Související články

7. března uplynulo 156 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Při této příležitosti se Martina Lustigová sešla s několika českými historiky, kteří pro Radio Praha zhodnotili Masarykovu osobnost a především jeho význam pro dnešek.

České listy informují o ceně, kterou získali autoři rekonstrukce české Národní budovy v New Yorku. Ministerstvu zahraničí ČR, projekční kanceláři Jana Hirda Pokorného v New Yorku a dále projektantovi Martinu Holubovi a firmě Nábytek Evropa, která dodala repliky historických oken a výkladů, udělila společnost Friends of Upper East Side v New Yorku cenu za novou fasádu budovy.

Zajímalo by vás, z jaké rodiny pocházel Tomáš Garrigue Masaryk? Jak vypadal jeho běžný pracovní den? Jaký byl jeho pohled na aktuální politické otázky? Odpovědi naleznete v knize, jejímž autorem je francouzský historik Alain Soubigou, který na pařížské Sorbonně přednáší středoevropské dějiny. Knihu vám přiblíží Martina Lustigová.

První kniha o nejmladší dceři Tomáše Garrigua Masaryka Olze se nyní dostává na knihkupecké pulty. O jejím životě se v Česku mnoho neví - do exilu odjela se svým otcem v roce 1914, do vlasti se krátce vrátila po vyhlášení samostatného státu, ale příští rok opět odjela. Knihu V exilu s Olgou Masarykovou-Revilliodovou vydává nakladatelství Akropolis u příležitosti státního svátku 28. října. ČTK to řekl nakladatel Jiří Tomáš. Knihu napsala Libuše Paukertová-Leharová, vnučka Františka Udržala, prvorepublikového předsedy vlády a dlouholetého ministra národní obrany. S Olgou Masarykovou-Revilliodovou byla až do konce jejího života v písemném styku, ve Švýcarsku, Francii a ve Velké Británii se s přítelkyní své matky setkala i osobně.

Olga Masaryková (1891 až 1978) znovu odešla z Československa v roce 1919 a zanedlouho se ve Švýcarsku vdala za ženevského lékaře Henri Revillioda. Na počátku druhé světové války, kdy Švýcarsku a zejména Ženevě hrozilo obsazení nacistickým Německem, odjela i se svými syny Herbertem a Leonardem do Velké Británie. Odtud se již ani jeden z nich nevrátil; Leonard se jako pilot britského královského letectva zřítil 16. srpna 1944 při hlídkovém letu nad Skotskem, Herbert zemřel 13. února 1945, když se jako člen záchranářské čety, zasahující při náletech, nakazil infekční chorobou, jíž nakonec podlehl. Po válce Olga Masaryková Československo ještě několikrát krátce navštívila, po smrti svého bratra Jana však již do rodné země nikdy nezavítala.

V pátek si připomeneme výročí vzniku československého státu. Při této příležitosti bývají každoročně skloňována jména Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše nebo "mužů 28. října". Neprávem se ale zapomíná na toho, kdo stál v čele domácího odboje a kdo v prvních měsících existence republiky vykonával náročnou funkci předsedy vlády. Řeč je o Karlu Kramářovi, jehož projev z roku 1930 z rozhlasového archivu vybrala Martina Lustigová.

Mladá Boleslav se brzy dočká nového sousoší prezidentů Tomáše Garigue Masaryka a Eduarda Beneše. Zástupci města slavnostně odhalí pomník v rámci oslav dne vzniku samostatného československého státu 28. října. Nové sousoší od akademického sochaře Romana Richtermoce bude umístěno na náměstí Republiky. Náklady na toto dílo přesáhnou 600.000 korun, z toho již přes 330.000 korun získalo město v rámci veřejné sbírky od obyvatel města, spolků a podnikatelů.

Ministerstvo vnitra podle Lidových novin obchází zákon a zatajuje před veřejností údaje o důstojnících komunistické Státní bezpečnosti. Úředníci tvrdí, že se na personální spisy pracovníků totalitní tajné policie nevztahuje nový zákon, podle kterého mají být všechny dokumenty StB volně přístupné. Podle nich to nejsou archiválie. Zatímco o obětech StB se tedy můžeme dozvědět vše, včetně důvěrných informací, jejich pronásledovatelé zůstávají ve skrytu.

Památce prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se ve středu před polednem přišlo na lánský hřbitov na Rakovnicku poklonit zhruba sto lidí. Prostého pietního aktu u příležitosti 68. výročí úmrtí T. G. Masaryka se zúčastnili představitelé ministerstva obrany a armády, České obce sokolské, Českého svazu bojovníků za svobodu a několik obyvatel Lán. Věnec zaslal prezident republiky Václav Klaus, u rodinného hrobu rodiny Masarykovy se vedle dalších věnců objevily i prosté kytice. "Díky vám, kteří jste se připojili k této krásné tradici, památka prvního československého prezidenta Masaryka žije a bude žít nadále," řekl ve svém krátkém projevu tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl. V neoficiální části zakončili pietní akt členové sokola, kteří zazpívali oblíbenou Masarykovu píseň Ach synku, synku a státní hymnu.

Tomáš Garrigue Masaryk byl v letech 1918 až 1935 prvním prezidentem Československa, na jehož vzniku se podílel spolu se svým nástupcem Edvardem Benešem a Slovákem Milanem Rastislavem Štefánikem. Úřad hlavy státu zastával nejdéle ze všech prezidentů, kteří stáli v čele Československa a České republiky. Na lánském zámku, který stojí poblíž hřbitova a který byl jeho oblíbeným letním sídlem, Masaryk 14. září 1937 ve věku 87 let zemřel. Bylo to skoro dva roky poté, co na prezidentský úřad ze zdravotních důvodů abdikoval. Jeho ideály mravnosti, pravdy, spravedlnosti a humanity se staly základem československé státnosti a neotřásla jimi ani dlouhá léta diktatur. Většina jeho myšlenek a názorů je podle odborníků aktuálních i pro současnost.

Dnešní historické obzory nás zavedou nejprve do 15. století do dob husitských válek a potom do století minulého. Jak je to možné? Navštívíme totiž pražský vrch Vítkov, na němž byla před 585 lety svedena známá bitva. Tento pražský kopec je ale zajímavý i památníkem, který na něm byl v první polovině 20. století vybudován. Na Vítkov vás zve Martina Lustigová.

Skupina senátorů vedená předsedou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Janem Hadravou je od neděle na návštěvě krajanů na Ukrajině. Kromě setkání osobních setkání mají na programu jednání o náhradách za nemovitý majetek zanechaný na Zakarpatské Ukrajině po jejím připojení k Ukrajinské sovětské socialistické republice po roce 1945. Předsedy krajanského sdružení v Užgorodu Ivana Latka jsem se po telefonu zeptal, o čem s českými politiky už jednali a jak setkání probíhá.