Související články

Předseda mezinárodní Komise pro koordinaci krátkých vln Oldřich Číp se v Radiu Praha dlouhá léta zabýval nejenom technickými záležitostmi, ale věnoval se také historii vysílání. A tak je dobře informován o parametrech našeho prvního vysílače i o hodnotě historické budovy v Poděbradech, z níž se před 70 lety začal šířit signál Radia Praha.

Oldřich Číp se dlouhá léta stará o naše vysílací frekvence. V rozhovoru s ním jsme narazili i na téma rušiček, kterými komunistická moc chtěla kazit signál Svobodné Evropy, ale nakonec jimi poškozovala i vysílání Radia Praha.

Povolební jednání o sestavení nové vlády nabrala ve čtvrtek jiný směr. Ještě ve středu se oba hlavní aktéři - šéf ČSSD Jiří Paroubek a předseda ODS Mirek Topolánek - tvářili optimisticky. Jiří Paroubek dokonce potvrdil, že budou dál hledat kompromis:

Šéfka francouzské sekce Radia Praha Alena Gebertová nastoupila v roce 1969 do okupací poničeného rozhlasu a jen pár měsíců ji dělilo od začátku normalizace. Podle ní ani ve slavnostních okamžicích nelze líčit tu dobu bez přiznání, co bylo opravdovým hlavním cílem vysílání.

Dnes se podíváme do minulosti naší stanice společně s kolegyní Janou Peterkovou, která v zahraničním vysílání pracuje od roku 1967. Přes tři desetiletí byla hlavní náplní její práce programová výměna se zahraničím. V další části jejích vzpomínek se dozvíme, jaké paradoxy s sebou doba a práce v předlistopadovém rozhlase přinášely.

Dnes se podíváme do minulosti naší stanice společně s kolegyní Janou Peterkovou, která v zahraničním vysílání pracuje od roku 1967. Přes tři desetiletí byla hlavní náplní její práce programová výměna se zahraničím.

Téměř neuvěřitelných 40 let působení v Radiu Praha má za sebou naše kolegyně Jana Peterková, která se po většinu této doby věnuje programové výměně. Do jejich pracovních vzpomínek, které jsme zaznamenali při příležitosti jubilea Radia Praha, se vmísila i jedna osobnější.

Drama, které se v srpnu 1968 odehrávalo před budovou tehdejšího Československého rozhlasu v Praze na Vinohradech, je poměrně známo z dobových fotografií i ze vzpomínek pamětníků. O dění v samotné budově se obecně ví hlavně ve vztahu k vysílacím pracovištím. Podrobnosti o dramatu přecházejícím ve frašku ve zbylých částech budovy vyplouvají na povrch až teď.

Před osmatřiceti lety, v noci z úterý 20. na středu 21. srpna 1968 překročila vojska pěti zemí Varšavské smlouvy československé hranice. V půl osmé ráno dorazilo před vinohradskou budovou tehdy Československého rozhlasu šest okupačních tanků. Na budovu dopadaly střely a nad hlavami stovek lidí, kteří se snažili zabránit okupantům v postupu, létaly Antonovy. Toto smutné výročí si připomněli účastníci pietního aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech.

Dnes se podíváme do minulosti naší stanice společně s kolegyní Janou Peterkovou, která v zahraničním vysílání pracuje od roku 1967. Přes tři desetiletí byla hlavní náplní její práce programová výměna se zahraničím. V první části jejích vzpomínek se dozvíme, jak se do této redakce dostala.