Související články

Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš by byl podle 40 procent Čechů dobrým prezidentem. O Miloši Zemanovi si totéž myslí 33 procent veřejnosti, současná hlava státu si tak od dubna pohoršila o šest procentních bodů. Mírně klesla podpora přímé volby prezidenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Na třetím místě mezi kandidáty se umístil textař a podnikatel Michal Horáček, kterého by za dobrého prezidenta považovalo 28 procent dotázaných. Lékař a aktivista Marek Hilšer pak získal v průzkumu 18 procent. Pro zachování přímé volby prezidenta je nyní 79 procent lidí, proti prosinci je to pokles o pět procentních bodů.

Median na konci května zveřejnil také průzkum, podle kterého Zemanovi jeho postoj ve vládní krizi sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana, a to 35 procent. Drahošovy volební preference stouply ze 17 na 24 procent. Podle CVVM se pak v souvislosti s vládní krizí v polovině května výrazně propadla důvěra v prezidenta a vládu. Hlavě státu v květnu důvěřovalo 41 procent lidí, zatímco v předchozích dvou měsících to bylo vždy 55 procent. Důvěra ve vládu spadla na 23 procent z dubnových 40 procent.

Hnutí ANO bude řešit svůj přístup k prezidentské volbě až po podzimních volbách do Sněmovny a není vyloučeno, že postaví vlastního kandidáta. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda hnutí a bývalý ministr financí Andrej Babiš. Zároveň odmítl, že by existoval nějaký mocenský pakt mezi ním a současným prezidentem Milošem Zemanem. Andrej Babiš také uvedl, že Česká republika by neměla vstupovat do eurozóny. Podle něj by zavedení společné evropské měny znamenalo, že by Česko ručilo za cizí dluhy a přišlo by o jeden z nástrojů, které pomáhají řešit hospodářské krize. Babiš také kritizoval Evropskou unii za nadměrnou regulaci, společenství se navíc podle něj nesoustřeďuje na podstatná témata. Jednoznačně odmítl návrhy na zavedení společného ministra financí pro eurozónu, které zmiňoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Podotkl, že v názoru na společnou měnu se rozchází i se zástupci liberální frakce ALDE, do níž v Evropském parlamentu patří europoslanci za ANO.

Babiš vyloučil, že by jeho hnutí po letošních podzimních volbách do Poslanecké sněmovny mohlo sestavit vládu s komunisty či TOP 09. Řekl, že skládání koalice bude hodně o lidech, existují podle něj i tendence ostatních stran dohodnout se bez hnutí ANO, i kdyby ve volbách zvítězilo.

Postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas.

V ČSSD se vede intenzivní debata o možném prezidentském kandidátovi, řekl po jednání grémia sociální demokracie novinářům předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka. Nejčastěji podle něj padají jména ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka a předsedy Senátu Milana Štěcha (oba ČSSD). Sociální demokraté by o své podpoře do voleb hlavy státu měli rozhodnout v listopadu, pokud by však našli uvnitř či v blízkém okolí strany spřízněnou osobnost, chtěl by Sobotka uzavřít diskusi během léta. Členové podle něj debatují o tom, zda sociální demokracie disponuje silnou osobností, která by se zároveň do kandidatury chtěla pustit. V polovině května v rozhovoru pro ČTK Sobotka řekl, že mezi kandidáty na Hrad nevidí ČSSD levicového uchazeče. Uvažuje proto o vlastním, který by se podle Sobotky postavil mocenskému paktu mezi Zemanem a předsedou ANO Babišem. Odmítl ale, že by mohl na Hrad kandidovat sám.

Prezident Miloš Zeman by podle 1. místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky neměl znovu kandidovat. Nevadí mu prezidentův zdravotní stav, ale má problém s jeho výroky a činy. Uvedl to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Vadí mu například to, že hradní kancléř Vratislav Mynář je stále ve funkci bez bezpečnostní prověrky nebo "vtípky" prezidenta s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na téma likvidace novinářů. Jako další prezidentovo pochybení přidal kauzu s hledáním článku Ferdinanda Peroutky. Jurečka by si přál, aby ještě svůj vztah ke kandidatuře zvážil bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart.

Mezi kandidáty na Hrad nevidí sociální demokracie levicového uchazeče, uvažuje proto o vlastním, který by se podle premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky postavil mocenskému paktu mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem financí a vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO). V rozhovoru s ČTK Sobotka vyloučil, že by se takovým kandidátem mohl stát sám. Za tím, jak se Zeman k postavil k žádosti o odvolání Babiše, vidí premiér vzájemnou podporu ambicí obou politiků dostat se na Hrad a do čela Strakovy akademie.

Milost pro dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, kterou ve čtvrtek ohlásil prezident Miloš Zeman, má odvést pozornost od problémů ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, soudí politolog Tomáš Lebeda. "Načasování je jednoznačně spojené s tím, že místo aby se teď řešil problém pana ministra financí, tak se bude řešit pan Kajínek. Povede to k rozmělnění pozornosti a odvedení pozornosti od toho, co je naprosto podstatné," řekl ČTK Lebeda. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové souvisí milost doživotně odsouzenému Kajínkovi s prezidentskými volbami, v nichž chce funkci hlavy státu obhajovat. Zeman chce podle ní tímto krokem oslovit možné voliče, kteří nesledují politické dění.

Návštěvy Miloše Zemana v krajích stály od jeho zvolení v roce 2013 krajské samosprávy téměř 17 milionů korun. Další výdaje mají s prezidentovými cestami města a obce, na jejichž bedrech je zajištění tribun a ozvučení pro setkání s veřejností. Krajům přitom chybí peníze na sociální služby, opravy škol i silnic. Hejtman Martin Půta (STAN) chce prosadit, aby se v budoucnu na financování návštěv podílela prezidentova kancelář. ČTK to řekl u příležitosti končící Zemanovy návštěvy v Libereckém kraji. V letošním roce se navíc stále častěji objevují hlasy, že kraje vlastně platí Zemanovi kampaň před prezidentskými volbami. Zeman není nakloněn tomu,aby jeho kancelář přispívala na prezidentovy cesty do krajů. Pokud by se měl doprošovat, nejel by, řekl novinářům v Doksech.

Uchazeč o prezidentskou funkci Jiří Drahoš zatím nemá dostatek peněz na prezidentskou kampaň. Hledá proto velké sponzory, řekl v rozhovoru s ČTK. V kampani chce využívat rad od asi dvacetičlenného poradního týmu. Budou mezi nimi například astronom Jiří Grygar, egyptolog Miroslav Bárta nebo historik Jaroslav Šebek z Akademie věd. Drahoš ČTK řekl, že měl na transparentním účtu asi 2,5 milionu korun. Na otázku, zda by ho mohli poradci z týmu doprovodit v případě zvolení i na Hrad řekl, že někteří z nich by své současné povolání za exekutivní funkci nevyměnili.

Další uchazeči o prezidentský úřad začali sbírat podpisy do archů. Ivana Zemanová jako první podepsala petiční arch za znovuzvolení svého manžela Miloše prezidentem. Předseda Strany práv občanů (SPO) a senátor Jan Veleba zároveň oznámil, že jeho strana blízká prezidentovi začne v květnu v českých městech nabízet petiční archy k podpisu dalším občanům. Na tiskové konferenci, která zahájila sběr podpisů pro Zemana, nedostali novináři možnost klást otázky.

Sběr podpisů pro svou nominaci do voleb zahájil i Jiří Drahoš. Jeho tým rozesílá sympatizantům podpisové archy, řekl ČTK Jakub Holas z Drahošova volebního týmu. Zeman i Drahoš kandidují bez podpory politických stran, jako nezávislí kandidáti proto musí shromáždit nejméně 50.000 podpisů. Se sběrem podpisů již začali i další kandidáti Michal Horáček nebo Marek Hilšer.