Související články

Tři desítky lidí si v sobotu u památníku v Letech na Písecku připomněly tragický osud Romů, kteří za druhé světové války zahynuli v místním sběrném táboře. Romové k památníku položili květiny a věnce. Za zesnulé se u příležitosti Mezinárodního dne Romů pomodlili při zádušní pravoslavné bohoslužbě.

"Dnes máme krásné počasí. Stojíme vedle velkovýkrmny vepřů a kupodivu dnes není cítit nic. Snad si šéfové vepřína domysleli, že je dnes Mezinárodní den Romů, a utáhli nějaké kohoutky," řekl po mši romský pravoslavný kněz David Dudáš. Podle něj jsou Lety 60 let po válce významnější než za války. "V době zla byl tento tábor jedním z táborů, dnes je toto místo mezinárodním symbolem pro ponížení a utrpení Romů ve světě," dodal.

Romové požadují přemístění vepřína, který stojí na místě bývalého tábora. Chtějí také vybudovat důstojnější památník obětem. Stát do červnových voleb již zřejmě nestačí vepřín odstranit. Kabinet podle premiéra Jiřího Paroubka zatím v lokalitě nechá vybudovat pomník obětem romského holokaustu. "Je nám líto, že tu není žádný politik. Je vidět, že nemají zájem a neberou v úvahu romskou otázku a problém s prasečákem," řekl novinářům organizátor vzpomínky Ervín Olah.

Podle historických pramenů zahynulo v táboře v Letech 326 lidí a přes pět stovek vězňů skončilo v Osvětimi. Nedaleko vepřína stojí od poloviny 90. let památník.

Zpřísnění památkové ochrany areálu v Letech u Písku je údajně jednou z možností, jak dosáhnout odstranění vepřína, který v místech někdejšího sběrného tábora pro Romy stojí. I tato možnost je uvedena v podkladech pro jednání vlády, píšou Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Do vepřína také podle tisku přichází v posledních týdnech řada kontrol z veterinární správy a inspekce životního prostředí. Pokud by byla zpřísněna památková ochrana, nemohl by vlastník vepřína - firma Agpi - v areálu stavět a nesplňoval by všechny předpisy. Rozšíření památkové ochrany má posoudit ministerstvo kultury. Podle Lidových novin je tento postup ale kvůli legislativním problémům spíše nereálný. Firma Agpi by takové počínání státu považovala za nátlak. Podle Lidových novin může mít firma Agpi také dojem, že ji stát před jednáním o odstranění vepřína šikanuje. "Za posledních čtrnáct dní jsme měli celkem pět kontrol veterinářů a inspekce životního prostředí," uvedl ředitel firmy Jan Čech. Úřady podle listu popírají, že by snažily tímto způsobem nějak na majitele vepřína tlačit, aby podnik prodali, ale sérii kontrol potvrdily.

Jednání o vykoupení vepřína v Letech se má uskutečnit do konce března. Po odstranění velkovýkrmny volají některé romské a proromské organizace, Česko k tomu vyzval i Evropský parlament. Odkup vepřína za státní peníze komise odůvodňuje tím, že v 70. a 80. letech stát souhlasil s výstavbou vepřína právě na sporném místě, a současný vlastník tak za nynější stav není odpovědný. Komise konstatovala, že jediným zdrojem peněz na výkup vepřína je vládní rozpočtová rezerva. Navrhuje proto uvažovat o možnosti částečného nefinančního vyrovnání. Kolik peněz chce vláda na chystanou akci obětovat, se zatím neví.

Lidé, kterým je více než 40 let, se nebudou moci pokusit o umělé oplodnění. Nový zákon, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna a který mění pravidla pro asistovanou reprodukci, výslovně říká, že dárcem spermií může být pouze muž ve věku od 18 do 40 let. Stejné pravidlo má platit i pro dárkyně vajíček. Píše to Mladá fronta Dnes.

Zástupci několika romských organizací soudí, že prezident Václav Klaus vnímá utrpení Romů v Letech u Písku a rozhodně ho nezpochybňuje ani nesnižuje. Po čtvrteční schůzce Václava Klause se zástupci romských komunit to řekl šéf romského sdružení Dženo Ivan Veselý. Klaus si loni vysloužil ostrou kritiku romských zástupců i některých politiků za vyjádření, že tábor v Letech "nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační tábor a vidí Osvětim, Buchenwald a tyto věci". Podle Hradu však média Klausovo vyjádření vytrhla z kontextu - prezident tím hlavně reagoval na tehdejší výzvy "neinformovaných lidí" z Evropského parlamentu, aby Česko zbouralo vepřín stojící na místě internačního tábora. Podle svého tajemníka Ladislava Jakla Václav Klaus trvá na tom, že Lety jsou problémem domácím a nemá se uměle přenášet na mezinárodní půdu. Romové při schůzce na Pražském hradě předali prezidentovi rovněž dokumenty o odškodňování romských obětí holocaustu, o romské migraci ze Slovenska do Česka, o postavení této menšiny v české ekonomice, mluvili s Klausem o vysoké nezaměstnanosti Romů či jejich vystěhovávání z bytů.

Zadržení, odvoz na policejní stanici a podezření ze spáchání přestupku,. To je paradoxní důsledek pokusu pro-romského aktivisty o dialog s představiteli Národní strany v Letech u Písku, kde se u bývalého protektorátního romského tábora v sobotu sešla dvě různá shromáždění. O co přesně šlo, podobněji vám prozradí Peter Gabaľ.

Případ údajného šikanování signatáře Charty 77 Jana Bednáře v rámci tajné akce komunistické Státní bezpečnosti (StB) nazvané Asanace zřejmě skončí u soudu. Pražský státní zástupce Jiří Kára podal v těchto dnech obžalobu proti nejmenovanému příslušníkovi StB, který akci údajně vedl, kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele. Informuje o tom Mladá fronta Dnes.

Na místě nacistického internačního tábora v Letech u Písku proběhlo v sobotu dopoledne pietní setkání romských aktivistů a ochránců lidských práv, kteří zde uctili památku romských obětí holocaustu. Sešly se tu ale také asi čtyři desítky příznivců nacionalistické Národní strany. Ti zde protestovali proti odstranění kamene s nápisem "Obětem", který Národní strana minulý týden v Letech instalovala. Policie zadržela dva romské aktivisty, kteří při projevu předsedkyně Národní strany křičeli "Pryč s nacismem". Jedním z nich je německý novinář a člen vedení Výboru pro odškodnění romského holocaustu Markus Pape. Policie Papeho předvedla k výslechu na služebnu v Čimelicích. Druhému z mužů, Yasaru Abu Ghoshovi, policisté pouze zkontrolovali doklady a posléze jej propustili. Pape se podle policie zřejmě dopustil přestupku, když akci nacionalistů "slovně narušil". Pape vzápětí po svém zadržení podal trestní oznámení kvůli podezření z trestného činu výtržnictví na tři muže z okruhu předsedkyně Národní strany, kteří ho fyzicky napadli.

Senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených) chce kvůli zadržení romského aktivisty podat trestní oznámení. Policistům sdělil, že Pape a Ghosh výkřikem protestovali proti výrokům řečníků z NS, za což byli fyzicky napadeni. Při sobotní akci v Letech byl podle senátora porušen paragraf, podle něhož je trestné popírání genocidy. Štětina se domnívá, že policie nepostupovala správně, poněvadž měla zajistit všechny účastníky potyčky. Mluvčí ministra vnitra Františka Bublana Radka Kovářová řekla, že podle informací, které má ministr k dispozici, byl postup policie v souladu se zákonem. Akce NS, na které zasahovalo několik desítek policistů, skončila po necelé hodině. Její účastníky doprovodil kordon policistů zhruba kilometr k přistavenému autobusu. Nacionalisté z Letů odjeli krátce před polednem.

Obec Lety u Písku nechala odstranit kámen, který na jejím pozemku u bývalého romského tábora instalovala Národní strana. Kámen s nápisem obsahujícím jediné slovo - Obětem - označila strana za památník obětem druhé světové války. Obec ale s jeho umístěním nesouhlasí a vyzvala k jeho odstranění. Protože to Národní strana neudělala, nechala kámen odstranit obec. Za to je chce Národní strana žalovat, protože již podala na ministerstvo kultury žádost o registraci kamene jako kulturní památky. Podle ministra kultury Vítězslava Jandáka se ale sporný kámen památkou nestane. "Určitě to nebudu prohlašovat za kulturní památku, to se na mě nezlobte. Protože památka má svou historii, památka má nějaký svůj osud. Ale tento šutr - má možná prapodivný osud - a je to souboj trošku politický."

Obec Lety u Písku nechala ve čtvrtek odstranit kámen, který na jejím pozemku u bývalého romského tábora instalovala Národní strana. Kámen s nápisem Obětem označila NS za památník obětem druhé světové války. Obec ale s jeho umístěním nesouhlasila a vyzvala stranu, aby ho odstranila. Proti památníku protestovaly i romské organizace, podle nichž je znevážením Romů, kteří v táboře za války zahynuli. Situaci na místě monitorovala policie. "Nebyl porušen zákon, nikdo zatím nepodal trestní oznámení," řekl ČTK mluvčí písecké policie Michal Šteňo.

Národní strana chce podat trestní oznámení. "Vznikla zajímavá situace, kdy lidé, kteří zcizili památník, pomáhali vyprostit ze škarpy auto našeho kolegy. Víme proto, kdo si zcizení památníku objednal," řekl ČTK mluvčí Národní strany Petr Eliáš. Podle něj kámen odstranili pracovníci lesní správy, na kterou podá strana žalobu. Odvoz si podle Eliáše objednal starosta Lety Rostislav Jandera.

Nacionalistická Národní strana (NS) vytvořila z kamene u vepřína v Letech u Písku, kde stál za druhé světové války internační tábor pro Romy, Památník obětem II. světové války. Od neděle je totiž na balvanu nápis "Obětem", čímž se z něj podle zástupců NS stal pomník. Podle prvotního plánu Národní strany měl na místě bývalého romského tábora stát kamenný pomník, uvádějící, že tábor byl jen pracovní, Romové v něm umírali na běžné nemoci a že šlo o německé zařízení, nikoliv české. Proti tomu vystoupily jak romské organizace, tak někteří politici a sdružení hájící zájmy menšin. Romské organizace oznámily, že očekávají, že vláda a policie nedovolí pomník postavit. V Letech stával v roce 1942 sběrný tábor, v němž zahynulo přes 300 Romů. Další byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Na místě tábora nyní stojí velkokapacitní vepřín. Vláda se po letech sporů v červnu zavázala, že vepřín přestěhuje a na jeho místě postaví památník.

Vepřín by měl z místa s pohnutou historií zmizet i podle řady nevládních organizací. Premiér podle dřívějších vyjádření soudí, že na vyřešení otázky nemusí stát vynakládat stovky milionů, ale spíše desítky milionů korun. Když v listopadu kritizoval postup vládního zmocněnce Svatopluka Karáska (US-DEU) v této věci, odhadl, že by se citlivá otázka mohla vyřešit v polovině letošního roku. Podle Karáskova tehdejšího odhadu bude na vykoupení velkovýkrmny třeba vyšší částka než desítky milionů. "Nový vepřín této kapacity pod 300 milionů není možný. Ale jestli se to panu premiérovi podaří, tak budu jedině rád," uvedl tehdy vládní zmocněnec.