Na Národní třídě se od rána střídali politici, aby uctili památku
17. listopadu. S věnci a svíčkami dorazili k památníku zástupci
většiny hlavních politických stran. Jako první z politiků zapálil
svíčku předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který dorazil po osmé
hodině spolu s dalšími politiky hnutí. U památníku se dostal do
roztržky s několika svými odpůrci. Společnost je podle něj proti
očekávání lidí z doby před 28 lety příliš rozdělená a
polarizovaná. Na dotazy novinářů, zda má již vládu pohromadě,
uvedl, že není kam spěchat.
Po hnutí ANO dorazili zástupci sociální demokracie, například
předseda Senátu Milan Štěch. Předseda hnutí STAN Petr Gazdík
připomněl, že o svobodu je nutné stále bojovat, a to zejména v
situaci, kdy hrozí, že vznikne vláda s podporou komunistické strany.
STAN u památníku vystřídali zástupci ODS v čele s předsedou Petrem
Fialou. Šéf TOP O9 Miroslav Kalousek reagoval na předchozí slova
Andreje Babiše o tom, že společnost je rozdělená. Podle něho není
síla společnosti v jednotě, ale v uznání různosti.
K památníku přišli i prezidentští kandidáti
Ovacemi lidé u památníku přivítali prezidentského kandidáta
Jiřího Drahoše. Ten zavzpomínal, že v době pražských událostí 17.
listopadu byl s komorním sborem, ve kterém zpívá, na festivalu v
Jihlavě, takže se do událostí zapojil až o den později. Doplnil, že
o svobodu a demokracii přijdeme tehdy, když si ji necháme vzít. Ocenil
také roli bývalého prezidenta Václava Havla. Méně přívětivého
přijetí se na Národní třídě dočkal předseda hnutí Svoboda a
přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura, který dorazil před Drahošem.
Část přítomných ho uvítala pískotem.
Příležitost pozdravit se na místě s příznivci využili také Pavel
Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Petr Hannig a Mirek
Topolánek. Ten řekl, že spravedlnost je natolik klíčová, že stojí
za to nést listopadový odkaz dál. Za nositele tohoto odkazu považuje
například Václava Havla. Také podle Horáčka je Havel pro Česko
možná důležitější, než si samo uvědomuje. Na Národní třídě se
kromě současných politiků objevil i bývalý prezident Václav Klaus
nebo zástupci kulturní sféry jako například herečka Bára
Štěpánová nebo herec Marek Daniel, který v roli Tondy Blaníka
předvedl jeden ze svých satirických výstupů.
Na události 17. listopadu 1939 vzpomínali i pamětníci
Události ze 17. listopadu roku 1939, na které navazovala studentská
demonstrace o 50 let později, si u Hlávkovy koleje v Praze připomněly
desítky lidí. Na své tehdejší spolužáky vzpomněl i pamětník,
student z roku 1939 Vojmír Srdečný, jemuž je 98 let. "Většině z
nás bylo 20 let. Německé vojsko a gestapo vniklo do vysokoškolských
kolejí v Praze, Brně a Příbrami. Nákladními auty nás odvezli do
kasáren v Ruzyni. V těchto místech bez soudu bylo zavražděno devět
představitelů studentského hnutí. Nejmladší byl Václav Šafránek,
kterému v době vraždy ještě nebylo 19 let," řekl Srdečný.
Vzpomněl také na odvlečení více než tisícovky studentů do
koncentračního tábora Sachsenhausen. Po letech snah se mu letos
podařilo v archivu tábora získat seznamy tehdejších vězněných,
které předal několika českým úřadům.
V ulicích se konala řada shromáždění
O svobodu je třeba neustále pečovat, zaznělo na studentském
shromáždění na pražském Albertově. S projevy tu vystoupili rektor
Karlovy univerzity Tomáš Zima či rektor brněnské Masarykovy univerzity
Mikuláš Bek. Ten varoval například před diktaturou referend nebo
snahami řídit stát jako firmu. Na Albertov v dešti dorazily desítky
převážně studentů. Jejich zástupce Marcel Ladka uvedl, že méně
známá oběť událostí z roku 1939, byl učeň Václav Sedláček. To je
podle něj důkazem toho, že odmítání nesvobody nenáleží jen
vysokoškolským studentům, ale všem.
Na pražské Národní třídě odstartoval čtvrtý ročník pouliční
slavnosti nazvané Korzo Národní, kterou pořádá skupina
vysokoškoláků. Program připomínající události 17. listopadu 1989 se
skládá z koncertů, divadel, výstav, autorských čtení.
Na shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v
dolní části Václavského náměstí dorazila podle policie necelá
stovka lidí. Předseda DSSS Tomáš Vandas označil ve svém projevu
polistopadový vývoj za zklamání. Velkou pozornost této akci věnují
policisté. Účastníci shromáždění se po projevech došli na
náměstí Republiky, kde se strhlo několik slovních potyček. Původně
se očekávalo, že na Jungmannově náměstí se pravicoví extremisté
mohou střetnout s jejich odpůrci z řad krajní levice, kteří
pořádají vlastní průvod. Další shromáždění se sešlo na
Újezdě, kde řečníci varovali před manipulací s informacemi.
Různé akce u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii se konají
také například v Brně, Liberci, Zlíně, Českých Budějovicích či
Jihlavě. Vzpomínková shromáždění na mnoha místech komplikoval
déšť.