Související články

Na odstranění vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého nacistického sběrného tábora pro Romy, by mohla přispět Evropská unie. Podle ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamily Stehlíkové (SZ) počítají s evropskými penězi dva z chystaných návrhů řešení, které chce pracovní skupina předložit vládě. "Jsou zde i nabídky, jakým způsobem se spolupodílet na řešení toho památníku, i ze strany nejen evropských zemí, ale i ze Spojených států," řekla v Letech novinářům Stehlíková při pietním aktu romským obětem nacismu. O konkrétních návrzích ale nechtěla hovořit.

Výbor pro odškodnění romského holocaustu navrhuje založení zvláštního finančního fondu, do něhož by na odstranění velkovýkrmny prasat přispěla vláda či evropské instituce. Předseda výboru Čeněk Růžička řekl, že problémem nejsou jen peníze, ale k odstranění vepřína také chybí politická vůle. Podotkl, že zbouráním výkrmny by si politici popudili voliče. "Já si myslím, že dobré vůle je víc, spíš chybí peníze," uvedl naopak místopředseda Senátu Petr Pithart.

Památník romským obětem nacismu v Letech u Písku se chystá ve středu navštívit pracovní skupina, která hledá řešení sporů kolem letského vepřína. Velkovýkrmna, která je nedaleko pamětních kamenů, stojí v místech protektorátního sběrného tábora pro Romy. Pracovní tým nyní posoudí úpravy pietního místa, aby bylo přístupné veřejnosti. ČTK to řekla ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ).

Evropský parlament ČR minulý týden už podruhé vyzval k odstranění vepřína. Podle ministryně jsou s tímto řešením ale spojeny "technické problémy, které Evropský parlament nevidí". "Není to o nedostatku politické vůle. Ta tu je," řekla Stehlíková. Odstranění vepřína považuje za střednědobý či dlouhodobý cíl.

Europarlament svým usnesením podle jihočeského hejtmana Jana Zahradníka (ODS) "torpédoval" dohodu o vyřešení. Kraj nechal vypracovat studii o vybudování památníku na jiném místě. S tímto řešením souhlasili představitelé vlády, majitel vepřína i jihočeští Romové. Výbor pro odškodnění romského holocaustu (VPORH) poukázal na to, že k záměru se nekloní pozůstalí po obětech, ale Romové, kteří přišli do země až po válce. Dál požaduje odstranění vepřína. Stehlíková však označila spokojenost bývalých romských vězňů a pozůstalých po nich za "nepodkročitelnou podmínku".

Pracovní skupina rozdělila svůj postup do dvou etap. První se soustředí na nynější pietní místo. "Je k němu obtížný přístup. Je tam špatná navigace a cesta. Jde o jeho zpřístupnění," řekla ČTK ředitelka kanceláře rady vlády pro záležitosti romské komunity Radka Soukupová. Podle ní se počítá s investicemi do "drobné infrastruktury". K památníku vede lesní cesta. Pietní kameny a nedaleký kříž stojí na okraji lesa. Místo není nijak upraveno. Ve druhé etapě připraví pracovní skupina možnosti řešení problému s vepřínem. "Cílem je nalezení shody mezi všemi hráči. Rychlé řešení není na stole," řekla Soukupová. Mezi variantami, které by mohla dostat vláda, je podle Stehlíkové například přeměna výroby. Další možností je založení fondu, do něhož by přispívaly i mezinárodní organizace. Z něj by se odstranění vepřína financovalo.

Jihočeský kraj odmítá přesunutí vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého nacistického sběrného tábora pro Romy. Kraj chce obětem romského holokaustu vybudovat důstojný památník za 50 milionů korun, ale přemístění vepřína je podle jihočeského hejtmana Jana Zahradníka neadekvátní. Kvůli vepřínu ve čtvrtek Česko kritizoval Evropský parlament. Europoslanci vyzvali Evropskou komisi a další úřady, aby udělaly vše, co bude nutné k odstranění vepřína a k vytvoření odpovídajícího památníku. Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková v reakci v Praze uvedla, že vláda by v dohledné době mohla tuto otázku uspokojivě vyřešit.

Jihočeský kraj odmítá přesunutí vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého nacistického sběrného tábora pro Romy. Kraj chce obětem romského holokaustu vybudovat důstojný památník za 50 milionů korun, ale přemístění vepřína je neadekvátní, řekl ČTK jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS). Kvůli vepřínu ve čtvrtek Česko kritizoval Evropský parlament. "Nevím, co nám má co v tomto směru Evropský parlament říkat. To podle mě je věc výslovně České republiky," podotkl Zahradník. Evropský parlament ve čtvrtek v rezoluci o strategii ve vztahu k Romům kritizoval Česko za situaci kolem vepřína. Europoslanci vyzvali Evropskou komisi a další úřady, aby udělaly vše, co bude nutné k odstranění vepřína a k vytvoření odpovídajícího památníku. Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková v reakci v Praze uvedla, že vláda by v dohledné době mohla tuto otázku uspokojivě vyřešit.

Evropský parlament ve čtvrteční rezoluci o strategii ve vztahu k Romům kritizoval Česko za situaci kolem vepřína v Letech u Písku. Toto zařízení stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy. Europoslanci vyzvali Evropskou komisi a další úřady, aby udělaly vše, co bude nutné k odstranění vepřína. Chtějí také, aby na jeho místě byl postaven památník. Evropský parlament Českou republiku za existenci vepřína v Letech kritizoval už v minulosti. Současná rezoluce se nelíbí některým českým europoslancům. Podle Jana Zahradila je vztah k romské menšině problémem komplexním a týká se téměř všech členských zemí EU. Zahradil považuje za nepřijatelné, aby byla v tomto ohledu demonstrativně pranýřována pouze jedna země. Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková uvedla, že nyní probíhají jednání s vedením Jihočeského kraje, obce Lety i firmy AGPI, která vepřín vlastní. Dosáhlo se v nich pokroku a vláda bude s to v dohledné době najít přijatelné řešení. S tím však podle ní musí souhlasit především zástupci pozůstalých.

Představitelé romských organizací z šesti evropských zemí na čtvrtečním setkání v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi vyzvali českou vládu, aby konečně odstranila vepřín z někdejšího koncentračního tábora Lety. Za druhé světové války v Letech zahynulo 326 Romů. "Situace v Letech není hodna demokratické země, jakou je Česká republika. Je to urážka našich mrtvých i těch, kteří přežili holokaust. Úcta k obětem vyžaduje vepřín rychle přestěhovat," praví se v prohlášení, z něhož citovala agentura AFP. Připomněla, že Romové se již dlouho domáhají likvidace vepřína, který vznikl v 70. letech na místě, kde v letech 1942 až 1943 bylo vězněno okolo 1300 Romů, z nichž 326, včetně 241 dětí, přišly o život. Pro 500 dalších vězňů z Letů byly příští a poslední zastávkou plynové komory v Osvětimi.

Na přemístění vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, nebude mít podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) vláda peníze. Současná vláda podporuje vznik nového památníku vedle vepřína, řekl Topolánek. Se zachováním vepřína na místě, kde za války zemřelo 326 lidí, ale nesouhlasí Výbor pro odškodnění romského holokaustu.

"Každá vláda zatím slíbila, že problém Letů vyřeší, ale žádná vláda nenašla tolik peněz na to, aby realizovala ten záměr přemístění vepřína. To se nepodaří nikomu, tolik peněz v rozpočtu nikdo nenajde," řekl Topolánek. Odhady na přestěhování vepřína se pohybovaly ve stovkách milionů korun, nejvyšší dosáhly 800 milionů. Podle premiéra je nový záměr památníku, který mu představili Romové z jižních Čech před několika týdny, důstojným vyústěním mnohaleté diskuze. Náklady na novou podobu památníku by se měly pohybovat v milionech, maximálně desítkách milionů korun. Na financování by se podle premiéra měl podílet stát, kraj, obec i samotní Romové.

Se zachováním vepřína na místě bývalého tábora ale nesouhlasí Výbor pro odškodnění romského holokaustu. "Pozůstalí po obětech a vězňové romských koncentračních táborů nedovolí, aby za současné situace, kdy je hanobeno místo, kde ti lidé umřeli, když tam ten prasečák je, aby se tam stavěli nějaké pomníky. Vždyť to by byl paradox," řekl ČTK předseda výboru Čeněk Růžička.

České deníky mimo jiné komentují středeční jednání vládních stran a sociálních demokratů v přímém televizním přenosu a hodnotí vývoj česko-slovenských vztahů.

Členové Národní strany podle policie nespáchali v lednu při projevech poblíž romského památníku v Letech u Písku trestný čin. "Prověřili jsme všechny zvukové a audiovizuální záznamy, které tam byly pořízeny. Podle znaleckého posudku Historického ústavu Akademie věd ČR z historického hlediska nelze uznat letský tábor jako koncentrační či vyhlazovací," uvedla mluvčí písecké policie Hana Moltašová. Podle posudku v táboře k přímé genocidě, vyvražďování obyvatelstva nedošlo. "A projevy, které tam byly proneseny, neprojevovaly otevřený projev myšlenek, které by podporovaly, zpochybňovaly nebo se snažily ospravedlnit genocidium nebo jiné projevy nacistů," dodala Moltašová.

Představitelé Národní strany tvrdili, že protektorátní tábor byl jen pracovní a Romové v něm umírali na běžné nemoci. Jejich záměr pobouřil romské a proromské aktivisty. Nacionalisté podle nich popírají romský holokaust a provokují. Ve stejný den se v Letech konaly dvě akce - shromáždění stoupenců Národní strany a romská vzpomínka. Dohlížely na ně desítky policistů.

V Letech stával v roce 1942 sběrný tábor, v němž zahynulo přes 300 Romů. Další byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Na místě tábora nyní stojí velkokapacitní vepřín. Vláda se po letech sporů v červnu zavázala, že vepřín přestěhuje a na jeho místě postaví památník.

Příběhy Romů, kteří byli zabiti nacisty za druhé světové války, přibližuje výstava Romský holokaust. Seznamuje návštěvníky s osudy jednotlivců i celých rodin z různých evropských zemí. Svoji premiéru měla v Evropském parlamentu ve Štrasburku a připravilo Dokumentační středisko německých Sintů a Romů se sídlem v Heidelbergu.