Související články

Hladina Rožnovské Bečvy, která v pátek ve Valašském Meziříčí a Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku dosahovala druhého povodňového stupně, v noci na sobotu klesla. V sobotu v obou místech neplatil žádný povodňový stupeň. Ve Zlínském kraji j byl v sobotu zvýšený již jen tok Bystřice nad vodní nádrží Bystřička, zjistila ČTK z informací Povodí Moravy a Českého hydrometeorologického ústavu.

Hladiny toků na Vsetínsku začaly stoupat ve čtvrtek odpoledne, na ostatních místech Zlínského kraje byla situace klidná. Kraj však trápil také silný vítr, vyvracel stromy, lámal větve a ničil střechy. Hasiči vyjížděli k desítkám případů. Nikdo však nebyl zraněn. "Situace se již v pátek odpoledne zklidňovala, vyjížděli jsme pak už jen k jednotlivým případům, " řekl ČTK mluvčí hasičů Pavel Řezníček.

Na Černém potoce v obci Velká Kraš na Jesenicku platí od sobotních 16:00 druhý povodňový stupeň, tedy pohotovost. Další dva toky ve stejném okrese překročily hranici prvního povodňového stupně, tedy bdělosti. V noci na sobotu stoupla hladina Stříbrného potoka v Žulové, před polednem přesáhla hranici prvního povodňového stupně Vidnavka ve Vidnavě. Klesá však Bečva v Teplicích nad Bečvou a Dluhonicích na Přerovsku, kde v pátek platil první povodňový stupeň, zjistila ČTK z informací Českého hydrometeorologického ústavu.

V Moravskoslezském kraji kvůli vytrvalému dešti stoupaly hladiny řek. Na Olši v Českém Těšíně hladina řeky dosáhla třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení. V pátek dopoledne ale začala klesat. V Ostravě zasedal krajský krizový štáb. Podle hejtmana Miroslava Nováka hladina Olše dosáhla v Českém Těšíně úrovně desetileté vody. Kulminovat ještě bude Ostravice, která by měla dosáhnout úrovně dvacetileté vody. V pátek krátce před polednem nebyl stav ohrožení vyhlášen na žádném místě Moravskoslezského kraje. Podle internetových stránek Povodí Odry ale na čtyřech místech platil druhý stupeň povodňové aktivity, což odpovídá stavu pohotovosti. Šlo o Olši v Českém Těšíně a Dětmarovicích, Stonávku v Těrlicku-Hradišti a Baštici v Bašce. Na 11 dalších místech vodohospodáři vyhlásili stav bdělosti, tedy první stupeň povodňové aktivity.

Zálezlice na Mělnicku vybudují na vyvýšeném místě skladovací haly pro rodiny z místní části Kozárovice ohrožené povodní. Před příchodem povodňové vlny do nich bude možné nastěhovat majetek a zachránit ho. Krajští zastupitelé povolili použít na tento projekt 2,3 milionu korun, které obec ušetřila při výstavbě protipovodňové hráze. Obec se inspirovala v Německu, v Česku podle Čížka dosud nic podobného nevzniklo.

Obce postižené loňskými povodněmi mohou požádat o dotaci na opravu silnic, mostů, chodníků, nebo pouličního osvětlení, které poškodily loňské povodně. Celkem hodlá ministerstvo dopravy rozdělit 500 milionů korun. Dotace může dosáhnout až 85 procent celkových nákladů na jednotlivé projekty. Celkem 440 milionů korun už resort rozdělil vloni na odstranění nejpalčivějších škod na dopravní infrastruktuře. Novou vlnu dotací ale mohou radnice použít nejen na uvedení komunikací do původního stavu, ale i pro zhodnocení obecního majetku. O finanční pomoc mohou obce požádat do 6. června a na vyčerpání peněz budou mít čas do konce roku 2016, uvedl ministr dopravy Antonín Prachař. Vloni úřad schválil celkem 227 žádostí, dalších 96 obcí požádalo o prodloužení termínu a o převedení peněz do letošního roku.

Ministerstvo financí ve středu obdrželo 15,9 milionu eur (zhruba 412 milionů korun) na likvidaci následků loňských červnových povodní. Česká republika získala nejvyšší možný příspěvek, který podle pravidel fondu činí 2,5 procenta celkových odhadovaných škod. Celkové povodňové škody byly odhadnuty na 16,473 miliardy korun. ČR přitom využila takzvaného kritéria sousední země. O pomoc tímto způsobem může žádat i stát, který sousedí se zemí postiženou závažnou katastrofou, kde škody přesáhly limit pro hlavní kritérium. Na hlavní kritérium totiž ČR objemem škod nedosáhla. O pomoc požádaly i Rakousko a Německo.

Česká republika by měla zhruba do dvou týdnů začít čerpat peníze z EU na likvidaci následků loňských červnových povodní. Ministr financí Andrej Babiš totiž podepsal se zástupci EU dohodu, která umožní čerpání prostředků z evropského Fondu solidarity ČR za 15,9 miliónu eur (zhruba 412 milionů korun). Česká republika podle úřadu získala nejvyšší možný příspěvek, který podle pravidel fondu činí 2,5 procenta celkových odhadovaných škod. Celkové povodňové škody byly odhadnuty na 16,473 miliardy korun. ČR přitom využila takzvaného kritéria sousední země. O pomoc tímto způsobem může žádat i stát, který sousedí se zemí postiženou závažnou katastrofou, kde škody přesáhly limit pro hlavní kritérium. Na hlavní kritérium totiž ČR objemem škod nedosáhla. O pomoc požádaly i Rakousko a Německo.

Letošní rok byl pro tuzemské zemědělce z ekonomického hlediska úspěšný. Podle předběžných odhadů by celkový zisk odvětví měl být druhý nejlepší v historii navzdory tomu, že část farem postihly červnové záplavy. Zástupci agrárních organizací očekávají, že příznivý by mohl být i nadcházející rok. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy by zemědělci měli letos za hlavní komodity utržit okolo 90 miliard korun, což má být nejvíce od roku 2001. Zatímco sklizeň obilí a řepky byla velmi dobrá, horší situace byla u brambor či kukuřice. Podle odhadu Evropského statistického úřadu by zisk českých zemědělců měl letos mírně vzrůst těsně pod hranici 17 miliard korun a být tak druhý nejvyšší v historii. Povodně na začátku letošního června, zatopily přes 55.000 hektarů polí, nejvíce postiženi byli zelináři. Ministerstvu zemědělství se následně podařilo vyjednat s Bruselem možnost finanční pomoci poškozeným farmám blížící se 700 milionům korun. "Stalo se tak poprvé od vstupu do EU, kde čeští zemědělci budou po přírodní katastrofě odškodněni úplně stejně, jako jejich kolegové ve starých zemích EU," poznamenal prezident Agrární komory Jan Veleba.

Vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu se dohodli na podobě rozpočtu unie pro rok 2014. Kompromisní výše rozpočtu v platbách dosahuje 135,5 miliardy eur (přes 3,5 bilionu korun), v závazcích 142,6 miliardy eur (přes 3,7 bilionu Kč), řekl novinářům eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski. Součástí dohody je také rozhodnutí o financování pomoci středoevropským zemím postiženým letošními povodněmi z unijního Fondu solidarity. Německo, Rakousko a také Česká republika mají dohromady po červnových záplavách získat z fondu 400 milionů eur (10,4 miliardy korun). Z Fondu solidarity by měl Berlín získat 360 milionů eur (9,3 miliardy korun) a Vídeň 21,6 milionu (přes 560 milionů korun). Pro méně postiženou ČR částka vychází na 15,9 milionu eur (okolo 412 milionů korun).

Vláda schválila navýšení peněz na odstranění škod po letošních jarních povodních na 4,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér v demisi Jiří Rusnok. Již schválené nařízení vlády z července počítalo se čtyřmi miliardami korun. Peníze by měly být využívány až do roku 2016. Podle materiálu by se v případě letošního roku měly výdaje zvýšit o 988 milionů korun u ministerstva zemědělství a o 91,6 milionu korun u ministerstva životního prostředí. Dodatečné peníze, celkem 1,32 miliardy, korun má získat ministerstvo financí z rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí, a to z dávek důchodového pojištění. Tam vláda předpokládá úspory.