Související články

Obce a fyzické osoby, kterým aktuální povodně zničily nebo poškodily majetek, se už můžou obracet na Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) s žádostmi o úvěry. Fond to oznámil na svém webu. Žádosti průběžně přijímá a vyřizuje. O konkrétní výši a formě dotací z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) zatím jasno není, úřad musí počkat až na ukončení stavu nebezpečí. Ministerstvo má letos na obnovu majetku obcí a krajů postiženého živelní pohromou 100 milionů korun.

Ze SFRB mohou fyzické osoby na opravy svých bytů a rodinných domů poškozených záplavami získat úvěr až do výše 150.000 korun s roční úrokovou sazbou dvě procenta. Tato sazba je platná po celou dobu splatnosti, to je po dobu deseti let. Lidé, které povodeň připravila o střechu nad hlavou, můžou u fondu žádat o půjčku až ve výši 850.000 korun. Také v tomto případě zaplatí na úrocích ročně dvě procenta. Splatnost je 20 let. O úvěry ze SFRB se můžou hlásit také obce, kterým povodně poškodily bytový fond. Úroková sazba je jedno procento ročně a je platná po celou dobu splatnosti úvěru, nejvíce ale deset let.

Hladiny rozvodněných řek v Moravskoslezském kraji postupně klesají. V úterý po 18:30 platil třetí povodňový stav na 11 místech. Do půlnoci na středu se očekávalo ještě průměrně do 20 milimetrů srážek, ve středu má déšť podle předpovědi postupně ustat. Povodí Odry proto očekává, že hladiny toků budou nadále klesat. ČTK to řekl mluvčí společnosti Čestmír Vlček. Bez proudu je dál několik tisíc domácností, omezena je doprava na některých železničních tratích. Některé firmy musely omezit výrobu.

V noci na úterý některé řeky klesaly tak rychle, že dosáhly i druhého stupně povodňové aktivity. Vlivem nočních srážek ale začaly v ranních hodinách opět stoupat. Většina z nich začala odpoledne opět klesat včetně Olše, jejíž hladina se na horním toku zvýšila do 12:00 zhruba o metr. Na Olši ale stále platí třetí povodňový stupeň. Ten platí i pod přehradou Šance na Ostravici, jejíž hladina jako jedna z mála ještě stoupá kvůli zvýšenému odtoku z nádrže. Výrazné poklesy hladin zaznamenaly odpoledne především menší toky, například Porubka ve Vřesině, Lubina v Petřvaldu či Jičínka v Novém Jičíně.

Podle informací moravskoslezských hasičů povodně v kraji zasáhly přes 700 objektů a ohrozily 2145 lidí. ČTK to řekl zástupce ředitele krajských hasičů Vladimír Vlček. Odpoledne hasiči zachránili dvě osoby, které uvízly v chatce v Ostravě-Svinově Dubí. Muže a ženu ve věku 30 a 50 let objevili v chatce obklopené vodou.

V Moravskoslezském kraji, na Přerovsku a na Vsetínsku trvá kalamitní stav, vyhlášený energetiky v pondělí. V regionu bylo okolo 17:30 bez elektrické energie asi 7000 domácností. Růst zavinily další poruchy nahlášené především v Ostravě a na Novojičínsku. Železničářům se naopak podařilo zprovoznit v kraji většinu uzavřených tratí. Některé firmy na Karvinsku i omezily provozy. Desítkám lidí z Karvinska vyhrožují firmy výpovědí, pokud jim nepředloží potvrzení, že se nemohli dostat kvůli záplavám do práce. Situaci se snaží řešit karvinský magistrát ve spolupráci s krajským úřadem v Ostravě.

V zatopených oblastech se už objevil první pokus o rabování. Tři lidé se snažili v pondělí v Ostravě vloupat do částečně zatopeného objektu. Policie všechny díky oznámení občanů na místě zadržela. Snažili se ukrást jízdní kola.

Záplavy, které v posledních dnech postihly sever Moravy, se podobají ničivým povodním z roku 1997. Tehdy vznikly kvůli silným dlouhotrvajícím dešťům z frontálního systému, který přišel od západu, nyní je důvodem fronta přicházející z jihu, nejde ale o bleskové lijáky podobné těm, které způsobily loňské povodně. "V roce 1997 napršelo na Lysé hoře za čtyři dny až 450 litrů vody na metr čtvereční, nyní to bylo zhruba 300, je to pětina normálního úhrnu za celý rok," řekl ČTK klimatolog Jan Pretel. Připomněl, že takový příval vody nezvládne půda přijmout. Úkolem v takovýchto případech je zmenšit následky povodní.

Za 13 let, které uběhly od katastrofy, se ale podle Pretela zásadně zlepšila připravenost předpovědního a varovného systému. Lidé jsou informováni o nebezpečí rychleji. Co podle klimatologa zaostává, je ochrana na úrovni obcí, tedy výstavba suchých poldrů a dalších opatření v krajině. Sporná je podle Pretela výstavba v pravidelně zaplavovaných oblastech. Tuto otázku podle něho ale nepřísluší hodnotit lidem, kteří sami nebyli vytopeni. "Lidé tam mají kořeny, někteří se kvůli tomu odstěhovat nemohou," konstatoval. Dodal, že v tom případě je třeba přizpůsobit typ staveb v místech, jako jsou například Troubky na Přerovsku.

Lidem v oblastech zasažených povodněmi lze pomoci zasláním dárcovských SMS či peněžních příspěvků na konta, která zřídily organizace Člověk v tísni, ADRA či Český červený kříž.

Společnost Člověk v tísni v současné době neuvažuje o vyslání dobrovolníků do postižených oblastí. Lidé, kteří chtějí pomoci, mohou posílat příspěvky na konto 72027202/0300 nebo dárcovskou SMS ve tvaru DMS SOSPOVODNE na číslo 87777. Situaci na místě monitoruje koordinátor Člověka v tísni Igor Klimeš. Je ve spojení s krizovými štáby a starosty obcí, kteří ho mohou kontaktovat na telefonním čísle 776 460 280. "Do obcí jsme schopni dodat například nezbytnou materiální pomoc, jako jsou dezinfekční prostředky, lopaty, kolečka a další nářadí na vyklízení domů a odstraňování povodňových škod. Připraveno také máme na 160 vysoušečů," uvedl Klimeš v prohlášení zaslaném ČTK.

V zatopených oblastech má svůj monitorovací tým i humanitární organizace ADRA. Na místo vyslala také intervenční psychosociální tým, který lidem pomáhá zvládat krizové situace. S nabídkou i potřebou pomoci při povodních se lidé mohou na společnost obracet na telefonním čísle 739 10 50 80 nebo na emailové adrese povodne@adra.cz. Finanční příspěvky pak mohou zasílat na účet číslo 4028 4028/0300, variabilní symbol 397.

Na severní Moravě, konkrétně v Karviné, Ostravě, Opavě, Frýdku-Místku, Přerově nebo Olomouci, pomáhají také oblastní spolky Českého červeného kříže (ČČK). Finanční dary do veřejné sbírky, kterou ČČK vyhlásil, je možné zasílat na konto 222826/5500 s variabilním symbolem 222. Lze také přispět dárcovskou SMS s textem DMS CCK na telefonní číslo 87777. Cena jedné zprávy je 30 korun, ČČK z této částky obdrží 27 korun.

Hladina řeky Moravy na dolním toku jde stále nahoru poté, co byl v pondělí vyhlášen třetí, tedy nejvyšší stupeň povodňové aktivity ve Strážnici na Hodonínsku a v Lanžhotě na Břeclavsku. Řeka se již místy rozlévá do krajiny. Ve větší míře by ohrozit majetek lidí neměla, řekli novinářům členové krajské povodňové komise. Kulminaci očekávají ve druhé polovině týdne. Přes dobrou situaci zřídili na hejtmanství krizovou linku, kde mohou lidé například zjistit, zda jsou v ohrožených oblastech průjezdné silnice. Na čísle 541 658 821 je služba k dispozici 24 hodin denně.

Boj s vodou v Jihomoravském kraji je nejúpornější v Hodoníně, kde skupina 140 hasičů plnila celou noc pytle s pískem, a těmi pak zpevnila 400 metrů dlouhou hráz vedoucí po nábřeží Moravy. Práci tam hasičům ztěžuje složitý přístup k hrázi a také stoupající voda. V Moravském Písku hasiči postavili mobilní hráz. Část lesa je zaplavena u Strážnice, kde je ale voda daleko od domů. I v Rohatci Morava vystoupila z břehů. Zaplavila tamní železniční most, dětské hřiště a několik zahradních chatek. Dostala se i do několika sklepů. V Dubňanech je pod vodou a tedy neprůjezdná místní silnice na Ratíškovice. Vodohospodáři nepředpokládají, že by se hráze kdekoliv měly roztrhnout nebo podmáčet a začít propouštět vodu. Jejich stav se však v příštích dnech bude pravděpodobně kontrolovat z vrtulníku.

Ve středu by se voda měla začít z koryta Moravy rozlévat. Stane se tak v prostoru pod Lanžhotem, kde je Polesí Soutok. Tamní lužní lesy jsou zaplavovány pravidelně, škody by tak neměly nastat. Problémy mohou přijít až v létě, kdy se ve vytvořených vodních plochách budou líhnout komáři. Vodní masy se rozlijí také do luk u Mikulčic a zaplaví pravděpodobně i přístupovou cestu k velkomoravskému hradišti Valy. Památka samotná je však na návrší a měla by zůstat na suchu.

Příroda opět ukazuje svou sílu. Vydatné deště, které už několik dnů sužují východní oblasti Česka, zvedly hladiny řek zejména v Moravskoslezském a Zlínském kraji.

Povodňová kalamita na Moravě se rázem promítla i do volební kampaně, upozorňuje komentář v Právu. Pomoc, kterou nabízejí politici, může sice být jen dalším předvolebním tahem, každá koruna, láhev vody nebo pytel písku je ale opravdu ku pomoci. A kandidáti, kteří teď přerušili kampaň a nabídli ruce k práci, jistě něco zvládnou. Jen naivní jelimánek by ale současně nepodezíral stranická grémia, že počítají i politické body, které takovým úsilím získají.

Vláda rozhodla, že při nynějších záplavách je možné mimo záchranný systém nasadit celkem 800 vojáků. Kraje o ně mohou žádat už nyní. Potvrdil to vicepremiér a ministr obrany Martin Barták. První žádost podle něj vláda obdržela od hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase, který požádal o 500 mužů především pro odstraňování následků povodní. Pro potřeby krajů jsou vyčleněni ženisté, příslušníci záchranných rot a další specialisté, například geodeti. Vojáci už pomáhají, situaci ze vzduchu monitorovaly dva vojenské vrtulníky.

Dvě menší moravskoslezské přehrady, Olešná na Frýdecko-Místecku a Těrlicko na Karvinsku, jsou plné. Voda nyní odtéká bezpečnostním přelivem, její množství tak už nelze zadržovat. Řekl to mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček. Z ostatních moravskoslezských přehrad vypouštějí vodohospodáři stále méně vody, než do nich přitéká. Například na přehradě Šance zbývá do úrovně bezpečnostního přelivu více než jeden výškový metr, na Morávce zhruba tři metry a Žermanická přehrada má rezervu asi 1,5 výškového metru. Podle meteorologů hladina dolního toku řeky Olše přesáhla úroveň stoleté vody. Na 13 moravskoslezských tocích je překročen třetí stupeň povodňové aktivity.

Kalamitní stav vyhlášený energetiky pro celý Moravskoslezský kraj a Vsetínsko nadále trvá. V pondělí v 18:00 v kraji zůstalo bez proudu asi 7000 domácností. Poruchy na vysokém i nízkém napětí přetrvávají na Krnovsku, Novojičínsku, Karvinsku, Opavsku i Ostravsku. V částech Ostravy jsou desítky domácností také bez tepla a teplé vody. Řekli to regionální mluvčí ČEZ Alice Lutišanová a Dalkie ČR Milan Wagner. Poruchy způsobil silný nárazový vítr v kombinaci s hustým deštěm. Na mnoha místech spadly stromy do vedení a někde zpřetrhaly vodiče. Na Vsetínsku souviselo vyhlášení kalamitního stavu také s evakuací desítek obyvatel Valašského Meziříčí. Energetikům se daří některé poruchy na vysokém a nízkém napětí opravovat, přibývají ale další. "Nadále sledujeme situaci na tocích, která nám dělá starosti. Pokud budou jejich hladiny nadále stoupat, budeme nuceni v ohrožených oblastech rozvodná zařízení od proudu preventivně odpojit," upozornila mluvčí Lutišanová.