Související články

Nová Stezka korunami stromů, která vyrůstá od září loňského roku na úpatí Černé hory v Janských Lázních, se veřejnosti otevře první červencovou neděli. V současnosti se dokončují závěrečné práce. Stavbě při otevření 2. července požehná katolický kněz Zbigniew Czendlik. Stezka bude 1300 metrů dlouhá a návštěvníky zavede i do podzemí. V podzemní jeskyni o rozloze 400 metrů čtverečních budou mít návštěvníci možnost studovat mikrosvět půdy - od kořenů po nejmenší živočichy. Stezka bude pak stoupat do výšky 23 metrů nad terén. Zhruba ve dvou třetinách stezky bude vyhlídková věž vysoká 45 metrů. Celá stavba bude bezbariérová a bude mít několik adrenalinových sekcí, její součástí bude například suchý tobogan vedoucí vnitřkem vyhlídkové věže. V Česku jsou zatím dvě stavby podobného charakteru.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) mohou turisté využít čtyři nové farmářské stezky, které vedou po místních loukách. Při putování po stezkách mají lidé možnost koupit si výrobky od místních farmářů. ČTK o tom informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Stezky se jmenují podle význačných druhů rostlin, které mohou návštěvníci při procházkách vidět. Arnikovou, orchidejovou, hořcovou a smilkovou stezku připravila společně Správa KRNAP s Institutem aplikované ekologie DAPHNE. Podle Záboje Hrázského, ředitele institutu DAPHNE a vedoucího projektu Life corcontica, se hledají nové způsoby, jak podpořit zachování druhově bohatých luk. "Jedním z nich je najít pro ně opět ekonomický význam, který s rozvojem intenzivních technologií ztratily. Zapojení jejich přírodovědné hodnoty v marketingu může být tou cestou," uvedl Hrázský.

Na hřebenech Krkonoš zůstávají poslední zbytky sněhu. Sníh leží například na sněhovém poli na úbočí Studniční hory zvaném Mapa republiky nebo na Luční hoře, zjistila ČTK z webových kamer. Sněhové pole Mapa republiky svým tvarem při tání připomíná obrys bývalého Československa a většinou je místem, kde na české straně Krkonoš leží sníh nejdéle. V některých letech byl sníh na Mapě republiky ještě v srpnu. V Krkonoších se traduje, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do hor letní počasí.

Sporná nová pravidla pro všechny čtyři národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě budou platit. Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana, podle kterého novela o ochraně přírody a krajiny nepřihlíží ke zvláštnostem šumavského národního parku. Předloha nyní bude moci vyjít ve sbírce. Novela přinese národním parkům podle ministerstva pro životní prostředí stabilitu díky tomu, že se stanovené zóny nebudou moci 15 let měnit, i otevírání národních parků, především Šumavy, šetrné turistice. Zákon předpokládá rozdělení parků do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, kterou by tvořilo zastavěné území. Vymezí se například taky cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Zruší se zákazy rozdělávání ohňů v obcích nebo vjezdu mimo silnice. Stát nebude moci v národních parcích prodávat žádné své pozemky, na ostatní bude mít předkupní právo.

V debatě opět vystoupili zejména odpůrci novely, kteří podobně jako prezident upozorňovali na odlišnosti šumavského parku. "Na jeho území jsou obce, v nichž žijí lidé. Měl by se na ně brát zřetel," řekl Václav Votava (ČSSD). Stejně jako například Jan Klán (KSČM) soudí, že Šumava by měla mít vlastní normu.

Poslanci budou opět hlasovat o sporných nových pravidlech pro všechny čtyři národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Normu podle očekávání vetoval prezident Miloš Zeman, informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela o ochraně přírody a krajiny podle Zemana nepřihlíží ke zvláštnostem šumavského národního parku. "Nastoluje stav, kdy oprávněné zájmy obcí, obyvatel v nich žijících, návštěvníků a dalších subjektů v tomto národním parku působících budou zprvu dále omezeny a v dlouhodobé perspektivě téměř zcela potlačeny," napsal Zeman ve zdůvodnění svého rozhodnutí.

Poslanci přijali nová pravidla pro národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Odmítli tak senátní úpravu, která měla mimo jiné zvýšit pravomoci obcí. Zastánci sněmovní verze varovali, že senátní návrhy povedou ke konci národních parků. Zastánci senátní verze naopak tvrdili, že pravidla budou tak přísná, že se lidé odstěhují.

Do Malé Kotelní jámy v Krkonoších spadla v polovině února zatím největší lavina letošní zimy. Lavina měla délku 425 metrů. ČTK to řekl lavinový specialista Horské služby Krkonoše Pavel Cingr. Letošní zima je podle horských záchranářů na laviny zatím poměrně chudá. Nyní v Krkonoších platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové škály, na hřebenech je asi jeden metr sněhu. Zatím největší lavina v Krkonoších za poslední roky sjela 10. února 2015 do Modrého dolu. Lavina měla plochu 20 hektarů. Na délku měřila 1106 metrů a odtrhla se v šíři 506 metrů.

Až devět tisíc lidí denně se prohání na sjezdovkách Skiareálu Špindlerův Mlýn. Je hodnocený jako jedno z nejlepších středisek Česka. Je tu i sáňkařská dráha.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) požaduje po majetkovém úřadu zastavení prodeje pozemků státu v lyžařském areálu v Harrachově. Po zrušení prodeje má být v novém výběrovém řízení vybrán nový majitel podle výše nabízené ceny. Státní pozemky, na nichž jsou dvě třetiny skiareálu, má získat za 56,5 milionu korun provozovatel krkonošského střediska, společnost Sportovní areál Harrachov. Na průběh prodeje, včetně všech znaleckých posudků, nařídil ministr financí neprodlenou kontrolu.

Vedení Sportovního areálu Harrachov (SAH) udivilo, že ministr žádá zastavit prodej pozemků. Podle vedení firmy prodej jiné společnosti nepřipadá v úvahu. "V rámci judikátu Ústavního soudu jsme totiž jediným subjektem, který může pozemky od státu koupit, vzhledem k tomu, že jsou součástí funkčního celku a případný prodej třetí osobě by významně omezil možnost investovat a rozvíjet tak nejen areál, ale cestovní ruch v Harrachově," uvedl ve vyjádření pro ČTK předseda představenstva SAH Marek Hájek. Pokud by se SAH nedohodl s budoucím vlastníkem na podmínkách užívání pozemků, hrozilo by uzavření areálu.

Lyžařská sezona se začíná rozjíždět. V pátek nebo ve víkendových dnech se poprvé v nynější zimě otevře řada sjezdovek. Díky chladnému počasí mohli provozovatelé lyžařských areálů vyrábět umělý sníh, na sjezdovkách jsou ho tak většinou připraveny vrstvy silné desítky centimetrů. Vlekaři si pochvalují, že sezonu mohli zahájit i o několik týdnů dřív než loni. Pro běžkaře jsou trasy připravené v Jeseníkách, třeba na hřebenech Krkonoš ale sníh místy vůbec není.