců.

Výstavní projekt v chanovickém zámku má podle Smolíka nadregionální a nadčasový význam. Má za cíl mimo jiné představit oceněné řemeslníky a prezentovat jejich dovednosti a výrobu, jimiž navazují na původní a tradiční technologie. Výstava má také propagovat samotné ocenění, které je českou verzí mezinárodního projektu UNESCO Žijící lidské poklady, a přispět k oživení chanovického zámeckého areálu.

Nositeli titulu se zatím stali například keramici a hrnčíři, výrobci dřevěných hraček, košíkář, výrobce modrotisku, kovář, tesaři a sekerníci, tkalci, řezbář reliéfních forem na perník či tvůrce štípaných holubiček. V Plzeňském kraji získal titul například Rudolf Volf z Kolovče na Domažlicku, jehož rodina provozuje tradiční hrnčířství už po sedm generací.

Právě probíhá masopust, a pokud nemáte možnost se přímo zúčastnit masopustního veselí a průvodů maškar, můžete si o nich alespoň přečíst v nové knize o lidových tradicích. Do Knihovničky Radia Praha ji zařadila Milena Štráfeldová: