Související články

Se vznikem samostatného Československa si lidé spojují datum 28. října, ale již o čtrnáct dní dříve - 14. října - došlo ke dvěma důležitým událostem, které vznik ČSR ovlivnily a na něž se v této souvislosti spíše zapomíná: ke generální stávce a prohlášení Prozatímní československé vlády v čele s Tomášem Masarykem. O 14. říjnu jsou následující minuty Historických obzorů.

V minulých dnech navštívil Českou republiku Phillip Kasik, předseda vlivné organizace American Friends of the Czech Republik ze Spojených států. Předkové pana Kasika přišli do Ameriky z Čech, do pádu železné opony však o svých příbuzných v Česku prakticky nevěděl.

Při posledním sčítání lidu v roce 2000 se v Chicagu přihlásilo k českým kořenům na dvacet tisíc lidí. Počet lidí, kteří mají české předky je však mnohem vyšší, odhady hovoří až o sto čtyřiceti tisících. V Chicagu žije i početná skupina mladých lidí, kteří tam odešli v posledních několika letech pracovat a žít. Patří mezi ně i Lenka Mezerová, která přišla do Spojených států před čtyřmi lety a pomáhá zde s výukou českého jazyka. O dnešním českém životě v Chicagu s ní hovořil Jaromír Marek.

Předseda českého Senátu Petr Pithart obdržel nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie v hodnosti důstojníka. V Paříži mu jej předal předseda francouzského Senátu Christian Poncelet. Stalo se tak v historické budově českého velvyslanectví, která byla ve středu znovuotevřena po dvouletých opravách. Podrobnosti má Jaromír Marek.

A hned pokračujeme dalším masarykovským tématem. Data narození a úmrtí otce a syna Masarykových v sobě nesou jistou symboliku. Jan se profesoru Masarykovi narodil 14. září 1886, tedy ve stejný den a měsíc, kdy prezident Masaryk v roce 1937 zemřel. A zatímco otec Tomáš se narodil 7. března, jeho syn tragicky zemřel 10. března. Vzhledem k tomu, že si dnes připomínáme 154. výročí narození prvního československého prezidenta, vybrali jsme z rozhlasového archivu ukázku zdravice k posledním Masarykovým dožitým narozenimám v podání Pavla Országha

Katolický kněz i člen Nejvyšší muslimské rady v Jeruzalémě, osobní zpovědník habsburské císařovny Zity i generálmajor, beduínský šejk i botanik, po němž byly pojmenovány dosud neznámé pouštní květiny - tím vším byl v 1. polovině minulého století Alois Musil. Především se ale proslavil jako arabista, cestovatel po Středním a Blízkém východě a objevitel proslulé islámské památky Kuseir Amra. Této pozoruhodné a v Čechách téměř neznámé postavě byla v loňském roce věnována výstava v pražském Teologickém semináři. Slovo má Milena Štráfeldová:

Minulý pátek byl v Petrohradě odhalen pomník Tomáše Garrigue Masaryka. Ten v Rusku pobýval za 1. světové války a v roce 1916 byl jmenován čestným profesorem Petrohradské univerzity. Dnes ho zde tedy připomíná busta podle návrhu sochaře Josefa Vajceho. Masarykův pomník odhalila manželka českého prezidenta Livia Klausová. Na podrobnosti se jí zeptala Milena Štráfeldová:

Zásluhy Tomáše Garrigua Masaryka o stát připomněl prezident Václav Klaus při příležitosti nedělního 66. výročí Masarykova úmrtí. "Vydupal ze země po mnoha staletích snění samostatný stát v tomto našem prostoru. A za druhé, myslím, že se mu velmi jasně podařilo své prosazované myšlenky zakotvit v našem národě," řekl Klaus. Na Masarykův hrob na lánském hřbitově položil květiny s trikolórou. Pietnímu aktu přihlížely asi dvě desítky lidí. Vzpomínkové akty u Masarykova hrobu se staly každoroční tradicí po pádu komunistického režimu v roce 1989. Politici se jich ale většinou účastní hlavně kolem 7. března, na který připadá výročí Masarykova narození.

I dnes, jako ostatně každou neděli, bych Vám rád nabídl alespoň krátký pohled do rozhlasového archivu. Tentokrát se přeneseme do sněmovního sálu Národního shromáždění v Praze, kde 24. května 1934 složil slib čerstvě zvolený, ale už věkem unavený a nemocný prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Ministr zahraničních věcí ČR Cyril Svoboda uctil v sobotu ve Washingtonu spolu s krajany 153.výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Položil kytici k nohám Masarykovy sochy, která stojí od loňského roku v jednom z parků v širším centru Washingtonu, a poté ukončil návštěvu Spojených států, při níž se setkal ve čtvrtek s resortním americkým kolegou Colinem Powellem.

"Vztahy (mezi ČR a USA) jsou velmi dobré, o tom není nejmenších pochyb," řekl ČTK a Českému rozhlasu ministr. Dodal, že mít dobré vztahy s USA neznamená, že bychom "zrazovali nějakým způsobem ať už Evropskou unii či Severoatlantickou alianci ve prospěch Spojených států". "Jde nám o to, abychom upevnili transatlantické partnerství," zdůraznil.

Svobodovo vysvětlení je narážkou na spor uvnitř NATO a mezi USA a západní Evropu o postup vůči Iráku. Spojené státy a Británie podporují jednoznačně silové řešení, zatímco Francie, Rusko a Čína se vyslovují pro prodloužení zbrojních inspekcí OSN v Iráku. Nové členské státy NATO a kandidátské státy ze střední a východní Evropy se podle komentátorů přiklánějí na stranu Washingtonu.

Svoboda v USA potvrdil postoj ČR, vtělený do parlamentní rezoluce, která opravňuje nasazení protichemické jednotky v případě nouzové situace, například při použití chemických zbraní. S Powellem jednal také o zájmu ČR na případné poválečné rekonstrukci Iráku, o budoucím tendru na nákup vojenských stíhaček pro českou armádu, o prodeji českých podzvukových letounů L-159 ve světě a o přemístění sídla rozhlasové stanice Svobodná Evropa z centra Prahy na jiné místo.