Související články

Hladiny rozvodněných moravských řek, které po celý týden zaplavovaly tisíce domácností zejména v Moravskoslezském a Zlínském kraji, pozvolna klesají. Ničivá povodeň si vyžádala v Třinci jeden lidský život, následné sesuvy půdy s sebou berou rodinné domy. Vodní živel se nevyhnul ani obci Troubky, která se stala symbolem povodní v roce 1997, kdy tam zemřelo devět lidí a voda strhla 150 domů.

Vláda v pondělí projedná návrh navýšení prostředků na protipovodňová opatření o jednu miliardu korun, informovalo ČTK ministerstvo zemědělství (MZe). Na opatření proti povodním mělo v letech 2007 až 2013 původně směřovat v rámci druhé etapy programu Podpora prevence před povodněmi 10,5 miliardy korun. V případě, že kabinet návrh odsouhlasí, vzroste suma na 11,5 miliardy. Prostředky by měly být navýšeny přesunem peněz z programu na podporu obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavbu vodních děl. Peníze mají místo toho být použity na pozemkové úpravy související s protipovodňovými stavbami.

Během první etapy protipovodňového programu byly v Česku v letech 2002 až 2006 investovány čtyři miliardy korun. V současnosti je již připravována jeho třetí etapa. Podle statutárního náměstka ministra zemědělství Karla Turečka se finanční výhled pro ni pohybuje mezi 20 a 25 miliardami korun. Materiál byl podle MZe připravován už od letošního ledna, tedy nezávisle na aktuálních povodních. Návrh bylo třeba nejprve projednat s Evropskou investiční bankou, z níž je program primárně financován. Banka dle MZe již návrh odsouhlasila.

Města a obce na řadě míst Moravy se dál potýkají s následkem záplav, největším problémem jsou momentálně přibývající sesuvy promáčené půdy. Počet sesuvů podmáčených svahů přesáhl dvacítku, ve čtvrtek odpoledne jich bylo asi deset. Ve frýdecko-místecké části Chlebovice se začala sesouvat sjezdovka, která leží pod tamní rozhlednou. Od středy se hýbe svah v Horních Bludovicích nad řekou Lučinou. Sesuvy ale zatím výrazně neohrožují životy a majetek obyvatel. "Během tří až pěti dnů budou sesuvy půdy přibývat, protože jílovité podloží se bude postupně uvolňovat," řekla ČTK mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

Česká republika už má zřejmě to nejhorší za sebou. Pojišťovny začaly vyplácet zálohy na škody, které jejich klientům způsobily povodně na východě země. Minulé dny však ukázaly, že na mnoha místech, která v minulých letech postihly záplavy, stále chybí slibovaná ochrana proti další velké vodě. Mnohdy jsou za tím spory s majiteli pozemků. Šéf Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) již dříve uvedl, že není možné, aby protipovodňové stavby propříště blokovali jednotlivci. V tomto duchu je podle něj třeba změnit zákony. Nejen Hašek, ale i další moravští hejtmani v pátek v Olomouci na téma povodně a pomoc postiženým místům jednali s některými ministry.

Ministerstvo životního prostředí má k dispozici na protipovodňová opatření v Operačním programu Životní prostředí 3,45 miliardy korun. Obce mohou o tyto peníze žádat do 30. června. V pátek to oznámila ministryně životního prostředí Rut Bízková. Peníze podle ní bude možné použít i na projekty k prevenci sesuvů půdy a jejich monitoringu. Bízková zdůraznila, že protipovodňová opatření musí být blízká a příznivá lidem i přírodě. "Máme peníze v operačním programu na to, aby se ta opatření mohla realizovat. Nebude je dělat centrální státní správa, bude je dělat povodí a jednotlivé obce. Bude to systém, který pak nezpůsobí, že na jedné straně někdo si pomůže a sebe ochrání, ale pošle vodu jinému," uvedla. Státní fond životního prostředí podle jeho ředitele Petra Štepánka poskytne půjčky na opravu kanalizací a čistíren odpadních vod. "V tuto chvíli je na ty opravy alokováno 100 milionů korun. Fond na tuto agendu vyčlení pracovníky. Příjem žádostí končí také 30. června.” Zatopené obce budou moci podle Štěpánka také využít odkladu splátek dosavadních půjček. V programu Zelená úsporám fond vyřídí přednostně všechny žádosti ze zatopených oblastí, a to právě kvůli rekonstrukci postižených domů.

Ministr financí Eduard Janota rozhodl, že uvolní z vládní rezervy na řešení krizových situací celkem 55 milionů pro tři kraje postižené současnými záplavami. Z toho 15 milionů půjde do Olomouckého kraje a po 20 milionech dostanou Zlínský a Moravskoslezský kraj. Na dotaz ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. "Ministr financí podepsal první rozdělení prostředků pro jednotlivé postižené kraje a očekává se, že kraje na likvidaci povodňových škod přispějí stejnou měrou jako stát," oznámilo po jednání Ústřední povodňové komise ministerstvo životního prostředí.

Například ministerstvo zemědělství odhaduje, že povodně způsobily na vodních tocích a dílech Moravy a Slezska škody 500 až 700 milionů korun. Škody v hodnotě 200 až 300 milionů napáchal živel v zemědělství. Škody na státních silnicích a železnicích v Moravskoslezském kraji se zatím odhadují na 550 milionů korun.

Hejtmani čtyř moravských krajů v Olomouci předložili vládě výzvu s kroky, které žádají v souvislosti s řešením současných záplav a protipovodňové ochrany. Po vládě, parlamentu a politických stranách požadují například legislativní změny, které povedou ke zjednodušení výstavby protipovodňových děl nebo zajišťování stabilního financování protipovodňové ochrany v následujících čtyřech letech. Mezi požadavky hejtmanů dále figuruje to, aby kraje mohly, stejně jako obce, čerpat státní dotace na živelní katastrofou poničený majetek ve výši 100 procent. Nyní mohou získat polovinu. Hejtmani rovněž žádají o využití evropských peněz na řešení povodňových škod, posílení financování složek integrovaného záchranného systému, zejména hasičů, nebo legislativní úpravy při pojišťování majetku a vytvoření jednoduchého systému dotační pomoci státu krajům a obcím. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška zopakoval, že v pondělí předloží vládě návrh, který počítá s tím, že jeho ministerstvo poskytne na rychlou pomoc 300 milionů korun z částky nevyčerpané na řešení loňských povodní. "Celkové škody budou určitě vyšší. Kromě 300 milionů korun určených na rychlou pomoc je tam ale ještě nevyčerpaných 1,1 miliardy korun," uvedl ministr. Výši škod, které v krajích záplavy napáchaly, zatím hejtmanství zjišťují.

Voda dosud neopadla, riziko sesuvů podmáčené půdy také není zažehnáno, a na vyčíslování škod je tedy ještě příliš brzy. Přesto už ale lze odhadnout, že velká voda s sebou vzala hodnoty za miliardy korun, které by zemi chyběly i v lepších časech, než je doba ekonomické krize.

Hladiny vodních toků pomalu klesají, do zatopených oblastí se vrací život, začínají se odstraňovat a sčítat škody. Mluví se také o stávajících či chybějících protipovodňových opatřeních a jejich efektivitě.

Voda klesá, ale hrozí sesuvy půdy, píše o současných záplavách na Moravě deník Právo a upozorňuje na to, co mají dělat lidé, kteří v místech, kde velká voda řádila, bydlí.

Lidé postižení letošními povodněmi budou moci získat stavební dřevo od státního podniku Lesy České republiky (LČR) za symbolickou jednu korunu za metr krychlový. Vytěžení dřeva v lese si však budou muset udělat či zajistit sami. ČTK to řekl mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Již pokácenou kulatinu si budou moci stavebníci či jimi najaté stavební firmy odvézt přímo z lesa za režijní cenu 440 korun za metr krychlový. To je přibližně třetina běžné tržní ceny kulatiny. Na stavbu celodřevěného srubového domu bude moci stavebník od LČR získat až 100 metrů krychlových dřeva, na montovanou dřevěnou stavbu 70 krychlových metrů a na vybudování krovu 15 krychlových metrů. Podmínkou získání dřeva bude platný demoliční výměr. Dřevo za výhodnější cenu budou moci získat i povodněmi zasažené obce, například na výstavbu mostků a dalších dřevěných staveb. O projektech obcí budou LČR jednat individuálně. Nabídku a odběr dřeva budou organizovat krajská ředitelství a příslušné lesní správy LČR v postižených oblastech. Možnost realizace výpomoci potrvá do konce roku 2011.