Související články

Miloše Zemana by v příští prezidentské volbě volilo 37 procent lidí. Na druhém místě by v prvním kole skončil textař a podnikatel Michal Horáček s 20 procenty, třetí pak bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš se 17 procenty. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. K volbám by nyní přišly více než dvě třetiny Čechů. "Je zajímavé, že nějakých 21 procent lidí dnes vůbec neví, koho by volili," řekl Daniel Prokop z agentury Median.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš v úterý ve svém rodném Jablunkově na Frýdecko-Místecku oznámil, že se bude v příštích prezidentských volbách ucházet o post hlavy státu. Skončilo tak období spekulací, zda se stane protikandidátem Miloše Zemana v přímé volbě v roce 2018.

Část slibů prezidenta Miloše Zemana o tom, že nepovede před další prezidentskou volbou kampaň, se nemusí naplnit, soudí politolog Petr Just. Podle politologa Kamila Švece má Zeman výhodu v tom, že jeho protikandidáti budou muset hledat témata, jejichž prostřednictvím by ho porazili. Ohledně Zemanova slibu, že nebude vést osobní kampaň, Just upozornil na prezidentovy výjezdy do krajů a debaty s obyvateli. "Tady jsme samozřejmě někde na hraně mezi tím, zda to už považujeme za kampaň, nebo jestli to je výkon jeho prezidentské funkce. Nelze ho nutit, aby omezil to, co dělal čtyři roky," řekl ČTK Just. V souvislosti se Zemanovým tvrzením, že nebude útočit na protikandidáty, Just podotkl, že na mítincích na ně může dostat dotaz. Je podle politologa otázka, zda na ni odpoví a bude poukazovat na to, že dostal dotaz, nebo zda neodpoví. Just upozornil rovněž na to, že Zeman má kolem sebe lidi, kteří se k protikandidátům mohou vyjadřovat za něj.

Prezident Miloš Zeman svým rozhodnutím neúčastnit se předvolebních debat v televizích a rozhlasu naruší demokratickou platformu, kde platí stejná pravidla pro všechny. V reakci za Zemanovo oznámení to ČTK sdělil kandidát na prezidenta Michal Horáček. Dodal, že on si za svým programem stojí a příležitost seznámit s ním veřejnost vítá. "A hlavně: Nebojím se!" dodal Horáček.

Oznámení českého prezidenta Miloše Zemana, že bude znovu kandidovat, zaznamenaly i zahraniční agentury, které jej převážně označují za sporného politika. AP píše o Zemanovi jako o hlavě státu, jež rozděluje národ kvůli své proruské politice, protiimigrační rétorice a podpoře blízkých vztahů s Čínou. Rovněž podle DPA je Zeman v Česku vnímán kontroverzně. Agentura AFP nazývá dvaasedmdesátiletého Zemana "veteránem levice" a označuje jej za proruského politika, který se staví proti imigraci. AP o Zemanovi píše jako o evropském spojenci amerického Donalda Trumpa. AP a Reuters také připomínají, že Zeman je populární a v současnosti to vypadá, že mu v cestě na Pražský hrad nebude stát nic v cestě. "Zemanovy činy pozitivně hodnotí především obyvatelé vesnic a malých měst, zatímco lidé z intelektuálních kruhů v Praze a v dalších velkých městech je zpochybňují, nebo dokonce nesnáší," píše AFP.

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že se pokusí obhájit svůj mandát. Považoval by za zbabělé, kdyby opustil lidi, kteří ho podporují, a řekl, že funkci prezidenta vykonává rád. Za favorita voleb se ale nepovažuje. O podporu politických stran se aktivně ucházet nehodlá, pokud mu ji však poskytnou, uvítá ji. Pro nominaci do voleb chce získat podpisy 50.000 občanů, řekl na tiskové konferenci na Pražském hradě. Už ve čtvrtek oznámil kandidaturu ve Španělském sále při setkání se svými podporovateli. Zeman řekl, že zvažoval důvody pro i proti kandidatuře. Jako důvody proti označil svůj věk a touhu po odpočinku. Za důvody pro kandidaturu považuje podporu od lidí a to, že funkci prezidenta vykonává rád.

Zároveň potvrdil, že nebude vést žádnou osobní kampaň ani vyhlašovat svůj program pro další funkční období. Volby vidí jako střet toho, jak sám prezidentský úřad vykonával, s představami ostatních kandidátů. Zeman se přitom zavázal, že se nebude účastnit televizních a rozhlasových debat a že nebude útočit na protikandidáty ani odpovídat na jejich útoky. Zemanovi se ve volbách postaví podnikatel a textař Michal Horáček, aktivista Marek Hilšer a podnikatel Igor Sládek. Další kandidáti dosud svou účast ve volbách oficiálně nepotvrdili. Mluví se například o končícím šéfovi Akademie věd Jiřím Drahošovi, ministrovi obrany Martinu Stropnickém (ANO) nebo bývalém velvyslanci v USA a Rusku Petru Kolářovi.

Prezident Miloš Zeman své rozhodnutí, zda bude či nebude obhajovat místo hlavy státu, oznámí svým příznivcům 9. března na Pražském hradě ve Španělském sále. Následovat bude koncert vážné hudby s úryvky z Rusalky nebo Prodané nevěsty. ČTK to řekl hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Očekává, že na každoroční setkání podporovatelů Zemana přijde asi 900 hostů. Veřejnost se oficiálně Zemanovo rozhodnutí dozví o den později na tiskové konferenci, která se uskuteční půl hodiny před polednem. I když se opakovaně v nedávné době vyjádřil, že konečné rozhodnutí ještě nepřijal, předpokládá se, že se svůj post pokusí obhájit. Doporučili mu to podle jeho vyjádření i nejbližší spolupracovníci z Pražského hradu.

Prezident Miloš Zeman pravděpodobně oznámí své rozhodnutí, zda bude příští rok obhajovat prezidentský mandát, na tiskové konferenci 10. března. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček to řekl Parlamentním listům. Ve stejný den začne sjezd strany, jejímž byl Zeman dříve předsedou. V ČSSD, která má v současnosti k prezidentovi rozporuplný vztah, se vede debata o tom, zda by bylo výhodnější se se Zemanem sblížit, či nikoliv. Zeman byl do funkce zvolen na začátku roku 2013, pětileté období mu vyprší v březnu 2018.

Lékař a občanský aktivista Marek Hilšer se ve středu představil jako kandidát na prezidenta České republiky ve volbě v roce 2018. Novinářům řekl, že jeho kandidatura není podmíněna snahou současného prezidenta Miloše Zemana obhájit svůj post. Hilšer v současné době působí na Karlově univerzitě jako pedagog, ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. Působil také jako humanitární pracovník. Z minulosti je znám několika veřejnými protesty. Na Úřad vlády se v roce 2014 dostal svlečený do půl těla, když protestoval proti ruské politice na Ukrajině. Během letošní návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval proti tomu, že se současná hlava českého státu přiklání k Číně.