Související články

Mezi mnoha akcemi, kterými si v průběhu letošního roku budeme připomínat 60. výročí ukončení 2. světové války, by měl být také mezioborový umělecký projekt "Pozdní sběr.cz". Divadlem, filmem, výtvarnými akcemi, přednáškami a besedami by organizátoři chtěli reflektovat perzekuce válečných i poválečných let. Nevyhnou se tedy ani dosud nedořešenému problému násilí na domácím německém obyvatelstvu.

V Historických obzorech pokračujeme poslední částí vyprávění o akcích Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova v Čechách. Historik Stanislav Auský se této kapitole českých dějin věnuje také proto, že v době Květnového povstání se jako chlapec s vlasovci setkal.

V Historických obzorech pokračujeme kauzou generála Andreje Vlasova a především účastí jeho Ruské osvobozenecké armády v Květnovém povstání v roce 1945.

Vojáci v německých uniformách, hákové kříže na budově poslední německé posádky, američtí vojáci na džípech i domy a ulice Plzně - ti všichni měli roli v ukázce kapitulace německé brané moci a zajetí okupační posádky Plzně. Přestože ukázka byla fiktivní a podobný příběh se nikdy nestal, představení, které začalo u borských kasáren téměř na konci města a skončilo ve vojenském táboře v centru, přilákalo pozornost mnoha Plzeňanů. Vše začalo před budovou kasáren na Borech, které se proměnily v sídlo německé posádky. Když poslední příslušníci wehrmachtu odmítli kapitulaci nabízenou českým národním výborem, přijeli v koloně američtí vojáci. Němci při pohledu na vojenskou sílu protivníka kapitulovali a nechali se zajmout a odzbrojit. V koloně džípů pak pochodovali mezi běžným provozem asi nejrušnější plzeňskou ulicí - Klatovskou třídou.

O osvobození německých zajatců se sice pokusil ojedinělý ostřelovač, Američané ale zajatce i své životy při krátké přestřelce ubránili a dovedli Němce až do zajateckého tábora. Tábor byl celé čtyři dny oslav postavený v centra města v Mlýnské strouze a návštěvníci si zde mohli prohlédnout nejen jeho vybavení, ale také zažít jeho režim. Na poslední odpor Němců v již téměř osvobozené Plzni dodnes živě vzpomínají snad všichni pamětníci. Z věže kostela svatého Bartoloměje totiž německý ostřelovač střílel na americké vojáky vjíždějící na náměstí. Ukázka zajetí německé posádky, které se účastnilo více než pět desítek členů klubů vojenské historie, byla vrcholem Slavností svobody. Oslavy 59. výročí osvobození Plzně americkými vojáky začaly oficiálními pietními akty ve čtvrtek 6. května, kdy v roce 1945 Američané Plzeň osvobodili. Slavnosti, které pokračují zejména kulturním programem, v neděli večer skončí.

Do Pražského povstání, jehož 59. výročí si v tomto týdnu připomínáme, zasáhli - a podle někoho dokonce rozhodujícím způsobem - vojska generála Andreje Vlasova. Kdo vlastně byl její velitel, z koho se skládala a jaká byla skutečná role Ruské osvobozenecké armády během Květnového povstání. Více se dovíte v historických obzorech.

Celý svět si v těchto dnech připomíná 59. výročí konce 2. světové války. Vzpomínkové akty se konají v České republice ve všech větších městech. Vypravili jsme se na ministerstvo obrany, kde se sešli zástupci Československé obce legionářské, Československého svazu bojovníků za svobodu, sdružení Obrany národa a Zpravodajské brigády. Ministr obrany před shromážděnými účastníky druhého odboje prohlásil, že jejich statečnost, čest a vlastenectví jsou vzorem pro současné profesionální vojáky.

Před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici si bojovníci za svobodu, ústavní činitelé i náhodní kolemjdoucí připomněli už 59. výročí zahájení Květnového povstání pražského lidu. Na místě byl i Herbert Brynda.

Před 61 lety zasáhli do bojů druhé světové války na Ukrajině příslušníci prvního samostatného československého praporu v tehdejším Sovětském svazu. S veterány, kteří se účastnili bojů o Sokolovo, jsme se sešli na ministerstvu obrany.

Dnešní historické téma - interpretace 2. světové války a jejích výsledků po bezmála 60 letech. Jsou někdejší vítězové poražení a naopak? Kde pramení potřeba reinterpretace? Je normální, opodstatněná? Poslechněte si Historické obzory, rubriku Herberta Bryndy.

A je zde opět chvilka pro návštěvu rozhlasového archivu. Ten přirozeně obsahuje nejen nahrávky vzbuzující libé emoce či nostalgické vzpomínky, ale i vystoupení, která mohou dnes vyvolávat smíšené pocity. Jsou to ovšem dobové dokumenty. Jelikož je podzim, hledal jsem něco vztahující se k tomuto ročnímu období. A našel jsem projev ministra vnitra Václava Noska, pronesený 29.října 1946 v Karlových Varech u příležitosti odjezdu posledního transportu sudetských Němců.