Související články

Během dvou dnů sesbírali dobrovolníci a pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) při Akci Čisté Krkonoše téměř čtyři tuny odpadků. Výsledek je podobný jako minulý rok. "Strážci vždy vytipují trasy tak, aby se nikdo nevracel po už vyčištěné oblasti. To by byla zbytečná vycházka a je potřeba udělat co nejvíc práce," uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Do úklidu se zapojilo asi 240 zaměstnanců KRNAP a pět desítek dobrovolníků. Množství odpadků několik let stagnuje nebo i mírně klesá. Podle Drahného jsou návštěvníci disciplinovanější.

Čtyřicet čtyři kilometrů sjezdovek na jeden skipas. Pět propojených areálů. To nabízí lyžařům SkiResort Černá hora - Pec.

Horská služba v Krkonoších nedoporučuje kvůli silnému větru, mlze a sněžení hřebenové túry. Vzhledem k tomu, že by mohlo napadnout až 20 centimetrů sněhu, lavinové nebezpečí podle horské služby v příštích hodinách vzroste ze současného druhého na třetí stupeň z pětibodové stupnice. Kvůli silnému větru nejezdí také horní úsek lanovky na Sněžku. Na hřebenech Krkonoš leží přes metr sněhu a v posledních hodinách napadlo za působení silného jižního větru nejméně 15 centimetrů nového sněhu. Podle předpovědi meteorologů by mělo sněžit i v příštích dnech, na horách i vydatně.

Extrémně silná bouře Herwart provázená silným větrem, která se v neděli prohnala republikou, byla podle meteorologů nejničivější větrnou epizodou v Česku od orkánu Kyrill v lednu 2007. Na svém webu o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Silný vítr si vyžádal tři lidské životy. Nejsilnější poryvy větru hlásí Krkonoše, konkrétně na Luční boudě foukal vítr maximální rychlostí 182 kilometrů za hodinu.

Měřicí přístroje na Sněžce ukázaly v neděli ráno na polské straně hory rychlost větru 180 kilometrů v hodině a na české poštovně 177 kilometrů za hodinu. Obě stanice ale dopoledne přestaly dodávat data a pozdější údaje meteorologové stále nemají k dispozici.

Slunečné počasí o víkendu přilákalo do Krkonoš tisíce návštěvníků a na Sněžku dorazily stovky lidí. V poledne na nejvyšší hoře ČR teploměr ukazoval přes deset stupňů Celsia. "Letos je to asi poslední, maximálně předposlední teplý víkend na Sněžce," uvedl provozní České poštovny na Sněžce Dalibor Blaha. Před týdnem na Sněžce mrzlo a kvůli silnému větru nejezdil horní úsek kabinové lanovky Růžová hora - Sněžka. Nával zažila i atraktivní Stezka korunami stromů na okraji Janských Lázní na Trutnovsku. Podle meteorologů už letos v Krkonoších tepleji nebude. "Počasí se začne kazit ve středu, sněžit ale ještě nebude. Teploty klesnou o pět až šest stupňů. Výraznější ochlazení čekáme po 22. říjnu," řekl Dušan Čičman z hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

V Krkonoších po téměř třech měsících skončilo omezení vstupu do některých chráněných oblastí. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) každoročně vyhlašuje zákaz kvůli ochraně hor před nájezdy sběračů borůvek. ČTK to řekl mluvčí národního parku Radek Drahný. Ukončení omezení vstupu podle něj neznamená, že návštěvníci hor mohou do celých Krkonoš. Stále platí v nejpřísněji chráněné první zóně parku omezení, chodit se smí jen po turistických cestách.

Omezení vstupu do některých částí Krkonoš kvůli sběračům borůvek správci parku vyhlásili 20. července už posedmnácté. Smyslem opatření je chránit přírodu. Podle správců parku už není problém se sběrači tak velký jako v minulosti. Třeba letos byly s borůvkáři zahájeny pouze čtyři správní řízení, před deseti lety šlo o desítky případů. "Když je borůvek dost, tak lidé nemají potřebu chodit do zakázaných lokalit. Když jich je málo, pak hledají v zakázaných lokalitách, a to je problém," řekl Drahný. Největší problémy se sběrači borůvek byly před deseti lety, zákaz tehdy porušovali hlavně polští sběrači. Omezení vstupu se každoročně týká asi desetiny rozlohy národního parku, tedy převážně první zóny.

Podzimní akce Čisté Krkonoše se zúčastnily stovky dobrovolníků, kteří za několik hodin shromáždili přibližně čtyři tuny odpadků. S pracovními rukavicemi a igelitovými pytli vyrazili do terénu z několika míst. Zaměřili se hlavně na frekventované turistické trasy. "Řekl bych, že odpadků bylo méně než minule. Mentalita návštěvníků hor se asi mění, odpadků nebylo tolik. Nasbírali jsme dohromady jeden padesátilitrový pytel," řekl strážce národního parku Michal Štěpánek, který vedl sedm dobrovolníků. Nejčastějšími odpadky u cest byly igelitové sáčky, obaly od bonbonů, plastové lahve, nedopalky cigaret, papírové kapesníky.

Krkonošský národní park vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.

V Krkonoších kvůli ochraně přírody před sběrači borůvek začal platit zákaz vstupu do některých částí hor. Omezení vyhlášené Správou Krkonošského národního parku se týká asi 15 procent rozlohy parku a potrvá do 15. října. Opatření se nedotkne běžných návštěvníků hor, kteří budou moci po turistických cestách a cyklotrasách procházet či projíždět bez omezení. Lidem, kteří nařízení poruší, hrozí pokuta až 10.000 korun.

V Krkonoších v těchto dnech roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Mapa bývá místem, kde na české straně Krkonoš zůstává sníh nejdéle, například loni roztál v polovině června, předloni na začátku července. Správa Krkonošského národního parku naposledy měřila množství sněhu v lokalitě 21. června, kdy mělo sněhové pole rozlohu zhruba 1100 metrů čtverečních a vrstva sněhu byla až šestimetrová, sníh však rychle ubýval. Mapa republiky sice leží na jižním svahu, díky modelaci terénu a větrným proudům se v zimě na tomto místě ukládá velké množství sněhu. Například v zimě 1999/2000 tam bylo naměřeno 15,7 metru sněhu. Lokalita leží v nejpřísněji chráněné první zóně národního parku a je turistům nepřístupná. Mezi krkonošskými horaly se traduje, že dokud neroztaje sníh na Mapě republiky, nepřijde do hor letní počasí.

Na sněhovém poli zvaném Mapa republiky na úbočí Studniční hory v Krkonoších dosahuje vrstva sněhu stále šesti metrů. Sněhové pole zabírá plochu kolem 1100 metrů čtverečních. ČTK to řekla Jana Tesařová ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Mapa republiky bývá místem, kde na české straně Krkonoš zůstává sníh nejdéle, například loni roztál v polovině června, předloni na začátku července.