Související články

Začalo to hrudku hlíny a trvá vlastně dodnes. Obliba keramiky je stále veliká a výstava v Muzeu Hlavního města Prahy nabízí možnost nejen nahlédnout, ale také si sáhnout na její historii.

Počasí letošním Velikonocím moc nepřálo, koledníci se na mnoha místech brodili sněhem. Přesto velikonoční tradice a zvyky, které mají své kořeny ještě v pohanských dobách, udržuje devět z deseti českých domácností. Vyplývá to z průzkumu, který těsně před svátky zveřejnila společnost Empirica. Jakou roli vlastně hrají tradice v životě moderního člověka? Tomu se věnujeme v dnešní rubrice:

Otázku, co se Vám vybaví, když se řekne Valašsko, není snad ani nutné pokládat, odpověď byla předem jasná. Naprostá většina lidí si jako první vybaví pálenku z trnek nebo snad švestek - slivovici. Valašsko také bývá charakterizováno jako kraj svérázných dcerek a ogarů mluvících nezaměnitelným nářečím, prokládaným někdy až lehce nepublikovatelnými výrazy, kraj tajemných pověstí, oveček, hor a malebných dřevěnic rozesetých po kotárech. Dnešní Valašsko se už v mnohém od takového idealizovaného obrazu liší, ale ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm se

Jak se maluje na sklo, vyrábějí vánoční ozdoby nebo zdobí lidové pečivo, si mohli tuto sobotu prohlédnout návštěvníci pražského Musaionu. Národopisné oddělení Národního muzea tu uspořádalo už tradiční adventní setkání Před Vánoci dlouhé noci. Na diváky čekalo i několik vystoupení folklorních souborů a lidová jesličková hra. V Musaionu natáčela Milena Štráfeldová:

Kdo v poslední době zavítal na některou z městských či hradních slavností nejspíše se setkal také se stále oblíbenější ukázkou dobových řemesel. Prohlédl si více či méně autenticky zarostlé a očouzené kováře, zručné dráteníky, zdaleka se vyhnul výhružnému pranýři nebo mlsně nakukoval pod ruce řezníkům a perníkářům. Co je však pro nás dnes zábava, byla pro naše předky důležitá činnost, k níž se kromě seriózních pravidel vázala spousta pověr, kouzel a rituálů.

Česko je prý názornou ukázkou toho, jak to mohlo vypadat při stavbě Babylonské věže. Na zdejších stavbách je totiž možné slyšet pestrou směsici jazyků. Vůbec už není přehnané tvrzení, že kdyby nebylo cizinců, v Česku by se dnes nic nepostavilo. Důvod je zřejmý. Chybí řemeslníci. Více se dozvíte v následující ekonomické rubrice.

Zamíříme na ostravské Hradčany, jak se taky říká unikátnímu komplexu Vítkovických železáren. V Ostravě se chvíli zdržíme. Při rekonstrukci Masarykova náměstí se objevil středověký poutní odznak z daleké jižní Itálie a pohřebiště. I v Třebíči kutají archeologové. Z místa budoucího parkoviště se stalo významné naleziště gotického domu. Možná i jeho obyvatelé měli neuskutečněné sny. Těmi se v současnosti zdají být lanovka spojující českou stranu Šumavy s rakouským lyžařským areálem či přístav v Bohumíně, kde ale chybí voda. Možná by tuhle situaci

Husitské hnutí sice není už tak populární, jak bývalo, ale neodmyslitelně patří do české historie. Ať už si ho spojujeme s rabováním a pleněním, či s reformní myšlenkou obnovy církve, rozhodně si ho spojíme s jihočeským městem Tábor. O tom, že je zde husitská tradice stále živá, nás přesvědčilo přes dvacet tisíc návštěvníků tradičních Táborských setkání.

Kostely, kláštery, zámky, ale i venkovská stavení, úzkokolejky nebo jeskyně - to vše se tento víkend otevírá pro veřejnost v rámci Dnů evropského dědictví. Vedle stovek památek, které jsou běžně přístupné, budou moci lidé až do 16. září navštívit i mnoho objektů, kam se jindy po celý rok nedostanou. Letošní ročník akce, která v Evropě probíhá už od roku 1991, má motto "Památky, řemesla a lidová kultura". Jedním z center lidového umění je Uherské Hradiště na Slovácku, a tam právě tento pátek proběhlo Národní zahájení Dnů evropského dědictví. Starosty

V Aši na Chebsku se bude po dlouhé době opět vyrábět dřevěné uhlí v tradičních milířích. Parta nadšenců ze Smrčinského spolku a Ašských patriotů na konec června plánuje stavbu a zapálení prvního milíře. Z prodeje tradičně vyrobeného uhlí chtějí přispět na opravu poškozené sochy Martina Luthera, řekl iniciátor akce Luboš Caran z Aše. Podle Carana se dřevěné uhlí vyrábělo v milířích na Chebsku ještě kolem roku 1900. "Pátráním ve starých písemnostech jsme našli asi 15 míst, kde stály milíře a milířské chatky," uvedl Caran. Na popud podobných nadšenců z Německa se rozhodl, že tradici obnoví.