Související články

Do Krkonoš v sobotu, o prvním dnu jarních prázdnin, přijely tisíce lyžařů. V největším středisku Špindlerův Mlýn lyžovalo kolem 3500 lidí a na hlavních lanovkách se tvořily fronty s čekáním do deseti minut. Očekávaný silný mráz v noci na neděli chtějí vlekaři využít k dalšímu umělému zasněžování sjezdovek. Podmínky k lyžování jsou velmi dobré. Nejlepší lyžování nabízejí střediska Medvědín-Horní Mísečky, Herlíkovice a Černá hora u Janských Lázní. Na tamních sjezdovkách leží kolem 70 centimetrů sněhu. Velmi dobré podmínky k lyžování hlásí na začátku jarních prázdnin i hlavní střediska v Orlických horách. Na hřebenech Krkonoš leží do 155 centimetrů sněhu, z toho asi deset centimetrů nového. Turisté by se měli vyhnout lavinovým katastrům, protože v Krkonoších stále platí třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové škály.

Na horách už leží sníh a my se vydáme do Krkonoš, kde se chystá prodej známé, ale také kontroverzní stavby - Labské boudy. Z vrcholků hor se půjdeme ohřát a proč ne třeba v tropickém skleníku v Liberci, který nabízí nejednu atrakci. I odstřel těžní věže může být pro někoho atrakcí, pro někoho loučením s kusem života. Tak se na to dívali havíři, když šla k zemi věž v Doubravě. Vydáme se i pod zem - v Moravském krasu zpřístupnili už pátou jeskyni Výpustek, která bývala přísně tajným krytem. Možná i v podzemí žijí skřítci, ale ta pravá Pohádková říše

Pozdní spravedlnost - nevelká spravedlnost. Tak Mladá fronta Dnes komentuje odsouzení bývalé prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové. Osm let vězení pro stařenku by se fakticky rovnalo doživotí, kdyby ovšem do vězení nastoupila. Ona ale samozřejmě za mříže nepůjde, protože u nás nepanuje totalitní režim, zavírající staré a nemocné, míní komentátor.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) omezila kvůli ochraně některých oblastí před nájezdy sběračů borůvek vstup do částí Krkonoš. Nařízení, které bude platit do poloviny října, neomezuje turisty, kteří se v Krkonoších pohybují po značených turistických trasách a cyklostezkách. Opatření se týká především asi 2000 hektarů území ve třetí zóně národního parku, v nejpřísněji chráněné první a druhé zóně parku je vstup mimo cesty a sběr lesních plodů zakázán celý rok. Celkem zákaz platí na rozloze asi 9900 hektarů, tedy na 18 procentech rozlohy parku a jeho ochranného pásma, uvedl mluvčí správy parku Radek Drahný. Podle odhadů může být v Krkonoších sebíráno na 200.000 litrů borůvek ročně. Na trhu má takové množství hodnotu několika milionů korun.

Unikátní zbytek sněhu ve tvaru bývalého Československa zvaný Mapa republiky je opět k vidění v Krkonoších. Pokud jej chtějí turisté spatřit, měli by si pospíšit - při současných vysokých teplotách sněhové pole na úbočí Studniční hory vydrží maximálně několik týdnů. V lokalitě Studniční hory sníh každoročně vydrží nejdéle. Samotná lokalita Mapy republiky je turistům nepřístupná, protože leží v nejpřísněji chráněné první zóně národního parku, upozornil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Dobře je však vidět z cesty z Pece pod Sněžkou na Výrovku a z cesty z Výrovky na Luční boudu.

Přestože v údolích se již turisté vydávají na túry a cyklisté usedají do sedel kol, na hřebenech Krkonoš ještě milovníci běžeckého lyžování využili poslední zbytky sněhu. Pro sjezdaře již lyžařská sezona skončila, ale v nejvyšších partiích hor stále leží kolem 70 centimetrů starého sněhu. Na běžkách tak bylo možné projet trasu s rozhledem až do Polska.

Sjezdové lyžování v Krkonoších skončilo minulý víkend. Do střediska v Horních Mísečkách přijelo asi 150 lidí. Od té doby panuje slunečné počasí, které přeje spíše opalování. Teploty však v noci stále klesají k bodu mrazu, v neděli ráno byl na hřebenech Krkonoš jeden stupeň pod nulou.

V krkonošských horských střediscích lyžařská sezona stále pokračuje. Ve Špindlerově Mlýně i Janských Lázních na Trutnovsku v sobotu padal sníh, na vlecích se ale fronty netvořily, návštěvnost nedosahuje průměrných hodnot, řekli ČTK provozovatelé areálů. V Pardubickém kraji již sjezdovky osiřely, v pátek skončila sezona v posledním středisku v Dolní Moravě na Orlickoústecku.

Ještě ve čtvrtek doufali v ochlazení provozovatelé zimního střediska v Dolní Moravě na Orlickoústecku. Nakonec však sezonu ukončili. "Dál už to podmínky skutečně neumožňovaly. V této sezoně už pravděpodobně vleky znovu nespustíme," řekla ČTK Eva Janočková, vedoucí turistického informačního střediska Sněžník v Dolní Moravě.

Členové Horské služby v Krkonoších si na hřebenech Krkonoš připomněli 32. výročí úmrtí členů horské služby Jana Messnera a Štefana Spusty. Oba muži zemřeli v roce 1975 při záchranné akci na nejvyšší hoře České republiky Sněžce. Součástí bylo také znovuodhalení pamětní desky na Luční boudě v Krkonoších, řekl náčelník krkonošských záchranářů Adolf Klepš.

Spusta a Messner zahynuli v lednu 1975 při záchraně turisty na Sněžce. Původně šli vysekávat řetězy zamrzlé do ledu na cestě ze Sněžky, poté se dozvěděli, že nedaleko spadl turista, který se drží na kameni, jejich pokus o rychý přesun skončil pádem do dolu Lomniczka na polské straně hor. Nepřežil ani turista, který se také zřítil po zledovatělém úbočí hory.

V lyžařském areálu na Černé hoře u Janských Lázní na Trutnovsku vyjel v sobotu první vlek. Desítky lyžařů mohly využít přibližně 300 metrů dlouhý úsek sjezdovky u vleku Anděl, na kterém leželo zhruba 30 centimetrů technického sněhu. Ostatní areály v Krkonoších i v Orlických horách jsou kvůli teplému počasí a nedostatku sněhu dosud mimo provoz. Podle vlekařů je letošní zahájení sezony na Černé hoře rekordní, například loni se první vlek u Janských Lázní rozjel až během posledního listopadového víkendu. Na hřebenech Krkonoš leží pouze několik centimetrů sněhu, podle členů horské služby zatím ani příznivci běžeckého lyžování příliš šancí nemají.

Nejvyšší české hory Krkonoše letos zažily zřejmě nejsilnější nájezdy nelegálních sběračů borůvek. Organizované skupiny sběračů do Krkonoš vyrážely zejména z Polska. Strážci z Krkonošského národního parku na ně spolu s policií a svými polskými kolegy pořádali zátahy, při nichž zadrželi a z Krkonoš vykázali stovky lidí. Sběrači borůvky většinou sbírají pro další prodej. Podle odhadů může být v Krkonoších sebíráno na 200.000 litrů borůvek ročně. Na trhu má takové množství hodnotu několika milionů korun. Drancování Krkonoš borůvkáři se správa parku snaží zamezit vyhlášením zákazu vstupu do lesa mimo značené cesty i v takzvané třetí zóně parku. Letos zákaz platil od 20. července do dneška. V nejpřísněji chráněných zónách číslo jedna a dvě zákaz platí po celý rok. Při jednom zátahu ochránci parku zadrželi i několik desítek Poláků najednou. V Polsku je sbírání borůvek zakázáno na celém území parku a postihy jsou daleko přísnější než v Česku.

Skupiny nelegálních sběračů ničí půdní kryt, který je pak náchylný k erozi. Vysbírané plochy mnohdy připomínají měsíční krajinu. Speciálními hřebeny širokými až 30 centimetrů vysbírají borůvky natolik, že chybí i jako potrava různým živočichům. Po sběračích také zůstává velké množství odpadu, zejména plastů.