Související články

Rozhovory se švédskou stranou o dalším pronájmu stíhaček Jas-39 Gripen pokračují. Podle ministra obrany Vlastimila Picka je zatím předčasné hovořit o výsledcích. Picek také uvedl, že případné veřejné výběrové řízení může eventuálně následovat až po ukončení jednání se Švédy. Česká armáda nyní používá švédské letouny, jejich pronájem ale končí na konci roku 2014. Jednání o tom, co dál, se táhnou už déle než rok. Praha dosud dávala najevo, že s nabídkami ze Švédska na prodloužení kontraktu není příliš spokojena. Podle deníku E15 se česká strana snaží při jednání o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, o který se uchází mimo jiné americký Westinghouse, dosáhnout toho, aby Američané nabídli výhodný pronájem či prodej svých stíhaček F 16.

Největší tuzemský výrobce letecké techniky Aero Vodochody loni zvýšil čistý zisk na 264 milionů korun z předloňských 175 milionů korun. Tržby firmě meziročně vzrostly z 2,2 miliardy na tři miliardy korun. Firma kvůli dostatečnému počtu zakázek a široké nabídce výrobních programů předpokládá, že letošní zisk vzroste o polovinu a tržby o jednu miliardu korun. ČTK to řekl prezident společnosti Ladislav Šimek. Aero je podle Šimka vyspělá montážní firma, která vyrábí významné části letadel pro řadu zákazníků. Mezi pilotní programy patří unikátní výroba vrtulníku S-67D, které český výrobce pro americkou společnost Sikorski připravuje v podstatě celé. Sériově firma podle Šimka vyrábí mimo jiné střední část křídla pro letouny Alenia C-27 J Spartan, kokpity pro legendární vojenský vrtulník UH-60M Blackhawk, dveře pro civilní letadla Embraer 170 a 190 nebo kity náběžných hran křídel a lemovací vzpěry na podvozky pro airbusy.

Aero Vodochody také uzavřelo s Tuniskem kontrakt na generální opravu šesti letounů L-59. Dalšímu státu opraví 17 letadel L-39. Oba stroje pocházejí z dílen Aera a už se nevyrábějí. L-39 Albatros je dvoumístný cvičný letoun navržený zejména pro výcvik armádních pilotů. Může plnit i lehké bojové úkoly. Novější letoun L-59 Super Albatros má výkonnější motor a dokonalejší systémy. Poprvé vzlétl v roce 1986 a vyrobeno jich bylo 60. Tato letadla jsou předchůdci bitevníku L-159, který od roku 2001 používá česká armáda, jež je hlavním partnerem vojenské divize Aera. Zástupci firmy i státu jednali v posledních letech o prodeji L-159 v řadě zemí, avšak bez úspěchu.

České a polské inspekční orgány začnou používat podobné postupy při kontrolách kvality potravin. Ve Varšavě se na tom shodli český premiér Petr Nečas a jeho polský protějšek Donald Tusk. Spory o kvalitu a bezpečnost potravin v posledních měsících zatížily vztahy mezi Prahou a Varšavou, neboť česká Státní zemědělská a potravinářská inspekce označila některé polské výrobky za nevyhovující. Varšava tyto kroky považuje za snahu vytlačit polské produkty z českého trhu. Nyní se Nečas s Tuskem shodli, že v otázce kontroly potravin je třeba zavést transparentní procedury hodnocení kvality, které takovýmto sporům budou předcházet a zabrání dohadům a spekulacím. Nečas také nabídl Polsku české letouny L-159. Do polského tendru nabídla Praha i stroje, které vlastní česká armáda. Prodej těchto letadel do zahraničí prozatím úspěšný není, v minulosti projevily zájem mimo jiné Indie, Egypt, Izrael, Slovensko či Maďarsko. Oba ministerští předsedové v rámci mezivládního jednání za účasti vybraných ministrů hovořili o propojování dopravní a energetické infrastruktury.

Česká republika chce do Polska dodávat letouny L-159, účastní se polského tendru na výcvikové letouny. Na dotaz ČTK to ve Varšavě řekl premiér Petr Nečas, který se sešel se svým polským protějškem Donaldem Tuskem. Mluvili spolu o větší spolupráci v oblasti hospodářství, energetiky i obrany. "Nabídka letounů L-159 má plnou podporu české vlády, jsme připraveni poskytnout případně pro výcvik i letadla, která má ve svém vlastnictví armáda České republiky, včetně zpracování příslušných výcvikových programů," řekl Nečas. Podle premiéra se delegace bavily také o další možné spolupráci v oblasti obrany, zmínil i nabídku mobilního protiletadlového radiolokátoru.

Tržby tuzemských výrobců letecké techniky a společností poskytujících letecký servis loni meziročně vzrostly téměř o čtvrtinu na téměř šest miliard korun. Tři čtvrtiny výrobků prodaly tuzemské firmy do zahraničí. Informoval o tom Svaz českého leteckého průmyslu, jehož členy jsou například výrobce letadel Aero Vodochody, GE Aviation Czech a opravárenský závod letecké techniky LOM Praha. Mezi nejvýznamnější zakázky tuzemských výrobců patří výroba komponent do letadel Embraer KC 390 a vrtulníků Sikorski S76D ve Vodochodech a výroba leteckých turbovrtulových motorů pro civilní letadla ve společnosti GE Aviation, uvedl Petr Nétek ze svazu leteckého průmyslu. Celkově dosáhl provozní hospodářský výsledek členů svazu 392 milionů korun, což je zhruba o 144 milionů meziročně více. Společně s růstem objemu zakázek rostl počet zaměstnanců tuzemských výrobců. Meziročně jich přibylo 11 procent na 3280 lidí.

V souvislosti s pondělní stávkou pozemního personálu německé letecké společnosti Lufthansa bude zrušeno 26 letů mezi Prahou a německými městy Mnichov, Frankfurt nad Mohanem a Düsseldorf. Kvůli protestu odborového svazu Verdi, který zastupuje pozemní personál Lufthansy, se neuskuteční žádný z plánovaných 13 příletů do Prahy. Zrušen bude i stejný počet odletů z české metropole, uvedla Krejčí. Německý přepravce v sobotu informoval, že ze 1720 plánovaných odletů z Německa jich uskuteční Lufthansa pouze 32. Ze 1650 letů po Německu a Evropě zůstane 20 a na dálkových linkách odletí z běžných 70 jen 12 letadel.

Na letošním ročníku Aviatické pouti na pardubickém letišti se objeví létající pevnost B-17 nebo dvoutrupá stíhačka Lockheed P-38 Lightning. Oba tyto letouny využívali Spojenci během druhé světové války. Stíhačky Lockheed P-38 Lightning byly nasazovány k ochraně amerických bombardérů i k útokům na pozemní cíle nebo leteckému průzkumu. Letošní Aviatická pouť se bude konat na pardubickém letišti 1. a 2. června. Mezi hlavní témata pořadatelé zařadili například československý letecký průmysl mezi světovými válkami, plán Barbarossa na přepadení SSSR v roce 1941, 1. československý smíšený letecký pluk a Ostravskou operaci, hloubkové lety spojenců nad obsazenou Evropou nebo zlatý věk proudové éry. Podobně jako v minulých třech letech bude připraveno vzdušné divadelní představení, letecké ukázky a pozemní představení.

Při pádu práškovacího letadla zemřel jeho pilot. Stroj typu Z37-A Čmelák se zřítil v sobotu u obce Srbce na Chrudimsku. Podle svědků nad obcí étala v sobotu dvě letadla a jedno z nich spadlo. Mluvčí pardubické policie Jitka Vavřinová řekla, že je ještě velmi brzy hovořit o možných příčinách havárie. "Letecká inspekce se k tomu určitě poté vyjádří," řekla. Dodala, že druhé letadlo, které v oblasti létalo, bezpečně přistálo. Letadlo Z-37A Čmelák je československý jednomotorový dolnoplošník, vyvinutý jako zemědělský letoun. Sériově se vyráběl od roku 1965 a jeho výroba v různých verzích trvala do roku 1984. Celkem bylo vyrobeno 713 kusů. Práškovací letoun stejného typu havaroval například v červnu 2010 na Znojemsku.

Jihokorejský vlajkový letecký přepravce Korean Air stále zvažuje nabídku na převzetí podílu v Českých aeroliniích (ČSA). Mluvčí firmy podle serveru The Wall Street Journal uvedl, že podnik stále provádí hloubkovou kontrolu ČSA, neupřesnil však, kolik by firma za zhruba 44 procent akcií zaplatila. Zájem o ČSA už dříve projevila katarská společnost Qatar Airways, ani ta ale neví, zda nabídku podá. Nabídka na převzetí podílu v ČSA by byla teprve prvním pokusem Korean Air investovat do aerolinií, které se specializují na přepravu osob. Pro Korean Air připadá v úvahu, že by nabídku podala sama, anebo jako součást konsorcia.

Český letecký výzkum se podílí na přípravě výroby nového dopravního letounu s kapacitou 70 míst a doletem 2500 kilometrů. Letadlo by mělo být určené především pro Evropu, Jižní Ameriku a částečně Severní Ameriku. Serveru IHNED.cz to řekl šéf Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze (VZLÚ) Josef Kašpar. Na projektu s názvem HELENA se vedle Česka podílí Rumunsko, Polsko a Německo. Současné letouny mají podle Kašpara buď příliš mnoho sedaček, nebo mají příliš krátký dolet. "Míříme do jakési mezery na trhu, která tam dnes je," uvedl. Kašpar dodal, že letadlo by se mělo vyrábět podobně jako Airbus, tedy ne v jedné továrně a v jedné zemi. V Česku má největší šance na uplatnění v projektu kunovická firma Aircraft Industries.