Související články

Kauza úplatků poslanců Víta Bárty a Jaroslava Škárky jde znovu k soudu. Podle deníku Právo o odvolacích soudcích pro poslance rozhodl počítač. Tříčlenný senát tak povede soudkyně Jarmila Loeffelmannová.

Některá romská sdružení vyzvala Romy, aby se neúčastnili pondělní piety, kterou v místě někdejšího sběrného tábora pro Romy v Letech na Písecku organizuje lidický památník a kde má promluvit premiér Petr Nečas. Pokud chce vláda uctít romské oběti, měla by prý kromě řady jiných věcí zajistit výkup a zbourání vepřína, který v Letech stojí. Uvedl to dnes předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu a místopředseda romské Strany rovných příležitostí Čeněk Růžička. Autorům prohlášení podle něj vadí to, že pondělní pietní shromáždění za romské oběti z Let organizuje Památník Lidice. Růžička míní, že nemá dost zkušeností, citu a pochopení pro organizování romské tryzny.

Pietní shromáždění se v Letech, v místech, kde za druhé světové války romský tábor stál, konalo i v květnu. Organizovali ho podle Růžičky pozůstalí obětí a účastnili se jej velvyslanci, duchovní, zástupci Židů. Na letském setkání organizovaném pozůstalými se podle něj pravidelně mluví "realisticky a ostře kriticky". "Hovoří se o segregaci romských dětí ve zvláštních školách, o sterilizacích Romek, o protiromských pochodech, o rasistické rétorice politiků parlamentních stran, o zneužívání dotací, které mají Romům pomáhat," uvedl. Vládě se ale podle něj takováto setkání organizovaná Romy "zřejmě nelíbí, a proto památník obětem 'převedla' na památník Lidice".

Romové chtějí založit vlastní politickou stranu, která by ovlivňovala dění v regionech. Bez takového politického tělesa se podle nich situace Romů v Česku lepšit nebude. Stávajícím stranám nevěří, Romská občanská iniciativa (ROI) je v insolvenčním řízení. Po mítinku u památníku v Letech u Písku to ČTK řekl jeden z organizátorů akce a předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu v ČR Čeněk Růžička. Organizátoři svoláním mítinku reagovali na napjatou situaci mezi místními obyvateli a nově přistěhovalými Romy ve městech ve Šluknovském výběžku a také na eskalující se situaci v Bulharsku, kde pokračují protiromské demonstrace. Vznik nové strany, zpočátku nejspíše hnutí, prý Romové nechtějí uspěchat. Budou hledat v regionech schopné lidi, kteří by mohli ovlivnit komunální politiku.

Účastníci pietního aktu na památku romských obětí holokaustu na místě bývalého sběrného tábora v Letech na Písecku volali po odstranění nedalekého vepřína. V 70. letech byl postaven přímo na místě tábora, pietní místo bylo vybudováno o několik set metrů dál. Pro zbourání vepřína nebyli jen zástupci romských organizací, ale i americký velvyslanec Norman Eisen. Iniciativu za odstranění vepřína zahájilo například občanské sdružení Forum. Heslo "Zrušte vepřín" zvolilo do své mezinárodní kampaně. "Holokaust pro Romy v Česku neskončí, dokud vláda vepřín nezbourá," uvedl za sdružení Ondřej Giňa mladší. Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička novinářům řekl, že se myšlenky na zrušení vepřína nevzdají. Jsou prý vděční, že se pietní místo podařilo upravit, ale jeho podoba není podle Růžičky důstojná. "Doporučujeme každému, aby zdejší úpravu neoznačoval jako důstojnou, protože tu je 365 dnů v roce cítit prasečák," poznamenal Růžička. Pietní místo bylo loni oficiálně zpřístupněno veřejnosti. Vznikl tu přírodní amfiteátr a tři dřevěné ubikace, v jedné z nich je stálá expozice přibližující život Romů v táboře. Růžička uvedl, že jsou vyvíjeny tlaky, aby výbor pietní akt nepořádal a chystal ho jen Památník v Lidicích, pod nějž letský památník spadá. Na pietním aktu chyběl ředitel lidického památníku Milouš Červencl, který se významně podílel na realizaci úprav památníku. Výbor ho nepozval. Růžička řekl, že nechtějí s lidickým památníkem spolupracovat a nejraději by, aby letský památník přestal spravovat.

Asi tři stovky lidí si ve čtvrtek připomněly památku romských obětí nacismu na místě bývalého sběrného tábora v Letech na Písecku. Památné místo poblíž bývalého tábora, kde dnes stojí velkovýkrmna prasat, se za poslední rok proměnilo. Nová je příjezdová cesta, parkoviště, přibyla expozice popisující osud Romů ve sběrném táboře a přírodní amfiteátr. "Mám radost, že se změnil vzhled tohoto pietního místa," řekl zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Zhruba 20 milionů korun na úpravu místa loni uvolnila vláda. Romové stále neúspěšně usilují o vykoupení a zbourání nedalekého vepřína.

Lidové noviny kritizují nápad ministra Michaela Kocába vykoupit vepřín v Letech za peníze nadace, které by měly přispět bohaté české firmy.

Názory romských aktivistů na rušení vepřína stojícího v Letech na Písecku v místě bývalého sběrného tábora pro Romy z dob druhé světové války se liší. Zatímco některým jihočeským Romům by stačilo důstojně upravit místo bývalého tábora, podle sdružení Roma Realia je tento přístup skandální a jeho členové trvají na úplném zrušení vepřína. Václav Miko z Roma Realia v prohlášení adresovaném ČTK uvedl, že pouhé vybudování památníku, úprava jeho okolí a vytvoření sociálního zázemí, aby oficiální hosté pietních aktů "nechodili nedůstojně do křoví", je naprosto nedostatečné. "Představitelé Roma Realia by si ze všeho nejvíce přáli, aby naopak zástupci vlády a ambasád museli projít samotným vepřínem po kolena prasečího prostředí a došli k humánnímu uvědomění a k potřebě odstranit vepřín," prohlásil Miko. Na odstranění výkrmny prasat trvá také Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Jihočeští Romové s bouráním vepřína nesouhlasí zejména kvůli současné ekonomické krizi. Stamiliony korun, jež by jeho případné zbourání zřejmě stálo, by se podle nich daly využít účelněji.

Nový ministr pro lidská práva a národnostní menšiny za stranu Zelených Michael Kocáb představil priority, kterými se ve svém zkráceném funkčním období hodlá věnovat. Jako jednu ze svých hlavních označil řešení kauzy vepřína v Letech, který stojí na místě bývalého sběrného tábora pro romskou menšinu z druhé světové války.

Lidové noviny komentují výrok ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Jeho slova o tom, že odstranění vepřína v Letech není v silách vlády ani jednoho ministra a že změna nenastane, pokud ji nebudeme chtít všichni, považuje komentátor za čirý alibismus.

Opozice má kritiku vlády v popisu práce a je správné, že kritizovala včera schválenou bílou knihu, píše se v komentáři Lidových novin. Autor však připomíná, že sociální demokracie nepředložila žádnou alternativu kromě tvrzení, že se žádné školné platit nemá a nebude.