Související články

V Moravskoslezském kraji se podmáčené svahy sesunuly na dalších čtyřech místech, počet sesuvů tak ve středu k 18.hodině vzrostl na celkových osm. Nově mají problémy Kunčice pod Ondřejníkem, Fryčovice a Vendryně na Frýdecko-Místecku a také Karviná. Ve všech lokalitách budou zřejmě ohrožené rodinné domy. Během dne byli zatím evakuováni obyvatelé šesti domů v Bukovci na Jablunkovsku, Havířově na Karvinsku a Dolních Domaslavicích nad přehradou Žermanice, kde třem domům hrozí demolice. Přehrada ohrožena není, řekla ČTK mluvčí kraje Šárka Vlčková.

Nejrozsáhlejší sesuv nastal v Bukovci, kde se sesouvá svah kopce Girová nad silnicí mezi Mosty u Jablunkova a Hrčavou, která zatím zůstává průjezdná. Na území o rozloze 1,5 kilometru čtverečního se sesuvem vytvořila propast hluboká 50 metrů a utržená hmota se posunula o zhruba tři kilometry. Evakuováni byli čtyři obyvatelé dvou rodinných domů v okolí. Celý prostor policie uzavřela kvůli extrémnímu nebezpečí. Na místě zasahují mimo jiné pracovníci horské služby. Jeden z nich řekl ČTK, že turistická stezka, která původně vedla po vrstevnici, se propadla o 50 metrů. "Stromy stojí stejně jako předtím, akorát o pár desítek metrů níž," řekl muž. Svah je podle něho nadále aktivní.

Podmáčený svah se začal sesouvat kolem poledne v Dolních Domaslavicích, kde museli být evakuováni obyvatelé tří rodinných domů. Podle Vlčkové způsobily sesuvy svahu na domech vážné praskliny a zřejmě budou všechny tři zbourány. "Svah se utrhl na území o rozloze 200krát 300 metrů, situace je tam mimořádně vážná," řekla ČTK mluvčí. Podle generálního ředitele Povodí Odry Ivana Pospíšila sesuv v žádném případě neohrozí bezpečnost přehrady Žermanice, způsobit může jen technické potíže. Beskydy patří do takzvaného flyšového pásma s mnohonásobným střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců, tedy propustných a nepropustných vrstev. "Vrstvy různě vsakují vodu, jak ztěžknou, hrozí podél nich sesuvy. Pro příští dny je to velké riziko," řekl ČTK ředitel Agentury ochrany přírody František Pelc.

Moravskoslezský kraj požádá ministerstvo financí o prvních 20 milionů korun na odstraňování následků povodní. Navýšit chce i peníze pro dobrovolné hasiče, protože dosud přidělené dotace od státu a kraje budou nedostačující, řekla ČTK mluvčí krajského úřadu Šárka Vlčková. Peníze, které kraj obdrží od státu, bude dále přeposílat obcím s rozšířenou působností.

Státní podpora by podle prezidenta Václava Klause neměla směřovat na domy, které jsou na nejrizikovějších místech a opakovaně je poškozují povodně. "Jakákoliv státní podpora na dostavbu a opravy domů by se měla dávat také ve vazbě na to, jestli dům stojí na místě, kde hrozí, že povodeň bude každý třetí rok, nebo ne. Velmi bych se přimlouval, aby peníze byly využity na poposunutí se o pět, deset metrů ve vesnici výše," řekl. Prezident by také byl opatrný s mimořádnými výdaji na budování protipovodňových opatření, po kterých volají sociálnědemokratičtí hejtmani postižených moravských krajů. Protipovodňové stavby podle něj často zdržují majetkové spory a nesouhlas vlastníků. Socialisté by si také podle prezidenta měli rozmyslet, co chtějí ze státního rozpočtu podporovat. Nemohou prý zároveň zvyšovat mateřskou a vydávat peníze na ochranu proti povodním. "Nepochybně stát si nemůže dovolovat včera zvýšit mateřskou a zítra zase zvýšit peníze na protipovodňová opatření. To prostě nejde," dodal Klaus.

Systém ochrany lidí při povodních se od ničivých záplav v roce 1997 na Moravě podle Klause zlepšil. Velké poděkování podle něj patří všem lidem, kteří se podílejí na záchranných pracích v povodněmi postižených moravských krajích. "Vidím, že tyto naše systémy se za těch 13 let, kdy byla první povodeň v roce 1997, zdokonalily, mají lepší techniku. Chtěl bych jim všem moc poděkovat a věřím, že povodně budou mít daleko méně tragické následky než ty předcházející," řekl Klaus.

Lidé postižení letošními povodněmi budou moci získat stavební dřevo od státního podniku Lesy České republiky (LČR) za symbolickou jednu korunu za metr krychlový. Vytěžení dřeva v lese si však budou muset udělat či zajistit sami. ČTK to řekl mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Již pokácenou kulatinu si budou moci stavebníci či jimi najaté stavební firmy odvézt přímo z lesa za režijní cenu 440 korun za metr krychlový. To je přibližně třetina běžné tržní ceny kulatiny. Na stavbu celodřevěného srubového domu bude moci stavebník od LČR získat až 100 metrů krychlových dřeva, na montovanou dřevěnou stavbu 70 krychlových metrů a na vybudování krovu 15 krychlových metrů. Podmínkou získání dřeva bude platný demoliční výměr. Dřevo za výhodnější cenu budou moci získat i povodněmi zasažené obce, například na výstavbu mostků a dalších dřevěných staveb. O projektech obcí budou LČR jednat individuálně. Nabídku a odběr dřeva budou organizovat krajská ředitelství a příslušné lesní správy LČR v postižených oblastech. Možnost realizace výpomoci potrvá do konce roku 2011.

Česko by mohlo získat finanční pomoc Evropské unie na řešení následků současných vážných záplav, které část země postihly. Peníze by mohly jít z Fondu solidarity EU (EUSF). Ten je určen k pomoci při řešení následků přírodních katastrof, tedy i záplav, což novinářům potvrdil i mluvčí Evropské komise Ton van Lierop. "Neobdrželi jsme zatím žádnou žádost," podotkl nicméně také mluvčí. "Fond solidarity je tu od toho, aby pomohl členským státům pokrýt část nákladů, které měly třeba kvůli výpadkům elektřiny, odstranění suti z ulic nebo s pomocí na dočasné ubytování," řekl van Lierop. Není tedy určen pro škody na soukromém majetku, podotkl. Ze zmiňovaného fondu už ČR čerpala kvůli povodním z roku 2002. Do Česka z něj postupně tehdy zamířilo přes 30 milionů eur (podle aktuálního kurzu 773 milionů korun).

Obyvatelé některých obcí na jihu Moravy s obavami sledují, jak jde za neustálého deště nahoru hladina řeky Moravy na jejím dolním toku a některých jejích přítoků. Kulminovat by měla ve čtvrtek. Toky na některých místech už vystoupily z břehů a vytvořily velké laguny. Mezi Kosticemi a Tvrdonicemi na Břeclavsku se protrhla sypaná hráz a voda tam začala téct do polí. Obydlí obyvatel však nejsou ohrožena, řekl ČTK tvrdonický starosta Zdeněk Tesařík.

Pojišťovny odhadly, že z nynějších záplav na východě České republiky klienti nahlásí 3200 škod za celkem 320 milionů Kč; odhad platí k pondělku. K 17. květnu evidovaly 456 pojistných událostí za 18,5 milionu Kč. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnila Česká asociace pojišťoven (ČAP). Pojišťovny se shodují na tom, že počet i objem škod každým dnem raketově roste, klienti začali škody hromadně hlásit až ve středu.

Největším dluhem, s nímž obce i vodohospodáři vstoupili do letošní povodně, je podle ministryně životního prostředí Rut Bízkové nedokončená povodňová ochrana. Ministryně to řekla v Brně, kde jako předsedkyně ústřední povodňové komise zahajovala cestu po zatopených částech Moravy. Obce by podle ní měly o stavbu poldrů, ochranných hrází a dalších opatření usilovat, v operačním programu životní prostředí je na to vyhrazeno poměrně velké množství peněz. Stát v minulých letech investoval do protipovodňových úprav přes tři miliardy korun, další peníze utratila města a obce za mobilní zábrany a další opatření. Zhruba deset miliard korun by se podle odhadu státních úředníků mělo ještě investovat. V operačním programu životní prostředí lze z balíku, který s protipovodňovou ochranou počítá, vyčerpat dvě miliardy eur, tedy asi 51 miliard korun. Peníze jsou však zároveň určeny i na stavby a rekonstrukce kanalizací, čističek či například úpraven vod. Dosud 543 projektů získalo příslib evropské dotace v objemu 34 miliard korun. Na účty příjemců putovalo asi 1,5 miliardy korun, zveřejnili správci programu na stránkách www.opzp.cz.

Povodně ničí Moravu. Nejsou tak katastrofální jako v roce 1997. Pod vodou se však opět ocitly Troubky, symbol povodní před třinácti lety. Stav nebezpečí platí v Moravskoslezském a Zlínském kraji ve 302 obcích. Přesto se zdá, že to nejhorší je za námi. Hladiny řek na horních tocích klesají, v dolních mohou ještě kulminovat.

České deníky se věnují především záplavám, které postihly severovýchodní část republiky. Pod vodou je i obec Troubky, symbol povodní z roku 1997.