Související články

Pojišťovny mají od klientů následkem rozsáhlých záplav nahlášeno zatím tisíce škod za desítky milionů korun. Jejich počet i objem ale v dalších dnech rychle poroste. Nejvíce škod hlásí klienti z jižních a východních Čech a z Moravy. Pojišťovny vysílají do postižených oblastí týmy svých pracovníků, kteří lidem v zatopených domech pomůžou s nahlášením pojistné události. Vyplývá to z ankety ČTK mezi pojišťovnami. Operátoři klientského servisu České pojišťovny zaznamenali jen během y pátečního dopoledne přes 250 škod z povodní a záplav a jejich celkový počet překročil 1660. Kooperativa registruje podle mluvčího Marka Vícha 400 škod za více než 15 milionů korun. Generali eviduje asi 100 škod za zhruba dva miliony Kč. "Očekáváme však ještě další výrazný nárůst, neboť ne všichni poškození klienti stihli škody nahlásit pojišťovně a k dalším škodám určitě dojde," podotkla mluvčí pojišťovny Renata Werliková. Pojišťovně Allianz klienti nahlásili přes sto škod za několik milionů Kč.

Zatímco v Čechách se povodňová situace na většině míst kromě oblasti Lužnice zklidnila, razantně v pátek stouply hladiny na dolním toku Dyje a středním toku Moravy. Kvůli rozvodněné Dyji a Moravě stoupl od rána počet míst ohrožených velkou vodou z 59 na 62. Míst, kde vodohospodáři vyhlásili druhý stupeň povodňové aktivity, bylo o pět víc než ráno. Voda si zřejmě vyžádala již pátý lidský život, způsobila škody za desítky milionů korun. Meteorologové prodloužili výstrahu, ve které upozorňují na povodně a rozvodnění řek. Výstraha vydaná v pátek v 16:00 platí až do pondělí 18:00. Povodně podle aktuální zprávy hrozí pro 12 ze 14 krajů - ohroženy jsou stále kraje Královéhradecký, Pardubický, Plzeňský, Jihočeský, Středočeský, Ústecký, Liberecký, Olomoucký, Moravskoslezský, Vysočina, Jihomoravský a Zlínský. Možné rozvodnění řek se týká Karlovarského kraje a Prahy.

V dolní části Dyje se protrhly některé hráze a změnil se tok řek. Protrhla se například hráz v Mikulčicích, 15 metrů dlouhá trhlina byla v hrázi Hrabětice. Ohrožena byla stabilita hráze v Židlochovicích na Svratce. Obec Jevišovku na Břeclavsku ohrožuje obří jezero, které se vytvořilo na polích v rozloze asi 500 hektarů. V přímém ohrožení jsou domovy přibližně 100 lidí. Jezero se vytvořilo, když se protrhla hráz u rozvodněné Dyje. Její proud se pak na polích spojil s řekou Jevišovkou. Hladina Dyje ve Znojmě mírně klesala. Průtok od rána poklesl o deset metrů krychlových za sekundu. Evakuace ohrožených ulic ale stále trvá. Znojemští mají strach z kanalizace, kterou by se voda mohla nahrnout do některých níže položených ulic. Řada zahrad a domů je pod vodou.

Kvůli ekologické daňové reformě se po volbách zřejmě řidiči dočkají dražšího benzinu. Po sociálních demokratech, lidovcích a zelených ve čtvrtek poprvé i ODS jasně řekla, že v určité podobě bude reformu prosazovat i ona. Napsala to Mladá fronta Dnes. "Zavázali jsme se k tomu Evropské unii. Ale nepřipustíme nic na rámec její směrnice a budeme trvat na tom, že se musí snížit jiné daně," prohlásil předseda ODS Mirek Topolánek.

Česko se stále potýká s velkou vodou a jejími následky. Záplavy hrozí i o víkendu, meteorologové totiž předpovídají další vydatné deště. Kritická situace je zejména v Jihomoravském, Jihočeském a Ústeckém kraji, v centru Prahy byly preventivně postaveny protipovodňové zábrany. Na likvidaci následků povodní vláda uvolní 380 milionů korun, v postižených regionech pomáhá tisícovka vojáků. Podrobnosti zjišťovala Milena Štráfeldová:

Protipovodňová opatření na celorepublikové úrovni zatím nejsou podle ústřední povodňové komise nutná. Podle ministra vnitra Františka Bublana situaci celkem dobře zvládají krajské krizové štáby. Situaci na jižní Moravě byl ministr osobně zkontrolovat a sledoval tam evakuaci lidí. Na většině území České republiky byli zatím evakuováni lidé v různých krajích v počtu zhruba desítek. Na Znojemsku ale své domovy musely opustit dva tisíce osob. Nejkritičtější je podle Bublana nyní situace na Vranovské přehradě, která se stala nezvladatelnou. Úroveň hladiny je tam na stupni pětisetleté vody.

Většina českých řek sice postupně klesá nebo stagnuje, místy ale prší, jinde se podle meteorologů může vydatný déšť opakovat. Zejéma v Jihomoravském a Zlínském kraji až do soboty hrozí extrémní povodně.

Kritická je situace na Dyji na Znojemsku, voda ve Vranovské přehradě sice již kulminovala, ale nikdo neví, co způsobí nový déšť. Stále stoupá Morava, v Uherském Hradišti byl vyhlášen stav nebezpečí, vážná je i situace mezi Hodonínem a Lanžhotem. Na jihu Čech bude vyhlášen stav nebezpečí; hladina Lužnice stále roste a zaplavuje části měst na Táborsku. V úseku od Kácova stále stoupá Sázava. Ústí nad Labem evakuovalo postižené občany a obyvatele Střekovského nábřeží, evakuaci zahájilo také Hřensko. Výroba ve Spolaně stojí.

Většina horních toků v republice kulminuje nebo jejich hladiny již mírně klesají. Dolní úseky řek Sázava, Lužnice, Labe a Morava však dále stoupají. Předpověděn byl déšť v noci na pátek v oblasti Šumavy, Českého Lesa, Krkonoš a Orlických hor, což zvýší průtoky v povodí horní Berounky, horní Vltavy, Otavy, Malše, Lužnice a v povodí horního Labe a Orlice. Výrazněji bude pršet ještě v pátek.

Stav nebezpečí platí kvůli povodním v celém Jihomoravském kraji. Přes bezpečnostní přeliv Vranovské přehrady začala přetékat voda v noci na čtvrtek. Znojmo ve čtvrtek večer na největší nápor velké vody stále čekalo; evakuováno bylo prozatím asi 2000 lidí.

Protipovodňová hráz na Dyji praskla v Hrušovanech nad Jevišovkou, i u obce Jevišovka, voda se rozlila do polí a niv. Nelze vyloučit, že bude nutné obyvatele obce evakuovat.

Rozbouřená Morava se vylila z koryta a teče do lužních lesů kolem národního památníku v Mikulčicích směrem na Lanžhot. Ohrožuje i Moravskou Novou Ves, Kostice, Tvrdonice a Týnec. Rozhodující pro vývoj situace bude stav přítoku Moravy - řeky Kyjovky. Zatím se drží v korytě.

Nejohroženějším městem Zlínského kraje je Uherské Hradiště. Tamní nemocnici muselo z preventivních důvodů opustit takřka 200 pacientů, odloženy byly plánované operace a kvůli hrozícímu zaplavení areálu byly ambulance a ordinace přestěhovány do vyšších pater. Problémy jsou ale také v lokalitě Zámoraví u Napajedel na Zlínsku či v Kroměříži. Nikde však voda ve větší míře nepoškodila obydlené části.

Evakuaci zdravotně a tělesně postižených občanů z nejvíce ohrožených oblastí zahájilo kolem poledne Ústí nad Labem, odpoledne pak byla nařízena i evakuace 250 lidí ze Střekovského nábřeží. Město nechalo před domy postavit hráz z pytlů pískem, ale ta by nemusela pod náporem vody vydržet.

Evakuuje se také v Hřensku na Děčínsku, Žalhosticích na Litoměřicku a připravují se další obce.

Na jihu Čech řeky kromě Lužnice postupně klesají. Na Jindřichohradecku a Táborsku bylo rozhdnuto o vyhlášení stavu nebezpečí. Lužnice má do pátku stoupnout o několik desítek centimetrů. Už nyní voda zaplavuje ulice ve Veselí nad Lužnicí a Soběslavi.

Sázava ve středních Čechách od Kácova stále stoupá, hladinu zvyšuje upouštění nádrže Želivka. Hasiči ve středu večer evakuovali část klientů ústavu sociální péče v Samopších a několik obyvatel Vlastějovic na Kutnohorsku. Domy museli opustit i někteří obyvatelé Zruče nad Sázavou a Mělníka.

V Praze trvá druhý stupeň povodňové aktivity. Průtok vody ve Vltavě se ale od rána zvýšil ze 1340 metrů krychlových za sekundu na 1430 a obyvatelé domů v lokalitě na Závisti na Zbraslavi museli opět opustit své domovy.

Ministr financí Bohuslav Sobotka věří, že rozsah škod bude nižší než po minulých povodních a na jejich pokrytí stačí rezerva státního rozpočtu. Nízký rozsah škod odhadují i ekonomové.

Pražský primátor Pavel Bém v noci na čtvrtek kontroloval protipovodňovou ochranu metra. Prohlédl si stanice Florenc a Invalidovna, odkud přešel tunely pěšky na Palmovku. Ověřil si, že fungují tlaková vrata a další prvky ochranného systému podzemní dráhy, sdělil ČTK mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf.

Florenc a Invalidovna představují výjimku v protipovodňové ochraně metra, protože jsou prozatím z technických důvodů chráněny pouze na úroveň stoleté vody zvýšené o třicet až šedesát centimetrů. U ostatních staveb metra stanovila městská rada výšku povodňové hladiny, proti níž budou chráněny, na maximální úroveň hladiny dosažené povodní v roce 2002 zvýšenou o dalších 60 centimetrů. Stavby metra jsou tak dnes chráněny proti více než pětisetleté vodě, uvedl mluvčí.

Po devíti letech od katastrofálních záplav se obyvatelé Troubek nad Bečvou na Přerovsku znovu pustili do vyklízení svých sklepů i přízemí rodinných domů. Donutila je k tomu rozbouřená řeka, která poprvé od roku 1997 znovu ukazuje lidem svou ohromnou sílu. V Troubkách, symbolu ničivých záplav na Moravě, panuje strach. Před devíti lety ničivý živel připravil o život devět lidí a srovnal se zemí polovinu vsi. Ohromnou sílu rozbouřené řeky mají tamní lidé stále v paměti. Když nyní zaslechli pokyny z tamního obecního rozhlasu k vyklizení sklepů i přízemí svých rodinných domů, pustili se mnozí hned do práce.

"Do oběda jsem si vzala v práci volno, vyklidila jsem si kadeřnictví, spodní police. Cennější věci jsme odnesli do patra," řekla ČTK obyvatelka Troubek nad Bečvou Hana Vávrová. Své pocity popisuje jen ztěží. Stejně jako ostatní mnozí sousedé má za sebou léta oprav na svém rodinném domě. Jsou to léta těžké práce i odříkání. Možnost, že by to voda znovu zničila, lidi děsí. Obavy obyvatel potvrzuje i starosta Radek Brázda. "Lidé se bojí. Od roku 1997 je to největší povodeň, kterou tuto obec postihla. Některé jarní či letní záplavy nedosáhly takových hodnot jako v této situaci," řekl ČTK. Obec, která leží u soutoku řeky Moravy a Bečvy, ohrožují střídavě oba toky. Ve středu hrozila lidem Morava, nyní se situace obrátila.

Rozsáhlé povodně ohrožují i činnost některých finančních úřadů. Nejhorší situace je v současné chvíli v Ledči nad Sázavou, Uherském Hradišti a Třebíči, kde se voda dostala již do přízemí budov, řekla ČTK mluvčí ministerstva financí Petra Krainová. Ani jeden z ohrožených úřadů však zatím činnost nepřerušil.

Berní úřady v celé zemi nyní zažívají nápor občanů, kteří mají poslední dva dny na odevzdání daňových přiznání a zaplacení daní. "V případě, že by bylo opravdu nezbytné některé úřady zavřít, jsou připravena náhradní pracoviště tak, aby byla dodržena prodloužená otvírací doba," uvedla Krainová. Podatelny mají nyní otevřeno až do 18:00.

Na všech úřadech v povodňových oblastech se podle Krainové pracovalo přes noc. Výpočetní technika, archivy a zařízení kanceláří byly vystěhovány do vyšších pater. Poplatníci by tedy podle ní neměli mít žádné obtíže s podáním svých daňových přiznání.

Prezident Václav Klaus se domnívá, že Česká republika je nyní výrazně více připravena na povodně než dříve. Je to díky zkušenostem s povodněmi v letech 1997 a 2002. Prezident, který je třetím dnem na návštěvě Moravskoslezského kraje, to řekl novinářům v Ostravě. "Míra připravenosti na tyto povodně není absolutní a absolutní být nemůže, nicméně je výrazně větší, než byla tehdy, a já věřím, že se to pozitivně na té povodňové situaci projeví. To je můj jednoznačný pocit i z toho, co jsem viděl v podstatě zde v Ostravě," uvedl Klaus.

K činnosti vlády v době povodní se Klaus nechtěl vyjadřovat. Podle jeho mínění by bylo pošetilé se domnívat, že větší počet přeletů vrtulníku nad zatopeným územím snižuje výšku vody. "Povodně nezvládá vláda. Povodně do značné míry zvládá počasí samo a zvládají ho lidé na konkrétních místech," řekl prezident. Záplavy podle něj zvládají například lidé u řeky Odry, kteří stavějí protipovodňový zátaras a přečerpávají vodu, která se valí kanály.

Prezident řekl, že vývoj situace sleduje a dostává informace o povodňové situaci v zemi. Právě kvůli velké vodě se během své návštěvy oproti původnímu plánu zastavil ve středu na mostě v Ostravě-Koblově, kde byl i při obrovských záplavách v roce 1997. "Ze stejného místa jsem porovnával hladinu vody. Doufám, že se to ani zdaleka nedostane do proporcí, které jsme tady zažili," uvedl Klaus.

Českou republiku v posledních dnech trápí velká voda. Velmi dramatická byla ve čtvrtek situace na Znojemsku. Brzy ráno se zaplnila Vranovská přehrada a voda začala přetékat přes její bezpečnostní přeliv. Už ve středu večer kvůli tomu byla zahájena evakuace tisíců lidí ze Znojemska. Ze Znojma pochází naše kolegyně Martina Lustigová, která situaci bedlivě sleduje.