Související články

Vláda uvolnila 48 milionů korun na odstranění povodňových škod v Krkonošském národním parku. Novinářům to oznámil premiér Mirek Topolánek. Přívalové deště a následná stoletá voda zasáhly nejvyšší české hory letos v srpnu. Povodeň podle ministerstva životního prostředí postihla celé území národního parku, poškodila vodní toky, vodní díla i cesty. Státní rozpočet počítá letos na opravy po záplavách a na protipovodňová opatření s částkou pěti miliard korun. Potřebných 48 milionů bude vyčleněno z této sumy. Krkonošský národní park vznikl v roce 1963. Rozkládá se na 54.969 hektarech.

V Krkonoších v minulých dnech roztály poslední zbytky sněhu na úbočí Studniční hory, na místě zvaném kvůli tvaru sněhového pole Mapa republiky. V této lokalitě sníh každoročně v nejvyšších českých horách vydrží nejdéle. ČTK to řekla Jana Malinovská z informačního střediska Krkonošského národního parku v Obřím dole. K roztání sněhu výrazně přispěly vysoké teploty posledních dní, například na Sněžce bylo ve čtvrtek mimořádně vysokých 22,2 stupně Celsia. Podle Malinovské poslední zbytky sněhu v Krkonoších leží ještě ve Velké jámě v Obřím dole, ale toto místo není vidět a je veřejnosti nepřístupné.

Loni sníh na Mapě republiky roztál až kolem 19. srpna. Důvodem bylo velké množství napadaného sněhu a také průběh letního počasí. Několik set metrů velké sněhové pole se tvoří na závětrném svahu Studniční hory a v prohlubni. Loni tam správci parku naměřili téměř 16 metrů sněhu. Mezi krkonošskými horaly se říká, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do Krkonoš letní počasí. Traduje se také, že před desítkami let vydržel sníh na tomto místě až do další zimy. Na padající sníh je v Krkonoších často možné narazit i během léta, například loni sněžilo na hřebenech Krkonoš na začátku srpna, kdy se teploty na Sněžce pohybovaly kolem nuly. Letos sníh padal v nejvyšších oblastech Krkonoš například 30. května.

Do řeky Úpy ve Velké Úpě v Krkonoších unikl v neděli dopoledne topný olej. Stalo se to při jeho přečerpávání z nádrže do nádrže v penzionu Piana, který leží těsně u řeky. Ryby v řece neuhynuly. ČTK to řekl Miloš Vítek z hradeckého pracoviště České inspekce životního prostředí. Do země podle něj uniklo kolem 500 litrů oleje, jehož malá část se dostala do řeky. Podle hasičů mohlo z nádrže uniknout až 1000 litrů oleje. "U nádrže nefungovala signalizace, takže olej začal vytékat výdechovým otvorem na střeše objektu," uvedl operační důstojník hasičů. U havárie zasahovaly tři jednotky hasičů, kteří v řece postavili nornou stěnu a pomocí sorbentu se snažili uniklý olej zachytit. Půda zamořená olejem v okolí kotelny se bude muset vybagrovat a sanovat. Část oleje zachytila hromada sněhu. "S majitelem objektu zahájíme správní řízení ve věci úniku závadných látek," řekl Vítek.

Silnice na Luční boudu na hřebenech Krkonoš, kterou dosud pokrývaly až čtyřmetrové závěje sněhu, je opět volná. "Na proražení několika stovek metrů bariéry jsme s přestávkami pracovali pět týdnů. S posledním úsekem nám významně pomohl speciální bagr," řekl ČTK jednatel pecké společnosti O.K. Služby Jiří Šteiner. Proražení posledního úseku závějí financovala majitelka Luční boudy Klára Sovová. Ta potřebovala cestu uvolnit, aby mohla na Luční boudě začít se stavbou apartmánů, které by měly být hotové do podzimu. Cesta na Luční boudu bývá obvykle bez závějí již v květnu. Pamětníci nynější masy sněhu dlouhá léta nepamatují. "Jednou se tam prý starý sníh dočkal přes léto nového. Ale to prý bylo před válkou," řekl Šteiner.

První cyklobusy letošní letní turistické sezony v Krkonoších vyrazily o tomto víkendu na své trasy. V poměrně chladném a deštivém počasí vozily převážně pěší turisty, zcela prázdné však nezůstaly ani prostory pro převoz jízdních kol. Cyklobusy vstoupily v Krkonoších do své druhé sezony. Loni převezly 18.000 lidí a přes 1700 jízdních kol. Letos by mělo pasažérů přibýt. Do prázdnin budou autobusy jezdit jen o víkendech, od července do konce srpna i každý všední den. Více než sto kilometrů dlouhá páteřní trasa je letos prodloužena až do Kořenova v Jizerských horách, navazovat na ni budou také cyklobusy do Špindlerova Mlýna, na Horní Mísečky, Trutnova či dokonce do Českého ráje. Náklady na projekt letos dosáhly zhruba 1,3 milionu korun. Na financování se podílejí Liberecký a Královéhradecký kraj, Svazek měst a obcí - Krkonoše a také město Trutnov. Ceny jízdenek jsou stanoveny podle platných tarifů dopravců, za jízdní kolo je příplatek deset korun.

Tělo neznámého mrtvého muže odhalil tající sníh v Krkonoších. Muže nalezli turisté na hraně nad Labským dolem a přivolali horskou službu. Tělo na místě leželo pravděpodobně několik měsíců, řekl náčelník Horské služby ČR Jiří Brožek. "Muž měl na sobě turistické oblečení odpovídající podzimnímu počasí a vzhledem k místu nálezu zahynul ještě před spadem prvního sněhu," uvedl. Případ vyšetřují policisté, kteří nevylučují ani násilnou smrt.

Ani rozkvetlé stromy neodradily stovky skalních příznivců zimních sportů, kteří přijeli na svahy do Krkonoš. V nejvyšších českých horách je přivítalo slunečné počasí a zhruba třiceticentimetrová vrstva sněhu. V povozu jsou všechny čtyři lanovky a dva vleky v Horních Mísečkách, řekl ČTK vedoucí Ski areálu ve Špindlerově Mlýně Jiří Beran. "Ráno byl sníh přituhlý a lyžovalo se krásně. Během dne potom sjezdovky trochu změkly," prohlásil. Teplota ve Svatém Petru se vyšplhala na osm stupňů a na Mísečkách se pohybovala kolem tří stupňů nad nulou. Pro běžkaře je stále upravena více než desítka okruhů. Lyžování podle něj vydrží až do 1. května.

Požár vedlejší budovy známé Špindlerovy boudy na hřebenech Krkonoš se hasičům kolem pátečního poledne podařilo dostat pod kontrolu. Škoda podle předběžných odhadů činí dva miliony korun. Příčina ohně, který vypukl před 07:00 a z přízemí se rozšířil do celé budovy, zatím není známa, řekl ČTK operační důstojník trutnovských hasičů.

Hasiči se k budově zpočátku nemohli přes několikametrové závěje na silnici vůbec dostat a zarazili se 400 metrů před boudou. Museli proto natáhnout hadicové vedení. S dopravou materiálu k hořící boudě hasičům pomáhala horská služba s rolbou. Zhruba po hodině cestu šesti hasičským jednotkám prorazila fréza povolaná ze Špindlerova Mlýna. Kvůli silnému kouři hasiči zasahovali v dýchací technice. Dým z boudy byl vidět až od špindlerovské přehrady. Vodu hasiči brali z místní vodovodní sítě a kyvadlově ji dováželi ze Špindlerova Mlýna.

Výška sněhu na hřebenech nejvyšších českých hor Krkonoš dosáhla po silném sněžení minulých dní dvoumetrové výšky. Nejvíce sněhu leží na vrcholu Medvědína ve výšce 1260 metrů nad mořem. "Jde o největší vrstvu sněhu za poslední tři roky," řekl ČTK šéf vleků na Medvědíně a v Horních Mísečkách Zdeněk Spilka.

Sjezdové tratě v Mísečkách, na nichž je i umělý sníh, dokonce kryje vrstva sněhu o síle 215 centimetrů. Nynější bohatá sněhová nadílka ale podle Spilky není zárukou dlouhého trvání lyžařské sezony až do května. "Nejvíce záleží na dubnovém počasí, kdy stačí několik teplých dní a sníh jde rychle dolů," řekl vlekař. Loni se v Horních Mísečkách naposledy lyžovalo 1. května.

Od víkendu v Krkonoších platí čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové škály. Při něm v lavinových katastrech hrozí střední a větší samovolné laviny. Na zimních značených cestách a sjezdovkách ale turistům žádné nebezpečí zasypání lavinou nehrozí. Horská služba běžkařům nedoporučuje hřebenové túry, protože na cestách jsou velké závěje a tyčové značení je místy zaváté.

Horská služba má po dvou letech opět trvalé stanoviště na hřebenech nejvyšších českých hor Krkonoš. Nepřetržitá služba je od pátku na Labské boudě a záchranáři se na ní budou střídat v zimě i v létě. "Pomoc k lidem v nouzi se tak na hřebenech v okolí boudy dostane dřív," řekl ČTK náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš. Stálá služba na Labské boudě bude také obsluhovat meteorologickou stanici. "Údaje bude předávat meteorologům i nám, takže získáme daleko přesnější informace o počasí na hřebenech," řekl Klepš. Úkolem záchranáře bude i kontrola tyčového značení a bude také ovlivňovat chování turistů na hřebenech.

V minulosti měla horská služba v Krkonoších služebny na hřebenech právě na Labské boudě a také na Luční boudě. Známé boudy soukromí majitelé z provozních důvodů v minulých letech zavřeli a horská služba je opustila, naposledy před zimou roku 2002 odešla z Luční boudy. S chystaným znovuotevřením Labské boudy se na ni záchranáři vrátili. Počítají i s návratem na Luční boudu, která je opět v provozu od letošního léta. "Místnost pro nás tam ale ještě není připravena. Snad příští léto," řekl Klepš.

Stanice horské služby jsou v Krkonoších ve všech větších lyžařských střediscích. V zimní sezoně má krkonošská horská služba 14 stálých, 18 sezonních a 170 dobrovolných pracovníků. Naplno letošní zimní sezona záchranářům začala již na konci listopadu, kdy se v Horních Mísečkách a Janských Lázních rozjely první vleky.