Související články

První knihou, která zpracovává příběh prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka speciálně pro děti, je právě vydávaný titul autorky Renáty Fučíkové. Oceňovaná ilustrátorka představuje životní pouť Masarykovu i důležité období české historie. Knížku ve středu zástupci nakladatelství Práh pokřtili v pražském Tyršově domě. Knížka nazvaná prostě Tomáš Garrigue Masaryk ztvárňuje také příběh rodiny žijící ve stínu mimořádného otce a příběh vnímavé a obětavé manželky a matky Charlotty. "V neposlední řadě je to též příběh národa této země, který po staletích dosáhl samostatnosti a vyrovnal se nejvyspělejším národům světa," řekla ČTK za nakladatele Stanislava Findejsová. Text knihy, který napsala také ilustrátorka, je propojen s ilustracemi blízkými komiksu i klasické ilustraci. Autorka chtěla znázornit Masarykův život tak, aby se stal představitelným a dobře srozumitelným i pro mladou generaci. Učinila tak pomocí téměř dvou set obrázků propojených s textem.

Nebe nad Hustopečemi u Břeclavi bude vždy v noci osvětlovat památník věnovaný prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Tvoří jej deska s písmeny T.G.M., která jsou podsvícena. Bude připomínat, že prezident ve městě prožil část mládí, narodila se v něm jeho matka a na tamním hřbitově jsou pohřbeni jeho rodiče. "Památník měl být vybudován po druhé světové válce. Jeho otevření se plánovalo na rok 1950, což se kvůli komunistickému režimu nepodařilo," řekl ČTK starosta Jiří Teplý. Vybudování pomníku přišlo na 1,3 milionu korun. Většinu peněz na něj věnovali soukromí sponzoři a občané. Autorem díla je sochař Jan Ambrůz. Památník má podobu kovové desky, v níž jsou propáleny Masarykovy iniciály. Dílo vybrala komise z pěti návrhů renomovaných autorů. Na Ambrůzově návrhu ocenila zejména to, že se námětu zhostil jinak, než bylo dosud obvyklé. Většina Masarykových pomníků v Česku má podobu pamětních desek, bust nebo soch.

Dnes navštívíme letohrádek Hvězda, který je označován za perlu severské renesance. Podle svého vlastního návrhu ho nechal v Praze postavit arcivévoda Ferdinand Tyrolský, který zde žil se svojí tajnou láskou. Letohrádek se zapsal do dějin i tím, že se u něj odehrála známá bitva na Bílé hoře. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Dnes je hostem Kaleidoskopu poprvé představitel humanitních věd, ředitel Filosofického ústavu Akademie věd České republiky Pavel Baran. Samotný ústav vznikl v roce 1990 obnovením toho původního, který normalizátoři zrušili coby hnízdo kontrarevoluce v roce 1970.

V úterý začalo v pražském Náprstkově muzeu dvoudenní setkání odborníků, věnované česko - americkým vztahům a českým krajanům ve Spojených státech. Mezi hosty jsou i potomci českých přistěhovalců. Setkání se zúčastnila i naše redakční kolegyně Milena Štráfeldová.

Historické obzory dnes budou věnovány dalším peripetiím ve vztahu T. G. Masaryka a Karla Kramáře. Minule jste se dozvěděli, jak se seznámili, jak společně vstupovali do politiky a jak se rozešli. Dnes je na řadě vylíčení jejich vzájemného vztahu za první světové války a po ní. To vše v rubrice Martiny Lustigové.

Měsíčník Český dialog ve svém dubnovém čísle přináší vzpomínku na senátorku Jaroslavu Moserovou, která zemřela 24. března. Šéfredaktorka Dialogu Eva Střížovská se v ní vrací k návštěvě Spillville v Iowě, kde během kongresu SVU hrála lékařka, spisovatelka, scénáristka a překladatelka Jaroslava Moserová v tamním kostela na varhany, na které před více než sto lety hrával i Antonín Dvořák.

Osobní vztahy mezi politiky - to je téma, o kterém se dnes často diskutuje a píše. A také historická rubrika Martiny Lustigové dnes poodhalí soukromí dvou velkých českých politiků: Tomáše G. Masaryka a Karla Kramáře. Zajímá vás, jak se seznámili? Jak se navzájem oslovovali? A jaký byl vůbec jejich vztah a jak se vyvíjel?

Do knihovničky Radia Praha dnes zařadíme novou knihu historika Jiřího Kovtuna Republika v nebezpečném světě s podtitulem Éra prezidenta Masaryka 1918-1935. Dá se tedy podle názvu čekat, že půjde o knihu, která líčí dějiny podstatné části první republiky očima T. G. Masaryka? V čem je kniha nová a zajímavá? To jsou témata, o kterých si s historikem Vratislavem Doubkem povídala Martina Lustigová.

Rubrika Z rozhlasového archivu se vrací k úternímu výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Dnes vám ale nenabídneme Masarykovy projevy nebo úvahy, ani projevy jiných politiků nebo filosofů o něm. Máme pro vás pohled na "lidštější" stránku tohoto českého politika a myslitele. Na Masaryka totiž u rozhlasového mikrofonu v roce 1990 vzpomínaly jeho vnučky Anna a Herberta. Ukázce, kterou z rozhlasového archivu vybrala Martina Lustigová, dominuje hlas Anny Masarykové.