Související články

Křeslo z prezidentské pracovny T. G. Masaryka na Pražském hradě bylo vydraženo za 1,1 milionu korun. Vyvolávací cena křesla byla 150.000 Kč. Stolek, který byl dán do aukce, vydražen nebyl. ČTK to řekla Irena Velková z aukční síně Sýpka. Aukční síň dnes rovněž vydražila obraz Emila Filly za čtyři miliony korun.

Křeslo, které pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka navrhl jeho hradní architekt Josip Plečnik, se objeví koncem února v dražbě. Dlouho hledaný exemplář křesla z Masarykovy pracovny nabídne v dražbě Aukční dům Sýpka společně s intarzovaným stolem taktéž z pracovny Pražského hradu. Předaukční výstava potrvá od 20. do 27. února v Galerii u Betlémské kaple. Třetí exemplář křesla z pracovny T.G.M. z 20. let 20. století byl dlouho považován za ztracený. Když se v 70. letech rozprodával nábytek z hradu, dvě křesla odkoupily Klenoty Praha za 80 korun, sdělila ČTK Irena Velková z pořádajícího aukčního domu. Až do dnešní doby bylo třetí křeslo nezvěstné. Nyní jej veřejnost spatří na předaukční výstavě a následně jej může vážný zájemce vydražit, pokud si připraví nejméně 150.000 korun, což je vyvolávací cena.

Příbram definitivně zrušila letošní slavnostní zahájení adventu. Akce s ohňostrojem a koncerty, kterou ve čtvrtek znemožnila planá bombová výhrůžka, se v jiném termínu konat nebude. Reálné nebezpečí sice nehrozí, při větším soustředění lidí na jednom místě by ale mohla vzniknout panika, jejíž následky by mohly být tragické. ČTK to po jednání krizového štábu města sdělila mluvčí radnice Pavlína Svobodová. Vánoční strom na náměstí T. G. Masaryka bude podle ní rozsvícen během dneška.

Na Křivoklátě byla nedávno otevřena výstava, kterou byste v areálu středověkého hradu asi úplně nečekali. Jmenuje se Cesta legionáře a v dnešních Historických obzorech ji představí Jiří Charfreitag z Československé obce legionářské.

V centru nizozemského Rotterdamu stojí od čtvrtka památník, připomínající návštěvu pozdějšího československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka ve městě v roce 1914. Více než dva metry vysoké dílo sochaře Hanse Citroena společně odhalili velvyslanci Česka a Slovenska Jana Reinišová a Roman Bužek. Moderně pojatý památník je připomínkou Masarykova pobytu v nizozemském přístavu na počátku první světové války a jeho rozhovoru s britským spisovatelem a historikem Robertem Setonem-Watsonem. V memorandu s datem 5. listopadu, které o schůzce Seton-Watson poslal britskému ministerstvu zahraničí, byl poprvé nastíněn Masarykův plán na vznik samostatného Československa. Mapa státu, který Masaryk založil, je vyvedana v bronzu na vrcholu památníku, tuto jeho část vyrobili v České republice. Dílo ovšem též připomíná samotné místo setkání obou mužů - rotterdamský hotel Wiemar, později zcela zničený při německém bombardování města v roce 1940. Projekt iniciovali bývalý nizozemský velvyslanec v ČR Jan Cornelis Henneman a spoluautor několika publikací o česko-nizozemských vztazích Pieter J. Goedhart. "Nepochybuji, že čeští návštěvníci Rotterdamu si památník prvního československého prezidenta zařadí do seznamu míst, které musí v tomto krásném městě navštívit. Ale nebudou to jen oni. Pomník... určitě upoutá pozornost kolemjdoucích," poznamenal ve svém vystoupení předseda českého Senátu Milan Štěch.

Prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka bude připomínat památník v nizozemském Rotterdamu. Přibližně 2,5 metru vysoké dílo bylo odhaleno ve čtvrtek přesně v poledne. Památník bude připomínkou Masarykova setkání s britským spisovatelem Robertem Setonem-Watsonem v roce 1914 v místním hotelu Weimar, která se dá považovat za počátek snah o samostatný československý stát. Projekt inicioval bývalý nizozemský velvyslanec v ČR Jan Cornelis Henneman a spoluautor několika publikací o česko-nizozemských vztazích Pieter J. Goedhart. Slavnostního odhalení by se měl kromě jiných zúčastnit předseda českého Senátu Milan Štěch.

Pobyt Tomáše Garriguea Masaryka v Rotterdamu v roce 1914 bude od příštího čtvrtka připomínat památník v centru tohoto velkého nizozemského přístavu. Projekt inicioval bývalý nizozemský velvyslanec v ČR Jan Cornelis Henneman a spoluautor několika publikací o česko-nizozemských vztazích Pieter J. Goedhart. Památník bude připomínkou Masarykova setkání s britským spisovatelem Robertem Setonem-Watsonem v rotterdamském hotelu Weimar. Jak ČTK připomněl Goedhart, jednalo se fakticky o počátek snah budoucího prvního československého prezidenta získat mezinárodní podporu pro vznik nového státu.

Brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kámen z řeky Achy, kde zemřel Miroslav Tyrš, nebo kovový přívěsek s úlomky rakve Vojty Náprstka. To jsou jen některé z exponátů výstavy Slavné pohřby, kterou vám představíme v Historických obzorech.

Je pondělí 6. července, den, kdy si Česká republika připomíná 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Jak se jeho obraz v dějinách měnil a jak se na něj díváme dnes? Nad tímto tématem se zamyslí historik Jaroslav Šebek.

Na Pražském hradě vlají dva husitské prapory. Připomínají blížící se 600. výročí mučednické smrti kněze Jana Husa. Na balkoně na třetím hradním nádvoří budou vyvěšeny až do 6. července, dne výročí Husova upálení v Kostnici. "Po devadesáti letech bude na Pražském hradě opět vztyčen prapor s husitským kalichem," řekl těsně před vyvěšením praporů prezident Miloš Zeman s odkazem na rok 1925, kdy prapor vyvěsil československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Husitské vlajky použité na Hradě zobrazují zlatý kalich, symbol husitů, na červeném pozadí. Liší se tak od běžného zobrazení, který využívá červený kalich na černém pozadí. Podle ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta zvolené barvy více odpovídají historickým pramenům.