Související články

Český rozhlas letos oslaví 85. výročí zahájení brněnského vysílání. Reportéři brněnské redakce proto od března do června navštíví s mikrofonem 85 obcí v Jihomoravském a Zlínském kraji, které pak představí ve vysílání. Projekt nese název Moravská rodina, cílem je spojit oslavu výročí s podporou regionu, uvedla Alena Podlucká z Českého rozhlasu. Stanice chce představit život v obcích a městech v celé jeho šíři. Redaktoři s mikrofony zavítají za kronikáři, do škol i místních knihoven. S příběhy, zajímavostmi a kuriozitami pak v živých vstupech seznámí posluchače. Zaznamenají také místní recept od vyhlášeného kuchaře či kuchařky z navštívené obce. Recepty nakonec vyjdou v kuchařské knize. Celodenní mapování jednotlivých obcí skončí pravidelně vystoupením muzikantské či muzicírující rodiny. Posluchači mohou na závěr vybrat nejlepší moravskou hudební rodinu. Seriál začíná v pondělí. Český rozhlas Brno je dlouhodobě nejposlouchanější regionální stanicí veřejnoprávního vysílání. Týdně si stanici naladí asi 300.000 posluchačů, uvedla Podlucká. Brněnský rozhlas začal vysílat rok po pražském, přesně 10. května 1924. Původně míval studio na střeše Zemského domu, později využíval Stadion v Kounicově ulici a dnes sídlí v paláci v Beethovenově ulici.

Minule se Historické obzory zabývaly situací uprchlíků, kteří hledali před nacismem útočiště v Československu. Tentokrát se z období první a druhé republiky přeneseme přímo do Protektorátu Čechy a Morava, od jehož zřízení zanedlouho uplyne 70 let. Zaměříme se na vysílání rozhlasu, vyprávět o něm bude František Hrdlička, který se právě této nelehké kapitole rozhlasové historie věnoval v knize Od mikrofonu k posluchačům.

Josef Havel k poslednímu lednu rezignoval na funkci výkonného ředitele Českého rozhlasu (ČRo). Havel byl výkonným ředitelem ČRo necelé tři roky, předtím v ČRo působil mimo jiné jako programový ředitel a krátce jako ředitel úseku komunikace. "Rozhodl se tak po 15 letech práce na vinohradské centrále Českého rozhlasu s cílem koncentrovat se nyní na vývoj pražské metropolitní stanice Český rozhlas Regina," uvedl mluvčí rozhlasu René Zavoral s tím, že Havel je od 1. února pověřen řízením stanice ČRo Regina.

Rok 2009 v kultuře by mohl docela dobře být Rokem Bohuslava Martinů. Letos si připomínáme 50. výročí jeho úmrtí a toto jubileum bylo zařazeno i mezi témata UNESCO pro léta 2009 - 2010. Na konci loňského roku byl odstartován dvouletý projekt Martinů Revisited, v němž proběhnou stovky hudebních, výstavních i společenských akcí v Česku a tisíce dalších ve světě. Participuje na nich také Český rozhlas. Organizuje například mezinárodní rozhlasový program, do kterého svými nahrávkami skladeb Bohuslava Martinů přispěly děti z patnácti evropských zemí.

Před námi je Nový rok a k němu se váže i nabídka nových QSL karet Radia Praha. Jaké jsou a jak je můžete získat?

Tentokrát si kalendárium posvítí na zvyky provázející svátek svaté Lucie, která jak známo noci upije, ale dne nepřidá. Připomene také výročí vlastence Františka Ladislava Riegra nebo historickou budovu Československého a později Českého rozhlasu.

Již 75 let je budova číslo 12 na Vinohradské třídě v Praze místem, odkud do éteru vysílá původně Československý a nyní Český rozhlas. Budova byla slavnostně otevřena 10. prosince 1933 a rozhlas tak dostal opožděný dárek ke svým desátým narozeninám. Přestěhováním skončilo putování rozhlasové techniky i provozního zázemí z místa na místo. Z prvního působiště - vypůjčeného vojenského stanu ve Kbelích - se lidé z rozhlasu před zimou ukryli do jednoho z kbelských domků a v roce 1924 se přestěhovali do pěti místností v právě dokončené Poštovní nákupně na Vinohradské třídě. Odtud začátkem roku 1925 přesídlili do vedlejší budovy Orbisu. V letech 1927 až 1933 sídlil rozhlas v Národním domě na Vinohradech, ale i toto řešení bylo provizorní. Při hledání stabilního sídla padla volba na právě dokončenou budovu nad Národním muzeem. Šestipatrová funkcionalistická budova na Vinohradské 12 (tehdejší Fochově třídě) byla postavena letech 1929 - 1932 původně pro Ředitelství pošt a telegrafů a obě instituce tu zpočátku sídlily společně. Jako celek přešla budova do majetku Československého rozhlasu kolem roku 1935.

V tyto dny si připomínáme 70. let od podpisu Mnichovské dohody. V Česku žijící britský publicista David Vaughan, bývalý šéfredaktor Radia Praha, se ve své knize Bitva o vlny dívá na rok 1938 jako na přelom nejen v evropských dějinách, ale i v historii médií. Toto téma zpracoval v pořadu naší sesterské stanice Český rozhlas 3 – Vltava. My vám z něj nabízíme závěrečnou část o dění bezprostředně ve dnech krize a s důrazem na roli tehdejšího britského premiéra Chamberlaina.

Dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude od nadcházející sezony jednatřicetiletý Jan Kučera. S rozhlasovými symfoniky vystupoval již od roku 2002 jako asistent šéfdirigenta Vladimíra Válka. SOČR zahájí svou 82. sezonu příští pondělí 8. září, kdy pod Válkovou taktovkou přednese Poločas a Smyčcový kvartet s orchestrem od Bohuslava Martinů a Třetí symfonii Johannese Brahmse. Publikum uvidí Kučeru se symfoniky až na vánočním koncertu 15. prosince. Loni v říjnu s nimi například úspěšně vystoupil s Dvořákovou Novosvětskou symfonií v Musikvereinu ve Vídni. Letos v červnu se v rámci devátého japonského turné rozhlasových symfoniků představil i tamnímu publiku.

Český rozhlas 3 - Vltava od počátku září nabídne "povinnou četbu" ve zvukové podobě. Na nové webové stránce nabídne bezplatně ve formátu mp3 klasická díla české i zahraniční literatury. ČTK o tom informovali zástupci rozhlasu. Projekt je určen zejména studentům, kterým má usnadnit cestu ke knihám. Na webu se objeví starší i čerstvé nahrávky v podání herců. Lidé si budou moci stáhnout například Haškova Švejka, Babičku Boženy Němcové a Povídky Malostranské od Jana Nerudy. Nabídka se bude postupně rozšiřovat. Kromě nahrávek najdou zájemci na adrese www.rozhlas.cz/vltava také informace o jednotlivých dílech a jejich autorech.