Související články

Na všech poštách je k dostání známka s portrétem prezidenta Miloše Zemana. Startovací náklad je deset milionů kusů. Známka s prezidentem bude písmenová, nebude tedy obsahovat konkrétní cenu, ale písmeno A, které znamená určení pro vnitrostátní poštovní styk. Portrét pro prezidentskou známku vytvořil rytec Miloš Ondráček. Česko je jedno z mála zemí, která na poštovních známkách zobrazuje své žijící prezidenty. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka.

Americký klub dam, krůček k ženské vzdělanosti - tak se jmenuje nová kniha Mileny Secké z Náprstkova muzea v Praze. Shrnuje v ní výsledky svého dlouholetého bádání v archivu muzea o činnosti prvního ženského vzdělávacího spolku v Čechách. Vojta Náprstek ho založil po svém návratu z Ameriky. Klub řadu let pořádal přednáškovou činnost, mezi přednášejícími byli například Jan Ev. Purkyně, Jan Neruda, Miroslav Tyrš nebo T. G. Masaryk.

Prezident Miloš Zeman se vzdal práva udělovat amnestie a milosti. Považuje to za "zbytečné monarchistické prvky" v české ústavě. Zeman to řekl poté, co položil věnec k soše T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí. Podle nové hlavy státu právě první československý prezident uskutečnil přechod od monarchie k republikánskému zřízení. Několika stovkám přítomných poděkoval za to, že přišli Masarykovu památku uctít. Znovu se obrátil také ke svým voličům i k voličům svého protivníka Karla Schwarzenberga. Myslí si, že spolu najdou společnou řeč, aby v příštích pěti lety jeho funkčního období "učinili republiku šťastnější, klidnější a spokojenější". Zeman připomněl, že Masaryk omezil výsady šlechty i církve. Ještě krátce před začátkem pietního aktu nedaleko sochy demonstrovala asi desítka lidí, kteří požadovali zavedení monarchie a zrušení prezidentského úřadu.

U příležitosti inaugurace nového českého prezidenta Miloše Zemana vystaví o víkendu Národní muzeum prezidentské diplomy Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy. Lidé si budou moci originální pergamenové listiny přijít prohlédnout do Národního památníku na Vítkově, kde budou vystaveny v prostorách běžně nepřístupného prezidentského salonku. Dokumenty, kterými se novému prezidentovi oficiálně oznamovalo jeho zvolení, i reprezentativní prostor s jedinečnou uměleckou výzdobou budou o víkendu zpřístupněny zdarma od 10:00 do 18:00. Nejstarší vystavená listina vznikla v roce 1934 při příležitosti poslední volby Tomáše Garriqua Masaryka. K vidění budou také dva diplomy Edvarda Beneše - první z roku 1935, kdy byl zvolen prezidentem po abdikaci T. G. Masaryka, druhý z roku 1946, kdy byl Beneš zvolen prvním prezidentem poválečného Československa.

Dnes navštívíme místa, kde může pobývat a procházet se i nový český prezident Miloš Zeman. Ten v předvečer inaugurace navštívil sídlo prezidentů Lány, kde položil věnec ke hrobu Tomáše Garrigua Masaryka. Proto se i my vypravíme do Lán. A nejen tam, projdeme se i v královských zahradách Pražského hradu.

Do nového roku lidé většinou hledí s očekáváním i obavami a zároveň si v duchu promítají události roku uplynulého. Před dvaceti lety se to netýkalo jen osudů lidských, stejně, a možná vzhledem k výjimečnosti situace i mnohem více, se přemýšlelo nad tím, co čeká dvě právě vzniklé republiky. A ono obvyklé ohlédnutí zpět patřilo státu, který se s prvními vteřinami roku 1993 stal historií. Ať už se v průběhu desítek let oficiálně nazýval jakkoliv, nejčastěji se mu říkalo Československo.

Elis a Olůvko, tak se říkalo dcerám v rodině Masarykových. O tom, jaké byly osudy Alice a Olgy dříve než se z dětí politika a profesora staly dcerami prvního Československého prezidenta, bude v Historických obzorech vyprávět Dagmar Hájková z Masarykova ústavu Akademie věd.

Před 105 lety, 23. září 1907, se v Praze narodila světoznámá sopranistka a někdejší hvězda Metropolitní opery Jarmila Novotná. Její zpěv obdivoval prezident Masaryk, Franz Lehár či Arturo Toscanini, pro komunisty ale jako exulantka neexistovala. Přesto zůstala vlastenkou a po roce 1989 se dočkala zasloužených poct i doma. Jarmila Novotná měla všechny předpoklady pro to stát se hvězdou světového formátu - byla krásná, muzikální a pracovitá, měla zářivý hlas i nemalý herecký talent. Zpěv studovala u Emy Destinnové a Jana Hilberta Vávry a jako sedmnáctiletá debutovala v červnu 1925 v Národním divadle jako Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě. O půl roku později v něm získala řádné angažmá, ovšem rok na to první českou scénu opustila a odešla k dalším pěveckým studiím do Itálie, kde také začala její slavná umělecká dráha.

Přímá volba není všelék, píše komentář deníku Právo. Reaguje tak na iniciativu padesáti osobností z různých oblastí života, které by chtěly přímou volbu poslanců.

Na zámku v Lánech jednaly v sobotu hlavy států Česka, Slovenska, Chorvatska a Srbska. Prezidenti Slovenska Ivan Gašparovič, Chorvatska Ivo Josipovič a Srbska Boris Tadič sem v sobotu dopoledne přijeli k dvoudennímu setkání. Klaus před přijetím zahraničních hostů připomněl, že se na setkání domluvili při Valném shromáždění OSN před půldruhým rokem. Po jednání uvedli prezidenti Česka a Slovenska, že obě země opět podpořily členství Chorvatska a budoucí členství Srbska v Evropské unii. "Bude to výhodné i pro nás," řekl prezident Klaus. Podle slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče prožívá západní Balkán dost problémů a jeho snaha dostat se do evropského uskupení je pozitivní. Po plenárním zasedání byla pro prezidenstké páry připravena slavnostní večeře. Srbský prezident Tadič poté odcestoval zpět do vlasti. Zbylí tři prezidenti v neděli uctí památku prvního československého prezidenta T. G. Masaryka u jeho hrobu na hřbitově v Lánech. Česko a Slovensko mohou předat Chorvatsku a Srbsku své zkušenosti z členství v EU.