Související články

Na Hradčanském náměstí v Praze se v sobotu odpoledne sešlo několik set příznivců prezidenta Miloše Zemana, aby mu před druhým výročím nástupu do úřadu vyjádřili podporu. Ke shromážděným lidem promluvil vedle dalších řečníků včetně předsedů KSČM Vojtěcha Filipa a Úsvitu Tomia Okamury i Zeman, který krátce předtím položil u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka věnec k 165. výročí jeho narození. Akce s pódiem i velkoplošnou obrazovkou trvala zhruba hodinu. Mezi příznivci Zemana se objevilo i několik jeho kritiků.

V bavorském Řezně se návštěvníkům slavnostně otevře výstava věnovaná pražské tvorbě známého rakouského malíře Oskara Kokoschky. Kokoschka přijel do Prahy v roce 1934, aby namaloval portrét prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, nakonec ale v československé metropoli strávil čtyři roky a vytvořil desítky obrazů. Autoři výstavy jeho dílo z tehdejší doby prezentují společně s díly jeho pražských současníků, jakými byli Emil Filla, Václav Špála či Georg Kars. Výstava nazvaná Oskar Kokoschka a pražská kulturní scéna potrvá v galerii Kunstforum do ledna příštího roku a v roce 2015 bude díky spolupráci s českou Národní galerií k vidění i v Praze. Kokoschku s Prahou pojilo i osobní pouto, seznámil se zde totiž se svou budoucí ženou Oldou Palkovskou, připomínají kurátoři výstavy.

Psací potřeby nebo klobouk prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vystaví od úterka Mendelovo muzeum v augustiniánském opatství v Brně. Expozici připravila Masarykova univerzita jako součást oslav 95. výročí svého založení. Návštěvníci mohou prezidenta vidět na fotografiích a ve filmovém dokumentu a slyšet ze záznamu rozhovorů s Karlem Čapkem, sdělila novinářům mluvčí školy Tereza Fojtová. Cílem výstavy je představit vědce a státníka z různých úhlů pohledu. Jedna sekce přibližuje jeho život, další se věnuje životním příběhům jeho manželky a dětí. Výstava nezapomíná ani na roli Masaryka při založení brněnské univerzity v roce 1919.

Česko si ve čtvrtek připomene 69. výročí ukončení druhé světové války. Tradiční pietní akt se za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana a armádních špiček uskuteční u památníku na pražském Vítkově. Během pietní vzpomínky na Čestném dvoře Národního památníku na Vítkově vojáci a politici položí věnce. Piety na Vítkově se kromě Zemana zúčastní mimo jiné ministr obrany Martin Stropnický a náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel. Odpoledne si připomene oběti domácího odboje proti nacistické okupaci na Klárově Český svaz bojovníků za svobodu. Další akci má pražský magistrát nahlášenou na Hradčanské náměstí před sochu Tomáše Garrigua Masaryka.

Stovky lidí v lánském Muzeu T. G. Masaryka vzpomínaly na prvního československého prezidenta. Jeho památku lidé uctili položením věnců k Masarykově jezdecké soše. V pátek uplynulo 164 let od jeho narození. Osobnost prezidenta si přišli připomenout například desítky členů Svazu bojovníků za svobodu, členové Československé obce legionářské, místopředseda ODS Martin Kupka i krajský radní pro kulturu Zdeněk Štefek (KSČM). Oba politici připomněli Masarykův boj za pravdu a změnu systému směrem k demokracii. V Lánech byla otevřena i výstava Masaryk a gastronomie, která potrvá do 4. května. Ředitelka muzea a autorka výstavy Magdalena Elznicová Mikesková řekla, že zájem o vzpomínkové akce rok od roku stoupá. Letos už podruhé jsou spojené s ochutnávkami prvorepublikové kuchyně.

Prezident Miloš Zeman by si přál, aby se členy Hradní stráže stávali absolventi zahraničních vojenských misí. Navázali by tím na tradici legionářů, kteří stáli u zrodu vojenské ostrahy Pražského hradu. Prezident to řekl v projevu k 95. výročí založení Hradní stráže. Podle něj je v ČR jen málo institucí, které se mohou pochlubit tak dlouhými dějinami. "Historie Hradní stráže je spojena ve svých počátcích s účastí legionářů, kteří byli jádrem původní Hradní stráže. Chtěl bych vyjádřit přání, aby novodobí legionáři, tedy ti, kdo prošli zahraničními misemi, se rovněž postupně účastnili na aktivitách Hradní stráže," řekl v projevu na Pražském hradě Zeman. Podle prezidenta není úkolem stráže ani tak chránit hlavu státu, jako střežit Hrad. Připomněl, že se Hradní stráž účastní i řady humanitárních aktivit. Na závěr projevu Zeman předal Hradní stráži prezidentskou stuhu na prapor. Velitel stráže Radim Studený mu na oplátku předal pamětní odznak a knihu o historii jednotky, který téměř sto let chrání Pražský hrad. Slavnostního nástupu v tradičním sídle českých vládců se kromě příslušníků Hradní stráže zúčastnili členové Československé obce legionářské a muži v historických stejnokrojích představujících vojáky 5. pěšího pluku Tomáše Garrigua Masaryka.

Za nejvýznamnější českou osobnost považuje nejvíce lidí krále Karla IV., uvedlo ho 24 procent občanů. Třiadvacet procent občanů jmenovalo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a na třetím místě se ziskem 20 procent hlasů skončil někdejší prezident Václav Havel. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za trojicí uvedených největších osobností následovali s výrazným odstupem reformátor Jan Hus a "učitel národů" Jan Ámos Komenský, dále Jára Cimrman a sv. Václav. Za vrchol českých dějin označilo nejvíce lidí, 38 procent, dobu panování Karla IV. a období první republiky. Sedm procent občanů zvolilo éru národního obrození a pět procent husitství. CVVM se na otázky dotazovalo tisícovky lidí mezi 7. až 14. říjnem.

Nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních českých dějin let 1918 až 1992 přinese devítidílný cyklus České století režiséra Roberta Sedláčka a autora Pavla Kosatíka. Česká televize (ČT) uvede první z pěti částí 27. října. Zbývající čtyři se na obrazovce objeví na podzim 2014. Každý z dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ i pro ně samotné. Diváci uvidí známé herce v nezvyklých rolích. Někdejšího prezidenta Václava Havla ztvární Marek Daniel a jeho následníka Václava Klause Jaroslav Plesl. Roli Tomáše Garrigua Masaryka režisér svěřil Martinu Hubovi, jako Edvard Beneš se představí Martin Finger a Jan Novotný, Klementa Gottwalda si zahraje Jiří Vyorálek a brigádním generálem Františkem Moravcem bude Ivan Trojan.

Festival spisovatelů Praha, jehož 23. ročník se v hlavním městě konal letos v dubnu, bude mít v říjnu pokračování v Pittsburghu. V roce 95. výročí vzniku Československa měla pražská část festivalu motto Zrození národů a poukazovala na diskutované téma české státnosti. V USA se festival uskuteční 18. a 19. října. Připomene skutečnost, že právě před 95 lety Tomáš G. Masaryk podepsal spolu s představiteli českých a slovenských krajanských organizací takzvanou Pittsburskou dohodu, která vedla ke vzniku samostatného Československa. Literární část festivalu proběhne na Point Park University. Ve světové premiéře tu americký spisovatel Edgar L. Doctorow představí svůj nový román Andrew's Brain, který vyjde až v příštím roce. Před americkým publikem vystoupí autor bestselleru Ekonomie dobra a zla Tomáš Sedláček. V diskusi na téma Svoboda literatury vystoupí mimo jiné Eda Kriseová a Martin Vopěnka. Diskusí se zúčastní celá řada osobností s českými kořeny, uvedl prezident festivalu Michael March. Na festival do Pittsburghu přijedou i zástupci českého Senátu i českých podnikatelů.

Letošní ročník Festivalu vzájemné inspirace Mutual Inspirations Festival, který se koná ve Washingtonu, připomene život a odkaz bývalého českého prezidenta, disidenta a dramatika Václava Havla. Bude se konat od 5. září do 31. října 2013 a jeho součástí budou desítky akcí, mimo jiné divadelní představení, promítání filmů, koncerty či diskuze. Diváci budou moci zhlédnout například dokumentární filmy Občan Havel jede na dovolenou či Václav Havel, Praha - Hrad. Uvedlo to české velvyslanectví v USA. Patrony festivalu jsou Havlova manželka Dagmar, americká exministryně zahraničí Madeleine Albrightová a bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Česká ambasáda ve Washingtonu tímto festivalem upozorňuje na provázanost česko-amerických vztahů a každý rok se zaměřuje na jednu z významných českých osobností. Jde již o jeho čtvrtý ročník. Ten první se věnoval Tomáši Garrigueovi Masarykovi, druhý Antonínu Dvořákovi a loňský ročník pak režiséru Miloši Formanovi.