Související články

V roce 1960 začal Československý rozhlas vysílat na krátkých vlnách do Afriky. Dnes vám přiblížíme, jak vůbec první vysílání vypadalo.

Vrátíme se do roku 1965, kdy v Praze koncertoval zpěvák a trumpetista Louis Armstrong. Ani krátký rozhovor nemohl v polovině šedesátých let zůstat bez alespoň drobného ideologického zabarvení. Když se redaktor Armstonga zeptal na jeho umělecké plány, Armstrong prý udiveně odpověděl...

Dnes vám nabízíme část rozhovoru A. J. Liehma s Janem Werichem z roku 1963. Werich se svěřuje s tím, že by rád odjel do Francie dabovat do angličtiny svou roli ve filmu Až přijde kocour.

V první polovině 60. let vznikla série pořadů Můj nejmilejší kraj - známé osobnosti vypravovaly o svých oblíbených místech. Mnohdy se ani takovému zdánlivě nepolitickému tématu nevyhnula komunistická propaganda. Je to i příklad povídání herce Františka Kovaříka o Mníšku pod Brdy. Kovařík posluchačům vysvětluje, jak radikálně se Mníšek od dřívějších dob proměnil.

Redaktoři a hlasatelé zahraničního vysílání brzy navázali se svými posluchači pravidelný kontakt. Vyměňovali si nejen dopisy, ale třeba i dárky. To je také zřejmé ze vzpomínky Františka Kamila Zemana na hlasatelku Zdeňku Walló.

Možná vás překvapí, že autorem slova "rozhlas" byl jeden z prvních hlasatelů zahraničního vysílání Richard Durdil. A jak slovo vzniklo? To se dozvíte ze vzpomínky rozhlasového technika Karla Koníčka z roku 1966.

Dnešní archivní záznam ukazuje, jak silně krajané vnímali pro Československo velmi dramatické období let 1938-39. Krajané se tehdy podle vzpomínek pamětníků snažili svou vlast posilovat k odporu a obraně. Redaktor František Kamil Zeman v roce 1966 vzpomínal, jak krajané prostřednictvím rozhlasu pomáhali například lidem, kteří museli po podpisu Mnichovské dohody odejít ze zabraného pohraničí.

V roce 1966 vzpomínal u rozhlasového mikrofonu na své začátky v krátkovlnném vysílání Živan Vodseďálek. A ve svém vyprávění popsal pro nás už skoro nepředstavitelný přístoj.

V pondělí jsme vám z našeho rozhlasového archivu nabídli mírové poselství Františka Křižíka. A dnes pokračujeme Pozdravem lidem dobré vůle, který při stejné příležitosti pronesl Karel Čapek. Na Štědrý den roku 1937 oslovil indického básníka Rábindranátha Thákura. Poselství tehdy vysílaly všechny československé stanice.

Radio Praha si připomíná 70. výročí svého vzniku. Pravidelné krátkovlnné vysílání do zahraničí bylo zahájeno 31. srpna 1936. Do našeho vysílání proto budeme pravidelně zařazovat zajímavé ukázky z rozhlasového archivu. Dnes pro vás Martina Lustigová vybrala jednu z nejstarších. Koncem roku 1937, kdy Evropu sužovalo nebezpečí ze strany nedemokratických režimů, odvysílaly všechny domácí stanice Československého rozhlasu Pozdrav lidem dobré vůle. Své mírové poselství pronesl i František Křižík, který se obrátil na Alberta Einsteina.