Související články

Hladiny rozvodněných moravských řek, které po celý týden zaplavovaly tisíce domácností zejména v Moravskoslezském a Zlínském kraji, pozvolna klesají. Ničivá povodeň si vyžádala v Třinci jeden lidský život, následné sesuvy půdy s sebou berou rodinné domy. Vodní živel se nevyhnul ani obci Troubky, která se stala symbolem povodní v roce 1997, kdy tam zemřelo devět lidí a voda strhla 150 domů.

Hejtmani čtyř moravských krajů v Olomouci předložili vládě výzvu s kroky, které žádají v souvislosti s řešením současných záplav a protipovodňové ochrany. Po vládě, parlamentu a politických stranách požadují například legislativní změny, které povedou ke zjednodušení výstavby protipovodňových děl nebo zajišťování stabilního financování protipovodňové ochrany v následujících čtyřech letech. Mezi požadavky hejtmanů dále figuruje to, aby kraje mohly, stejně jako obce, čerpat státní dotace na živelní katastrofou poničený majetek ve výši 100 procent. Nyní mohou získat polovinu. Hejtmani rovněž žádají o využití evropských peněz na řešení povodňových škod, posílení financování složek integrovaného záchranného systému, zejména hasičů, nebo legislativní úpravy při pojišťování majetku a vytvoření jednoduchého systému dotační pomoci státu krajům a obcím. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška zopakoval, že v pondělí předloží vládě návrh, který počítá s tím, že jeho ministerstvo poskytne na rychlou pomoc 300 milionů korun z částky nevyčerpané na řešení loňských povodní. "Celkové škody budou určitě vyšší. Kromě 300 milionů korun určených na rychlou pomoc je tam ale ještě nevyčerpaných 1,1 miliardy korun," uvedl ministr. Výši škod, které v krajích záplavy napáchaly, zatím hejtmanství zjišťují.

Vláda v pondělí projedná návrh navýšení prostředků na protipovodňová opatření o jednu miliardu korun, informovalo ČTK ministerstvo zemědělství (MZe). Na opatření proti povodním mělo v letech 2007 až 2013 původně směřovat v rámci druhé etapy programu Podpora prevence před povodněmi 10,5 miliardy korun. V případě, že kabinet návrh odsouhlasí, vzroste suma na 11,5 miliardy. Prostředky by měly být navýšeny přesunem peněz z programu na podporu obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavbu vodních děl. Peníze mají místo toho být použity na pozemkové úpravy související s protipovodňovými stavbami.

Během první etapy protipovodňového programu byly v Česku v letech 2002 až 2006 investovány čtyři miliardy korun. V současnosti je již připravována jeho třetí etapa. Podle statutárního náměstka ministra zemědělství Karla Turečka se finanční výhled pro ni pohybuje mezi 20 a 25 miliardami korun. Materiál byl podle MZe připravován už od letošního ledna, tedy nezávisle na aktuálních povodních. Návrh bylo třeba nejprve projednat s Evropskou investiční bankou, z níž je program primárně financován. Banka dle MZe již návrh odsouhlasila.

Města a obce na řadě míst Moravy se dál potýkají s následkem záplav, největším problémem jsou momentálně přibývající sesuvy promáčené půdy. Počet sesuvů podmáčených svahů přesáhl dvacítku, ve čtvrtek odpoledne jich bylo asi deset. Ve frýdecko-místecké části Chlebovice se začala sesouvat sjezdovka, která leží pod tamní rozhlednou. Od středy se hýbe svah v Horních Bludovicích nad řekou Lučinou. Sesuvy ale zatím výrazně neohrožují životy a majetek obyvatel. "Během tří až pěti dnů budou sesuvy půdy přibývat, protože jílovité podloží se bude postupně uvolňovat," řekla ČTK mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

Česká republika už má zřejmě to nejhorší za sebou. Pojišťovny začaly vyplácet zálohy na škody, které jejich klientům způsobily povodně na východě země. Minulé dny však ukázaly, že na mnoha místech, která v minulých letech postihly záplavy, stále chybí slibovaná ochrana proti další velké vodě. Mnohdy jsou za tím spory s majiteli pozemků. Šéf Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) již dříve uvedl, že není možné, aby protipovodňové stavby propříště blokovali jednotlivci. V tomto duchu je podle něj třeba změnit zákony. Nejen Hašek, ale i další moravští hejtmani v pátek v Olomouci na téma povodně a pomoc postiženým místům jednali s některými ministry.

Ministerstvo životního prostředí má k dispozici na protipovodňová opatření v Operačním programu Životní prostředí 3,45 miliardy korun. Obce mohou o tyto peníze žádat do 30. června. V pátek to oznámila ministryně životního prostředí Rut Bízková. Peníze podle ní bude možné použít i na projekty k prevenci sesuvů půdy a jejich monitoringu. Bízková zdůraznila, že protipovodňová opatření musí být blízká a příznivá lidem i přírodě. "Máme peníze v operačním programu na to, aby se ta opatření mohla realizovat. Nebude je dělat centrální státní správa, bude je dělat povodí a jednotlivé obce. Bude to systém, který pak nezpůsobí, že na jedné straně někdo si pomůže a sebe ochrání, ale pošle vodu jinému," uvedla. Státní fond životního prostředí podle jeho ředitele Petra Štepánka poskytne půjčky na opravu kanalizací a čistíren odpadních vod. "V tuto chvíli je na ty opravy alokováno 100 milionů korun. Fond na tuto agendu vyčlení pracovníky. Příjem žádostí končí také 30. června.” Zatopené obce budou moci podle Štěpánka také využít odkladu splátek dosavadních půjček. V programu Zelená úsporám fond vyřídí přednostně všechny žádosti ze zatopených oblastí, a to právě kvůli rekonstrukci postižených domů.

Ministr financí Eduard Janota rozhodl, že uvolní z vládní rezervy na řešení krizových situací celkem 55 milionů pro tři kraje postižené současnými záplavami. Z toho 15 milionů půjde do Olomouckého kraje a po 20 milionech dostanou Zlínský a Moravskoslezský kraj. Na dotaz ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. "Ministr financí podepsal první rozdělení prostředků pro jednotlivé postižené kraje a očekává se, že kraje na likvidaci povodňových škod přispějí stejnou měrou jako stát," oznámilo po jednání Ústřední povodňové komise ministerstvo životního prostředí.

Například ministerstvo zemědělství odhaduje, že povodně způsobily na vodních tocích a dílech Moravy a Slezska škody 500 až 700 milionů korun. Škody v hodnotě 200 až 300 milionů napáchal živel v zemědělství. Škody na státních silnicích a železnicích v Moravskoslezském kraji se zatím odhadují na 550 milionů korun.

Voda dosud neopadla, riziko sesuvů podmáčené půdy také není zažehnáno, a na vyčíslování škod je tedy ještě příliš brzy. Přesto už ale lze odhadnout, že velká voda s sebou vzala hodnoty za miliardy korun, které by zemi chyběly i v lepších časech, než je doba ekonomické krize.

Hladiny vodních toků pomalu klesají, do zatopených oblastí se vrací život, začínají se odstraňovat a sčítat škody. Mluví se také o stávajících či chybějících protipovodňových opatřeních a jejich efektivitě.

Voda klesá, ale hrozí sesuvy půdy, píše o současných záplavách na Moravě deník Právo a upozorňuje na to, co mají dělat lidé, kteří v místech, kde velká voda řádila, bydlí.

Státní podpora by podle prezidenta Václava Klause neměla směřovat na domy, které jsou na nejrizikovějších místech a opakovaně je poškozují povodně. "Jakákoliv státní podpora na dostavbu a opravy domů by se měla dávat také ve vazbě na to, jestli dům stojí na místě, kde hrozí, že povodeň bude každý třetí rok, nebo ne. Velmi bych se přimlouval, aby peníze byly využity na poposunutí se o pět, deset metrů ve vesnici výše," řekl. Prezident by také byl opatrný s mimořádnými výdaji na budování protipovodňových opatření, po kterých volají sociálnědemokratičtí hejtmani postižených moravských krajů. Protipovodňové stavby podle něj často zdržují majetkové spory a nesouhlas vlastníků. Socialisté by si také podle prezidenta měli rozmyslet, co chtějí ze státního rozpočtu podporovat. Nemohou prý zároveň zvyšovat mateřskou a vydávat peníze na ochranu proti povodním. "Nepochybně stát si nemůže dovolovat včera zvýšit mateřskou a zítra zase zvýšit peníze na protipovodňová opatření. To prostě nejde," dodal Klaus.

Systém ochrany lidí při povodních se od ničivých záplav v roce 1997 na Moravě podle Klause zlepšil. Velké poděkování podle něj patří všem lidem, kteří se podílejí na záchranných pracích v povodněmi postižených moravských krajích. "Vidím, že tyto naše systémy se za těch 13 let, kdy byla první povodeň v roce 1997, zdokonalily, mají lepší techniku. Chtěl bych jim všem moc poděkovat a věřím, že povodně budou mít daleko méně tragické následky než ty předcházející," řekl Klaus.