Související články

"Cesta a odkaz Tomáše Garrigua Masaryka. Československý stát bude republikou. Ve stálém úsilí o pokrok zaručí úplnou svobodu svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního. Církev bude odloučena od státu. Naše demokracie bude spočívat na všeobecném právu hlasovacím. Ženy budou postaveny na roveň mužům politicky, sociálně a kulturně. Práva menšiny budou chráněna poměrným zastoupením. Národní menšiny budou požívat rovných práv. Vláda bude míti formu parlamentární a bude uznávati zásady iniciativy

V dnešní rubrice se krátce vrátíme k letní divadelní sezóně na Pražském hradě, kde v roli krále Leara exceloval Jan Tříska. Slavný herec, který v polovině 70. let emigroval do Spojených států, se tak po víc než čtvrt století vrátil na českou divadelní scénu. A musíme se zmínit také o události, kterou vyvrcholily mnohaleté snahy našich krajanů v Americe - tento týden byl ve Washingtonu odhalen pomník prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka.

Václav Havel pokračuje v oficiální návštěvě Spojených států amerických, zřejmě poslední důležité cestě ve funkci prezidenta České republiky. Zpravodaje Českého rozhlasu ve Washingtonu Miroslava Konvalinu požádal o přiblížení prezidentova čtvrtečního programu kolega Josef Kubeczka.

Muzeum Tomáše Garrigua Masaryka, které začalo vznikat před více než deseti lety, bude letos snad konečně otevřeno. Ministerstvo kultury v těchto dnech převedlo na účet rakovnického úřadu osm miliónů korun, které jsou nezbytné na dostavbu budovy muzea v Lánech. Příspěvek připravil Vilém Faltýnek.

Česká beseda ve Lvově, která je nejstarším českým krajanským spolkem na světě, vydala v ukrajinském nakladatelství Kameňar ukrajinský překlad Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem. V úterý krajané knihu slavnostně uvedli na trh. Přímo na místě byl kolega Vilém Faltýnek.

Jen několik týdnů po svém návratu z exilu zemřel v Praze zakladatel exilového nakladatelství Index Adolf Müller, v ukrajinském Užhorodě byl po víc než půl století znovu odhalen pomník Tomáše Garrigue Masaryka. Čističem stok v Austrálii i profesorem politologie na Columbijské univerzitě byl náš redakční host Zdeněk Slouka.

Bustu bývalého československého ministra zahraničí Jana Masaryka odhalil v Černínském paláci nynější český ministr zahraničí Jan Kavan. Od dosud neobjasněné Masarykovy smrti uplyne 10. března 54 let. Kavan také udělil šest titulů čestný velvyslanec, všechny in memoriam. Titul, kterých již bylo uděleno celkem 26, získávají bývalí zaměstnanci ministerstva zahraničí a další lidé spojení s tímto resortem, kteří byli za druhé světové války i po komunistickém převratu perzekuováni. Letos ji získali blízký Masarykův přítel a spolupracovník Jan Hájek, generál a vedoucí československé vojenské mise v Moskvě za druhé světové války Heliodor Píka, Masarykův tajemník Quido Müller, bývalý konzul v Záhřebu Vladimír Halabrín, diplomat působící ve Francii a Belgii Štefan Monček a archivář Lumír Soukup, který s Masarykem úzce spolupracoval. Předseda Společnosti Jana Masaryka Antonín Sum se domnívá, že odkaz syna TGM je důležitý i pro dnešek. Jan Masaryk byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod okny svého bytu v Černínském paláci. Jeho smrt nebyla nikdy zcela objasněna. Podle jedné verze oblíbený nekomunistický ministr spáchal sebevraždu, nikdy ale nebyly vyvráceny spekulace, že za jeho smrtí stojí komunistická tajná policie.

Památku zakladatele Československa a prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka uctila v Lánech místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petra Buzková. Buzková položila k Masarykovu hrobu na lánském hřbitově kytici věnovanou pražskou sociální demokracií. Její stranický kolega, senátor Ladislav Svoboda položil věnec jménem kladenské ČSSD a Masarykovy dělnické akademie Kladno. Buzková řekla, že Masarykovu osobnost za ni již zhodnotily české dějiny. "Hodnotí jej jako člověka, který měl odvahu i morální sílu působit při vzniku naší republiky tak, že zůstal dodnes zapsán jako pravděpodobně nejsilnější osobnost v čele tohoto státu," uvedla Buzková.

Prezident Václav Havel ve čtvrtek dopoledne na pražském Hradčanském náměstí položil věnec k pomníku zakladatele samostatného Československa a prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněl tak, že od narození této významné postavy českých dějin uplynulo již 152 let. Havel se poklonil památce zakladatele státu v doprovodu své manželky Dagmar. Krátkému aktu přihlížely asi tři desítky lidí, převážně zahraničních turistů. Poté se prezident odebral na nádvoří Pražského hradu, aby zde slavnostně přivítal svého tureckého kolegu Ahmeta Necdeta Sezera, který ve středu přiletěl na třídenní návštěvu České republiky.

Dva a půl milionu korun by chtěli získat organizátoři veřejné sbírky, určené na pomník Tomáše Garrigue Masaryka v ukrajinském Užhorodu. Podnět k obnovení Masarykova pomníku vzešel od tamních krajanů, kteří dodnes oceňují, že první československý prezident důsledně podporoval hospodářský, sociální i kulturní rozvoj Podkarpatské Rusi. O jeho zájmu o nejvýchodnější část prvorepublikového Československa svědčí fakt, že na svou první státní návštěvu Zakarpatska Masaryk přijel už v roce 1921. Připravila .