Související články

Miloš Zeman by chtěl rozšířit pravomoci přímo voleného prezidenta. V pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že hlava státu by měla mít zákonodárnou iniciativu a na některá rozhodnutí, například při udělování státních vyznamenání, by už nebyl nutný spolupodpis premiéra. Také by ztížil možnost Poslanecké sněmovny přehlasovat prezidentské veto. Nyní stačí k přehlasování 101 hlasů ve dvousetčlenné Sněmovně, podle současného prezidenta by to mělo být 120 poslanců.

Zeman už letos v březnu uvedl, že by vrátil prezidentovi právo předkládat Parlamentu zákony. Zákonodárnou iniciativu čeští prezidenti ztratili v roce 1993 za éry Václava Havla. Pokud současný prezident na začátku roku obhájí mandát, chce si v dalším volebním období zvát poslance a senátory, kteří by zákony mohli předkládat za něj. V případě zvolení chce také prosazovat povinnou volební účast a možnost voličů sestavovat si vlastní kandidátky i u parlamentních a krajských voleb.

Bývalý velvyslanec Pavel Fischer potvrdil svou kandidaturu na prezidenta. Má podporu více než deseti senátorů napříč politickým spektrem. Řekl to na tiskové konferenci. Jmenný seznam senátorů chce zveřejnit až později. Voličům hodlá nabídnout svou zkušenost. Kandidaturu zdůvodnil tím, že v kampani na hlavu státu dosud chybí prezidentská témata. Domnívá se, že se málo mluví o rozvoji venkova, o roli, kterou chce hrát Česká republika ve světě, nebo o pomoci seniorům či mladým. Fischer řekl, že je nestraník, ale cítí se jako politický člověk. Fischer v minulosti působil jako český velvyslanec ve Francii a v Monaku, pracoval také v prezidentské kanceláři za Václava Havla, v současné době je ředitelem agentury STEM.

O funkci českého prezidenta se bude v lednových volbách ucházet bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. ČTK to potvrdil člověk z jeho volebního týmu. Kandidaturu Fischerovi umožní deset podpisů senátorů, které již má k dispozici. Kandidaturu Fischer plánuje oznámit na čtvrteční tiskové konferenci.Fischer v minulosti působil jako český velvyslanec ve Francii a v Monaku, v současné době působí jako ředitel agentury STEM.

Kandidát na prezidenta Michal Horáček navrhuje, aby stát občanům odpustil penále z dluhů vůči státu. Podle Horáčkovy představy by lidé nemuseli díky jednorázové amnestii platit penále z dluhů na daních a pojistném. Samotné dluhy odpouštět nechce. Horáček to řekl na tiskové konferenci. O nápadu podle svých slov už se zástupci politických stran jedná.

Prezidentští kandidáti by dnes měli mít podle zákona založen transparentní účet pro financování volební kampaně. Dohledový úřad zatím na svém webu žádné účty nezveřejnil, přestože mu je někteří známí adepti už podle svých vyjádření nahlásili. Lhůtu nejspíš nedodrží zájemci o prezidentský úřad, kteří zatím kandidaturu neoznámili. Přihlášky lze totiž předkládat až do 7. listopadu. Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí, který bude kontrolovat také financování prezidentských kampaní, dosud na svém webu neuvedl ani volební účty podporovatelů prezidentských kandidátů.

Povinný účet už má prezident Miloš Zeman, který se rozhodl usilovat o znovuzvolení. Již několik měsíců mají transparentní účet bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Ti stejně jako Zeman ohlásili, že již disponují více než 50.000 podpisy nutnými pro občanskou nominaci.

Rozhodnutí o tom, že si Češi příštího prezidenta budou vybírat 12. a 13. ledna, bylo vydáno v pondělí ve Sbírce zákonů. Začala tím oficiálně i volební kampaň. Všichni adepti na funkci hlavy státu si podle zákona o prezidentských volbách nyní budou muset do pěti dnů založit transparentní účet pro financování volební kampaně.

O znovuzvolení usiluje Miloš Zeman, mohl by mít až dvě desítky soupeřů. K nejvážnějším zatím patří bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček. Stejně jako Zeman už ohlásili, že disponují více než 50.000 podpisy nutnými pro občanskou nominaci. Zájemci o křeslo hlavy státu budou muset přihlášku podat ministerstvu vnitra do 7. listopadu.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) nasbíral mezi kolegy v horní komoře Parlamentu dost podpisů, aby se mohl ucházet o funkci prezidenta. Napsal to server iDNES.cz. V Senátu získal 15 podpisů, na kandidaturu jich stačí deset. Zda bude o funkci usilovat, se chce rozhodnout až na poslední chvíli i v závislosti na tom, jací další kandidáti se přihlásí. Prezidentskou funkci chce příští rok obhajovat Miloš Zeman. Jeho vyzyvateli jsou například textař a podnikatel Michal Horáček, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, bývalý šéf automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek, lékař Marek Hilšer, podnikatel Igor Sládek, bývalý šéf kabinetu Jiřího Rusnoka Karel Štogl nebo hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig.

Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek oficiálně ohlásil kandidaturu na prezidenta. Bude kandidátem nedávno obnovené Občanské demokratické aliance. Předseda ODA Pavel Sehnal označil Kulhánka za "chlapa, který řídil fabriku, má manažerskou zkušenost a lidskou důstojnost, kterou politika potřebuje". Kulhánek se zařadil mezi čtveřici kandidátů, z nichž by si lidé měli vybrat toho nejpřijatelnějšího jako příští hlavu státu. Kandidaturu už oznámil stávající prezident Miloš Zeman, Michal Horáček, Jiří Drahoš a Marek Hilšer.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš má mezi ohlášenými prezidentskými kandidáty největší podporu, zjistil průzkum agentury Median z přelomu května a června. V případném druhém kole volby by Drahoš podle volebního modelu Medianu získal 53,5 procenta hlasů, prezident Miloš Zeman 46,5 procenta. Průzkum také ukázal, že roste skupina lidí, pro které je Zeman jako prezident nepřijatelný. Uvedl to Seznam Zprávy.

Volební model srovnával šance možných dvojic soupeřů ve druhém kole prezidentské volby. Zeman by podle něj prohrál jen s Drahošem. Proti textaři a podnikateli Michalu Horáčkovi by Zeman získal 56 procent, proti europoslanci za TOP 09 Jiřímu Pospíšilovi 57 procent a proti ministru obrany Martinu Stropnickému (ANO) by Zeman mandát obhájil se 60 procenty. Horáček kandidaturu ohlásil, o Pospíšilovi a Stropnickém se jako o možných kandidátech mluví. V případném druhém kole bez současného prezidenta by podle volebního modelu získal Drahoš 63 procent a Horáček 37 procent. Median se v průzkumu mezi 24. květnem a 25. červnem dotazoval 903 lidí starších 18 let.

Sbírání podpisů pro prezidentskou kandidaturu a volební kampaň již stálo uchazeče o úřad hlavy státu několik milionů korun. Dostatečný počet podpisů ke kandidatuře zatím hlásí jen Michal Horáček. Jiří Drahoš jich získal asi 25.000, s podobným počtem disponuje pravděpodobně i současný prezident Miloš Zeman. Marek Hilšer sesbíral 7000 podpisů. Kromě Miloše Zemana se všichni kandidáti osobně sběru podpisů účastní.