Související články

Mohutné přívalové lijáky znovu zvedly v sobotu a neděli hladiny některých řek v České republice - především v jižních, západních, středních a východních Čechách:

Řekou Úpou prošla v neděli více než stoletá voda a nechala za sebou v Krkonoších škody za desítky milionů korun. Během hodiny stoupla hladina o dva metry a zaplavila náměstí v Horním Maršově.

V jižních Čechách výrazně stoupla hladina Vltavy. V Českých Budějovicích nestačila pobrat vodu kanalizace a mnohé ulice a sklepy byly zase zatopeny. Po poledni se ale situace stabilizovala a voda začala opadávat. Špatně na tom byl také Český Krumlov, kde se rozvodnil Chvalšinský potok. Na zpevnění jeho břehů pracovali hasiči. Železničářům se krátce v neděli odpoledne podařilo znovu zprovoznit trať mezi stanicemi Veselí nad Lužnicí-zastávka a Veselí nad Lužnicí. Kvůli propadlé podmáčené koleji museli ráno dopravu na této trati zastavit.

Následky nočního přívalového deště od rána likvidovali také hasiči na Vysočině. Postiženo bylo zejména Pelhřimovsko a Havlíčkobrodsko.

Dešťové přeháňky zasáhly i Středočeský kraj. Tady hrozil přelitím rybník ve Velkých Popovicích. Evakuace lidí ale podle záchranářů zatím není nutná.

Čtyřmetrovou dřevěnou židli Magdaleny Jetelové, kterou vzala rozbouřená Vltava před Muzeem Kampa v pražských Sovových mlýnech, našli v sobotu obyvatelé Vraňan na Mělnicku. Rozvodněná Vltava sochu odnesla 13. srpna. Objekt našli obyvatelé Vraňan mezi dalšími předměty, které rozbouřená řeka vyplavila na břeh. Židle uplavala z Prahy zhruba 40 kilometrů. Cena díla se odhaduje na milión korun.

V přízemí, prvním a druhém patře Muzea Kampa byla nedávno zpřístupněna první část sbírky, kterou chce sběratelka Meda Mládková věnovat Praze. Nejcennější části kolekce, díla Františka Kupky, Otto Gutfreunda či Jiřího Koláře, zatím nebyla vystavena, protože slavnostní zahájení provozu se připravovalo na září. Už vystavená díla se zaměstnancům muzea podařilo několik dní před povodněmi uklidit do bezpečí. Přesto voda zničila dva skleněné objekty výtvarníků Václava Cíglera a Dany Zámečníkové. Výtvarníci nevěřili, že živel jejich práce zničí a objekty nezajistili.

Kolem 300 dobrovolníků v neděli vystřídalo armádu při uklízení nepořádku, který napáchala povodeň v nejhůře postiženém pražském Karlíně. Přes šest stovek vojáků mělo volno, ale už v pondělí se na úklid do Karlína vrátí. Dobrovolníci, z nichž část přišla přes humanitární sdružení ADRA, čistili sklepy, byty i ulice. Lidé, kteří chtějí pomoci, jsou podle sdružení více než vítaní i v následujících dnech a týdnech. Vodní živel při ničivých záplavách dosahoval v Karlíně místy až tři metry. Na chodnících se po opadnutí vody stále hromadí vodou zničený nábytek a zabahněné předměty. Ulicemi projíždějí náklaďáky, které vyhozené věci v kontejnerech odvážejí.

Škody v Praze 8 se po povodni odhadují na 500 až 600 miliónů korun, což je skoro roční rozpočet celé městské části. Statika mnoha domů je narušena, tři spadly. Radnice založila účet na obnovu zdevastovaných částí Prahy 8. Lidé, firmy a instituce mohou posílat peníze na číslo konta 888888822/0800. Vedle Karlína řádila voda i v Holešovicích, Libni, na Malé Straně a okrajových částí Prahy u Vltavy. Miliardové škody vznikly na metru, jehož velkou část voda zatopila.

Chemická továrna Spolana Neratovice na Mělnicku, kterou ničivá povodeň zaplavila místy až do třímetrové výše, zahájila sanační práce. Část zaměstnanců dnes nastoupila do práce a připravuje podmínky pro obnovení výroby. Znovu rozjet ji chce chemička na konci října, řekl v neděli Tomáš Zikmund, mluvčí Unipetrolu, který Spolanu vlastní. Sanace mohly být zahájeny poté, co se specialistům v sobotu podařilo odčerpat poslední zbytky plynného chlóru ze dvou zásobníků v novém skladu. Následně mohl být zrušen i druhý stupeň chemického nebezpečí.

Spolana minulý týden odvezla zpět do areálu šest kontejnerů, z toho tři s chemickými látkami, které voda zanesla k mostu ve zhruba dva kilometry vzdáleném Obříství. Čtvrtý plný kontejner, který se zachytil na protějším břehu, zatím není možné odvézt vzhledem k nepřístupnosti terénu pro těžkou techniku. Čeká se na vyjádření odborníků, kteří by měli určit, zda most nadměrné zatížení udrží.

Po povodni se návštěvníkům v pondělí otevře Památník Terezín na Litoměřicku. Kromě Židovského hřbitova s krematoriem a kolumbária budou otevřena všechna ostatní pietní místa památníku, tedy například Národní hřbitov, Malá pevnost, Muzeum ghetta a bývalá Magdeburská kasárna. Srpnová povodeň, která zaplavila Terezín do výše 1,5 metru, způsobila podle prvních odhadů památníku škodu za více než 60 miliónů korun. Ředitel památníku Terezín Jan Munk zatím nedokáže odhadnout, kdy by mohl být památník po povodních zcela obnoven. Některé věci se podle něj obnovovat nebudou, protože jsou neodvratně zničeny.

V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů. Byli mezi nimi Češi, Slováci, Poláci, jižní Slované, Rakušané, Francouzi, Italové, Nizozemci, Maďaři a příslušníci dalších národů. Každý pátý zemřel přímo zde, na 100.000 jich zahynulo po deportaci z Terezína v koncentračních vyhlazovacích táborech. Vláda Československé republiky rozhodla 6. května 1947 zřídit v Terezíně památník s cílem zachovat a udržovat pietní místa v tom stavu, v jakém byla v době nacistické okupace. Památník ročně navštíví na 250.000 lidí, převážně ze zahraničí.

Obcím postiženým povodněmi poskytne vláda až 70 procentní dotaci na aktualizace územních plánů. Předseda vlády Vladimír Špidla má za to, že toto opatření povede spolu s dalšími ke zmenšení rizika škod při možných dalších povodních. "Do nových územních plánů by měly být vloženy zkušenosti, které se tak krutě v povodni projevily," uvedl v neděli premiér Špidla v diskusním pořadu televize Prima.

Územní plán je dokumentem, který určuje druh a rozsah zástavby obce a krajiny. Měla by v něm například být vyznačena takzvaná záplavová území, kde se nesmí stavět kvůli možnému zvednutí hladiny toku. Existencí plánu podmiňují některé instituce půjčky obcím. Po záplavách v roce 1997 si pořídila nový územní plán například obec Holčovice na Bruntálsku, pomáhalo ji v tom město Plzeň. Hodnota dokumentace územního plánu pro obec s přibližně 750 obyvateli byla zhruba 700.000 korun. Povodně před pěti lety napáchaly v Holčovicích škody za více než 60 miliónů korun. Návrh územního plánu pro obec vypracovali za zhruba tři roky pracovníci útvaru koncepce a rozvoje Plzně. Návrh vyřešil členění ploch pro bydlení a rekreaci, pro drobnější podnikání i pro dosud chybějící kanalizaci a veřejný vodovod.

Představitelé úřadu civilní ochrany na východním Slovensku se rmoutí. Přestože se jim na základě výzvy českých úřadů podařilo za tři dny shromáždit přes dvě tuny čistících a desinfekčních prostředků pro záplavami postižené oblasti v České republice, nakonec jejich snaha vyšla vniveč. Koncem týdne, když už měli zásilku za víc než 200.000 korun expedovat do ČR, totiž obdrželi od vedení generálního ředitelství hasičského sboru z Prahy fax, ve kterém jim čeští kolegové děkují za projevenou snahu, ale na základě zhodnocení situace prý pomoc ze Slovenska nepotřebují. "Jsem z toho smutný," řekl šéf odboru civilní ochrany krajského úřadu v Košicích Andrej Salanci. Dodal, že hned v pondělí rozešlou dopisy s omluvou všem, kteří se do humanitární akce zapojili a buď jim všechen materiál vrátí, nebo jej odešlou do Bratislavy a okolí lidem, které vytopil Dunaj. Podle Salanciho je ještě jedna možnost; uložit všechen materiál ve skladech civilní ochrany pro případ, že by záplavy v budoucnosti zase postihly východní Slovensko.

Nemocnice v Kralupech nad Vltavou, kterou zaplavila povodeň, v pondělí znovu zahájí činnost. Odstranit následky velké vody se personálu ve spolupráci s vojáky a hasiči podařilo během necelých dvou týdnů. Rozhodla o tom obrovská vůle a nadšení lidí, řekl ředitel Vladimír Matoušek. "Byli jsme nejhůře postiženou nemocnicí v Čechách," dodal. Voda zaplavila suterén budovy do 2,5 metru. Zatopila rentgen, novou kuchyni, rehabilitaci, lékařskou službu první pomoci. Před příchodem vody se podařilo do okolních nemocnic během tří hodin evakuovat přes 120 pacientů, aniž by to poznamenalo jejich zdravotní stav, vyzvedl ředitel týmovou práci.

Vážení posluchači, dnešní krajanskou rubriku bych chtěla věnovat jedinému tématu - humanitární pomoci, kterou naši krajané sbírají pro záplavami postiženou Českou republiku. Hned v prvních dnech po ničivých povodních se ukázalo, že Češi žijící v zahraničí na svou původní vlast rozhodně nezapomínají.

Nedávná "velká voda" ničila vše, co jí přišlo do cesty, ale běsnila i tam, kde nikdy být neměla, a kde jsme ji jinak, než ve vodovodním potrubí nepotřebovali. Způsobila nám velké škody - leckdy nenahraditelné - i na objektech a inventáři kulturních zařízení. Asi nejsnáze si živel zařádil v písemných archivech.