Související články

Památku padlých při Pražském povstání i popravených v pankrácké věznici za druhé světové války si připomněli představitelé státu a občané. Odpoledne se sešli u budovy Vrchního soudu v Praze a v budově věznice, kde u pamětních míst položením věnců uctili oběti. Jedním byla i Pankrácká sekyrárna, kde nacisté popravili stovky lidí. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) ve svém projevu připomněl, že šlo o hrdiny, na které mohou být Češi právem hrdi. Jejich odkaz je velkou výzvou pro každého z nás, řekl.

Celkem 13 veteránů přijede na čtyřdenní Slavností svobody v Plzni, tedy 71. výročí osvobození, které začínají ve čtvrtek. Sedm z nich bude amerických a šest belgických. Jde o největší počet válečných veteránů, kteří míří na oslavy do českých měst, řekla ČTK Jana Švábková z kanceláře primátora. "Plzeň je výjimkou tím, že zaměřuje oslavy přímo na autentické veterány, kteří přijeli do města. To specifikum je dané i tím, že ji osvobodila třetí armáda generála Pattona," řekla. Veřejnost bude mít letos více možností se s veterány setkat. Také pro ně bude program zajímavější v tom, že navštíví nová místa jako střelnici v Lobzích a boleveckou selskou náves.

Podle Patricie Kraftové, která se stará o americké veterány, je už většina z nich v Plzni, poslední přijede ve středu. Z belgických veteránů dorazí poslední v pátek, a sice Valere Gustin. "Louis Gihoul, který v listopadu oslaví 93. narozeniny, přijel sám v autě z Bruselu.

Květnové povstání českého lidu je podle některých jeho účastníků stále nedoceněno. Vadí jim nesplněné sliby politiků, jejich malý zájem i zapomínání na tehdejší události. Zaznělo to na ministerstvu obrany v Praze na setkání pamětníků povstání z května 1945. Ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík vidí příčiny ve snižování vojenského významu povstání komunistickým režimem. Tomu vadilo, že Prahu osvobodili především čeští bojovníci a Rudá armáda se tak účastnila až konce bojů. "Dnešní padesátníci, kteří měli trochu jiný dějepis, mají (k povstání) vlažný postoj. Je to škoda, protože děti dnes nemají dostatečné znalosti o našich moderních dějinách," řekl například ČTK a České televizi Lubor Šušník, který se v květnu 1945 mimo jiné účastnil dnes již legendárních bojů o Československý rozhlas.

Konvoj s desítkami historických vozidel americké armády v Praze připomněl osvobození Československa na konci druhé světové války. Fanoušci vojenské historie v dobových uniformách a s autentickými vozy projeli centrem Prahy. Před americkou ambasádou na Malé Straně se s nimi sešel americký velvyslanec Andrew Schapiro. Organizátor Mirko Trubka ČTK řekl, že jde již o 11. ročník Konvoje svobody. "Je nás tady zhruba 40 vozidel. Jde o vzpomínkovou akci příjezdu americké armády do západních Čech, které byly až po demarkační linii osvobozeny spojeneckou armádou," poznamenal. Podle organizátorů je konvoj nejen poctou všem vojákům americké armády, kteří se na osvobození podíleli, ale i "splněním přání" amerického generála George Pattona osvobodit Prahu. "Jaltská konference a rozkazy generálního štábu rozhodly jinak," poznamenali organizátoři s odkazem na spojeneckou dohodu, na jejímž základě osvobození Československa připadlo sovětské Rudé armádě. Americké jednotky se musely zastavit na demarkační linii u Rokycan, i když je povstalci v Praze žádali o pomoc.

V Jihlavě se v červnu poprvé uskuteční slavnosti Jihlavské dny/Heimattage připomínající česko-německou historii města. Mezi třemi stovkami hostů z Německa budou lidé, kteří v Jihlavě žili do konce druhé světové války a jejich potomci. Třídenní akce zahrnuje i pietní vzpomínku na židovské obyvatele Jihlavy a tradiční Havířský průvod.

Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek se během své návštěvy Bavorska setkal se zástupci sudetských Němců. Jako vůbec první člen české vlády navštívil také Sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí instituce Němců vysídlených z českých zemí, informoval regionální deník Oberbayerisches Volksblatt. K uctění památky obětí poválečného odsunu Němců z Československa tu Bělobrádek položil věnec, což list označil za "milník" ve vzájemných vztazích někdejších krajanů.

Ve věku 106 let zemřel sir Nicholas Winton, který před vypuknutím druhé světové války zachránil 669 československých dětí před smrtí v nacistických koncentračních táborech. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na Wintonova zetě. Podle listu Maidenhead Advertiser zemřel Winton ve středu ráno klidně, v přítomnosti dcery Barbary a dvou vnoučat.

V letech 1938 a 1939 Winton v Československu organizoval odjezdy židovských dětí do Británie, obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici, zařizoval dětem doklady a přijetí v britských rodinách. Právě před 76 lety, 1. července 1939, odjel z Prahy vlak s největším počtem dětí. Do bezpečí jich podle BBC tehdy zamířilo 241. Stošesté narozeniny oslavil Winton, který žil v Maidenheadu u Londýna, letos v květnu. Jeho dcera Barbara tehdy řekla, že otec již slábne, není "v poslední době bohužel příliš aktivní" a nemůže moc cestovat. Po válce se londýnský rodák živil jako makléř. Ani nejbližší příbuzní neměli tušení o válečné kapitole jeho života. Do povědomí veřejnosti se dostal až díky dojemnému setkání se svými zachráněnými "dětmi" ve studiu BBC. Wintonovy polozapomenuté činy připomněl slovenský režisér Matej Mináč, když natočil film Všichni moji blízcí (1999). Podruhé mu vzdal hold o tři roky později v dokumentu Síla lidskosti, potřetí v roce 2011 snímkem Nickyho rodina.

Bývalá americká ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová v kolumbáriu v Terezíně v pátek odhalila pamětní desku své rodině. Terezínem, kde nacisté zřídili za druhé světové války židovské ghetto, prošlo 26 členů rodiny Albrightové. Bývalou diplomatku českého původu doprovázela rodina. Už ve čtvrtek osmasedmdesátiletá Albrightová navštívila Letohrad na Orlickoústecku, rodiště svého otce Josefa Korbela.V obřadní síni Památníku Terezín vzpomínali u desky, na které je nápis: "Na památku našich rodičů Josefa a Anny Korbelových a všech jejich příbuzných, kteří byli deportováni do ghetta Terezín, trpěli a zahynuli." Bývalá americká ministryně zahraničí otiskla v roce 2012 v terezínské galerii dlaň, z otisku se pak tvořil odlitek. "Nechávám tady nejen svou ruku, ale i své srdce," řekla tehdy Madeleine Albrightová. Vyslovila také přání, aby byla vytvořena deska, na níž by byla jména těch, kteří zemřeli.

Hromadné vyhnání německy mluvících obyvatel Brna si v Pohořelicích na místě někdejšího provizorního tábora a pohřebiště připomnělo asi 300 lidí. Nechyběli mezi nimi pamětníci událostí, jež se odehrály přesně před 70 lety a které si vyžádaly stovky až tisíce životů - názory historiků se různí. Většina účastníků se pak vydala na pěší třicetikilometrovou pouť do Brna. Městské zastupitelstvo nedávno schválilo Deklaraci smíření a společné budoucnosti, ve které vyjádřilo lítost nad divokým odsunem německy mluvícího obyvatelstva. Mezi politiky však má deklarace i své odpůrce, kritizoval ji například hejtman Michal Hašek (ČSSD). Piety se zúčastnilo několik členů brněnského HaDivadla, které má na repertoáru hru Vyhnání Gerty Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové, jež se vztahuje právě k odsunu Němců z Brna. Hra je trvale vyprodaná.

Divoký odsun, který se odehrál 30. a 31. května 1945, dosud vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Prakticky během jedné noci muselo z Brna odejít nejméně 19.500 Němců. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy kontroverzně nazývá brněnský pochod smrti, zahynulo nejméně 1700 lidí. Podle sudetoněmeckých historiků bylo obětí 5000 až 10.000. Mnozí podlehli nemocem a vyčerpání, další se stali obětí násilí.

Česká televize v sobotu představila svůj historicky první pořad v žánru docureality. Dovolená v Protektorátu přenáší protagonisty do životních podmínek, jaké panovaly v českých zemích v letech existence Protektorátu Böhmen und Mähren (1939-1945). Projekt je volně inspirován obdobnými zahraničními formáty (např. Schwarzwaldhaus 1902, Wartime Farm a další). Cílem projektu bylo ověřit, zda současná česká rodina dokáže obstát v situacích, které byli nuceni zakoušet naši prarodiče. „Dovolená v Protektorátu je jedním z příspěvků České televize k 70. výročí konce 2. světové války. Podobný formát na českém televizním trhu zatím nebyl a já věřím, že diváky zaujme nejen autenticitou, kterou tvůrci spolu s odbornými poradci vložili do každého detailu, do každé dobové reálie, která se v něm objeví, ale dovede v nich vyvolat otázky, jak by se sami zachovali v situacích, kterým tvůrci rodinu vystavily, a které vycházely z reality jedné z nejtemnějších ér naší novodobé historie“ – říká ředitel programu České televize Milan Fridrich.