Související články

Tisíce lidí v Praze uctily památku vojáků Rudé armády padlých v druhé světové válce. Čestné pohřebiště na Olšanských hřbitovech navštívili zejména rusky hovořící občané. Téměř každý donesl rudý karafiát, květiny pokládali na hroby vojáků rozmístěné v řadách kolem památníku padlým. Před pomník pak politici i vojáci kladli věnce. Ruským vojákům se poklonila ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Tradičně nechyběl předseda KSČM Vojtěch Filip. Již před začátkem ceremoniálu se v pravoslavném chrámu na Olšanských hřbitovech konala bohoslužba za zabité vojáky. Průvod lidí, v čele s rusky zpívajícími dětmi, pak vyrazil směrem k pohřebišti rudoarmějců. Zde již čekaly shromážděné davy lidí. Byly zde celé rodiny rusky mluvících občanů. Cestu politikům lemoval špalír nastoupených vojáků. Někteří z nich měli oblečeny dobové uniformy sovětů z druhé světové války. Někteří Rusové dokonce spontánně spustili zpěv Kalinky.

Mimo jiné ve Francii, v Británii či na Slovensku si váleční veteráni a vrcholní politici připomínali 65. výročí konce 2. světové války. Zatímco francouzský prezident Nicolas Sarkozy připomněl oběti obyvatel východofrancouzských regionů Alsaska a Lotrinska, které byly za války okupovány nacistickým Německem, slovenský premiér Robert Fico varoval před novými projevy pravicového extremismu. Sarkozy zrušil svou účast na nedělních oslavách Dne vítězství v Moskvě s poukazem na to, že je zaneprázdněn kvůli nynější krizi eurozóny. Přehlídky na Rudém náměstí se přitom mají poprvé zúčastnit i francouzští vojáci, ale také státníci jako čínský prezident Chu Ťin-tchao, německá kancléřka Angela Merkelová nebo český prezident Václav Klaus. Konec války si připomněli i váleční veteráni a příslušníci britské královské rodiny v Londýně. Následník trůnu princ Charles a jeho choť Camilla se zúčastnili ceremonie u památníku padlých v londýnské čtvrti Westminster.

Do kolumbária Národního památníku na pražském Vítkově byly uloženy ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova a účastníka dukelské operace. Pietního aktu k 65. výročí ukončení druhé světové války se účastnil prezident Václav Klaus, předseda vlády Jan Fischer, ministr obrany Martin Barták i další představitelé státu, armády a veteránů. Součástí ceremoniálu bylo rovněž předání bojových praporů vybraným armádním útvarům. Vyneseny byly také všechny historické a současné bojové prapory jednotek ozbrojených sil. Česká republika si připomíná 65. výročí ukončení druhé světové války. Prezident při této příležitosti na Pražském hradě jmenuje do hodnosti nové generály. Uskuteční se ale také další akce. Například ministr Barták odpoledne v kryptě pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici povýší na prezidentův rozkaz do hodnosti brigádního generála válečné veterány Alexandra Beera a Jaroslava Klemeše. Zároveň vyznamená další pamětníky protinacistických bojů.

Cenný nultý patník z takzvané Cesty svobody (Liberty Road) získalo Pattonovo muzeum v Plzni. Milníky kopírující bojovou cestu jednotek 3. armády generála George Pattona od Normandie přes Francii a Lucembursko do Bastogne v Belgii byly doposud k vidění pouze tam. Byl to začátek cesty americké armády po vylodění spojenců 6. června 1944. Vítězná cesta Američanů skončila o 11 měsíců později v Plzni. Cennou upomínku na konec války věnovalo plzeňskému muzeu při letošním 65. výročí konce války muzeum v normandském městě Sainte-Mere-Eglise, řekla ČTK mluvčí magistrátu Edita Vighová. "Mezník s označením 0 km je 1,2 metru vysoký, váží 435 kilogramů," popsala patník Vighová. Jeho součástí je také pochodeň svobody podle sochy Svobody v New Yorku a emblém 3. americké armády a vlny symbolizující Atlantický oceán. Sainte-Mere-Eglise byla vůbec první obcí ve Francii, kterou Američané z 82. výsadkové divize osvobodili časně ráno 6. června 1944 při vylodění spojenců v Normandii. Kromě patníku dostalo plzeňské muzeum darem také unikátní album fotografií pořízených 5. a 6. května 1945 v Plzni.

Osvobozování Československa před 65 lety připomíná především dobovými fotografiemi výstava s názvem Pětačtyřicátý... konec války v Evropě, která začala v senátní Valdštejnské zahradě. Přibližuje poslední měsíce druhé světové války a mapuje postup bojů od Slovenska přes Moravu a Slezsko až po Prahu a květnové povstání v hlavním městě, stejně jako boje v západních Čechách. Senát ji připravil ve spolupráci s Národním muzeem a Vojenským historickým ústavem. V části expozice ve Valdštejnském paláci jsou pak vystaveny zbraně nebo součásti uniforem armád prakticky všech států, jejichž příslušníci byli v během války v Československu. Tedy i přilba rumunského vojáka nebo klobouk jednoho z australských vojáků, kteří byli v zajetí v Praze. V zahradě bude výstava až do konce září. Vernisáži předcházelo ocenění desítky válečných veteránů. Stříbrnou pamětní medaili Senátu od předsedy horní komory dostali například posmrtně generálporučík František Fajtl, stíhací pilot na obou frontách, nebo armádní generál Tomáš Sedláček, který sloužil u československé pěší divize ve Francii nebo u výsadkové brigády v Tatrách. Na setkání přišli také francouzští veteráni nebo českoslovenští Židé, kteří rovněž bojovali na obou frontách nebo byli jako děti zachráněni díky převozu do Velké Británie, který zorganizoval Nicolas Winton. Boj a odhodlání válečných veteránů uctili přítomní povstáním a dlouhotrvajícím potleskem.

Podchod stanice metra Muzeum se načas stane výstavním prostorem. Procházející si v něm mohou od pátku 7. května prohlédnout 12 velkoplošných archivních fotografií budovy nedalekého Národního muzea (NM) poničené v květnových dnech roku 1945 leteckou bombou. Fotografie se vystavují u příležitosti 65. výročí květnového povstání a konce druhé světové války. Přesně před 65 lety, 7. května 1945, svrhlo německé letadlo na budovu muzea bombu. Údajně se jednalo o poslední německý letoun, který z českého hlavního města prchal před podepsáním kapitulace. Bomba napáchala na budově muzea velké škody, újmu utrpěly především přírodovědecké sbírky. Zasáhla více než 30 metrů vnitřního traktu muzea, zřítily se stropy, zničena byla část zoologické expozice, ušetřeny nezůstaly ani pracovny. Muzeum se stalo na několik hodin bojištěm. Zaměstnancům muzea se podařilo z rampy před budovou ukořistit německý samopal, který použili proti německým pozicím v okolí. Následky květnového povstání se odstraňovaly dva roky, muzeum se znovu otevřelo návštěvníkům v roce 1947.

České deníky komentují rozhodnutí ČSSD bojkotovat "pravicová média" - deníky Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny a Lidové noviny a dva týdeníky Respekt a Reflex.

Rozporuplný fenomén tzv. divokých odsunů krátce po skončení druhé světové války přiblížil divákům České televize dokument Davida Vondráčka Zabíjení po Česku. Představil dosud neznámé snímky z poprav, před kamerou poprvé promluvili němečtí i čeští svědci masakrů.

Amatérský filmař Jiří Chmelíček zachytil během Pražského jara na konci druhé světové války brutální popravu 42 Němců v civilu. Rodina unikátní snímek o řádění revolučních gard dlouho ukrývala, po 65 letech se jej ale rozhodla zveřejnit. Informuje o tom Mladá fronta Dnes (MfD). V dokumentu Zabíjení po česku film poprvé ve čtvrtek ve 20:00 uvede ČT2. Snímek zachycuje atmosféru květnových dnů roku 1945. Podle historiků jde o cenný materiál, který vypovídá o temné kapitole českého protinacistického odboje. Dokument natáčel Chmelíček nejprve z okna svého bytu. Gardisté na něm vedou Němce Kladenskou ulicí na Bořislavce, stavějí je k příkopu a střílejí. Smrtelně nebo těžce zraněným německým civilistům pak přejíždějí přes hlavu nákladním autem. Rodina držela film celé roky v přísné tajnosti. Úřady sice věděly, že brutální vraždění Němců kdosi natáčel, vypátrat se jim ho ale nepodařilo. Bezvýsledné byly i výzvy, aby se amatérský kameraman přihlásil.

Politici, pamětníci a další občané si v Praze připomněli 65. výročí Pražského povstání proti okupaci hlavního města nacisty. Tradičně největší vzpomínkové setkání se konalo u budovy Českého rozhlasu, kde se před 65 lety odehrály klíčové okamžiky prvního dne povstání. Prezident Václav Klaus i premiér Jan Fischer vyzdvihli odvahu lidí, kteří se okupantům postavili. Oběti povstání uctili také další politici - předseda senátu Přemysl Sobotka, pražský primátor Pavel Bém či předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Pietní vzpomínky se zúčastnila asi stovka lidí včetně pamětníků povstání, válečných veteránů i studentů. Podle Klause význam povstání nijak nesnižuje to, že vypuklo až na sklonku války. Pražané se podle něj spontánně okupační moci postavili, i když věděli, že se už blíží její konec. Prezident vzpomínal i na to, jak povstání prožíval jako malé dítě. "Když se tam před naším domem začala stavět barikáda a všichni nosili dlažební kostky, tak čtyřleté dítě nemohlo dělat nic jiného, než si také stoupnout do té řady a pokoušet se ty kostky podávat dál," řekl. Podle Fischera pražští povstalci zbořili mýtus, že Češi nikdy nebojovali. Česká svoboda a samostatnost podle něj v dějinách hodně stála na odvaze a vůli jednotlivců. "Často podstatně více než na politické vůli," řekl. Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková apelovala na současnou generaci, aby si s pamětníky a veterány "vyměnila vlídné slovo" a připomínala sobě i jim jejich hrdinství.